Svatomartinské 2010 Müller Thurgau z vinařství Jan Plaček pokrylo sklenku bublinkami, aromaticky je až kvasnicově mladé, z čehož se vylupuje výraznější linka různorodého tropického ovoce a bonbónů, je to dost ovoněné. V chuti suché, velmi lehké, čisté, s překvapivě zkrocenou byť výraznou kyselinou, jednoduché. Pro cílovou skupinu a účel asi v klidu funkční víno, pro sebe nevidím jediný důvod, proč zrovna tuhle milerku pít podruhé.
Svatomartinské 2010 Svatovavřinecké rosé od vinařství Františka Mádla má takovou hodně jedovatě chemickou řídkou růžovou barvu, sklenku pokrývá bublinkami a ty tvoří na povrchu vína až lehkou vrstvu pěny. Aromaticky mladé, svěží, výrazně ovocité do jahod, ovšem opět a ještě výrazněji navoněné, hodně líbivé (ovšem zároveň dost nepřirozené a umělé, což možná řeším já a pár dalších magorů a běžní konzumenti ne). Vše je ještě trochu podtrženo zelenější nedozrálými aromaty. V chuti čisté, suché s drobným dotykem cukru, velmi lehké a snadno pitelné, dost kyselin, jogurtová jahoda. Líbivka, ale v zásadě proč ne, dobře udělaná.
A od Mádla bylo i červené Svatomartinské 2010 Modrý portugal, kde jsem fakt nechápal, co to na nás zkouší a kde nechala povolovací komise smysly. Velmi, velmi temná barva. Výrazné čerstvé ovocité aroma doplněné intenzivní linkou zatuchlejšího sklepa s řepou a bramborami. Nejsilněji to vyvolává dojem mladého vína, které někdo dolil zbytky starého přezrálého nalomeného. Totéž se opakuje v suché lehčí chuti, neharmonické, s kvantem kyselin a trochou kořenitosti. Nechce se mi věřit, že takhle vypadá čerstvé mladé víno určené na prodej jako Svatomartinské. A zároveň mi není jasné, jak by se za pár dni v lahvi mohlo takhle podělat, pokud bylo lahvováno v pořádku.
Nic moc, tedy. Ze tří vzorků jedno pro mne skoro vadné, jedna nudná mladá líbivka a jedna dobře udělaná a funkční líbivka, nic s alespoň trochou charakteru (v tomto směru dopadla středeční ochutnávku o moc lépe). Ale třeba Tomáš měl se svatomartinskými víny od Richarda Tichého lepší zkušenost. A vína prý z obchodů mizela jak divá a leckde se vyprodalo skoro vše. Já je včera popíjel v jednom mém oblíbeném podniku v průběhu oběda a hned dalších několik lidí činilo totéž, byť normálně tam podobný obrázek v poledne neuvidíte. Takže možná je o jednoduchá vína na jen tak pití k obědu zájem a bylo by fajn, kdyby byla k dispozici v průběhu celého roku a i nějaká slušnější, nejen tohle pár dní v listopadu.
Čímž se dostávám k poslednímu vzorku, kterým je Mladé dobré víno 2010 od Petra Nejedlíka z Dobré vinice. Na vinětě je obrázek, který už si udržují po třetí rok, spermie ženoucí se k hroznu vína. Víno je prakticky bez síry, lahvováno ještě s trochou zbytkového CO2 v těžké lahvi uzavřené korunkou. Odrůdově jde o směsku Müller Thurgau, Sauvignon blanc a Veltlínské červené rané, k tomu ale ještě něco vína z modrých hroznů a aby to mělo i trochu zbytkového cukru, přišla do mlaďocha špetka staršího sladkého rezervního vína. Barevně očividně ne klasické bílé víno, spíš posunuto do naoranžovělého tónu. Velmi uměřená aromatika, jemnější ovocitá, naslepo bych tipoval spíše podchlazené červené. Čistá, živá, ovocitá chuť. Velmi svěží, příjemné, báječná kyselina vyvážena trochu cukru, lehounké a skvěle pitelné, náznak minerality, zábavné, hravé. Nic složitého, ale je to víno a ne jen výrobek splňující zákonné požadavky na tento alkohol, ale bez života. Takže ano, mladé víno může být i opravdu fajn, byť tady to mělo i dotyk let minulých a lepších ročníků :-) Objednal jsem dvě lahve a pak se rozmyslel a chtěl ještě třetí, už nebylo. Každý rok je ho jen pár lahví a pokaždé o dost jiné, žádný schematický produkt. A tak je to se vším, dobrého pomálu!
