SZPI uveřejnila na svých stránkách první výsledky kontrol burčáku, letos rutinně i s nasazením SNIF-NMR (Site-specific Natural Isotope Fractionation Nuclear Magnetic Resonance) a IRMS (Isotope Ratio Mass Spectroscopy), s dostatečným množstvím vstupních dat (specifických profilů různých zemí) takto dokáží určit, zda hrozny na zkvašený mošt pocházejí z ČR. Krom původu hroznů testovali i to, zda je mošt (ať už domácí nebo ze zahraničí, letos se sem vozil ve velkém, nejčastěji z Maďarska) v pořádku. U čtyřech vzorků bylo zjištěno, že je označen jako burčák, ale přitom nepochází z ČR. U dalších „burčáků“ pak bylo zjištěno přidání vody a někdy i příliš vysokého množství cukru. Podobné průšvihy jdou za prodejcem, jen těžko zjistíte, zda byl mošt upraven už ve vinařství nebo až v obchodě. Když se však podíváte na vzorky 6 a 7 u burčáků, je tam patrný jistý vzorec… rozdílní prodejci i dodavatelé, ale velmi podobně upravený mošt (přes 50% dodané vody a kupa cukru) a stejné výchozí vinařství, Livi. Také položka číslo osm (v kombinaci s trojkou) je docela výmluvná, v tomto případě je ve hře Vinařství U Kapličky.
Když jsme u těch podvodů a podvůdků… proběhlo další kolo veřejné výměny názorů mezi SZPI a Templářskými sklepy Čejkovice, tiskové zprávy obou stran jsem přidal do komentářů k článku Templářský průšvih plný emocí a hrdosti, ale najdete je i na webu SZPI a stránkách templářů. SZPI vadí, že je templáři ignorují a neřídí se jejich příkazem ke stahování vín neznámého původu z obchodů. Templáři jim na to odpovídají, že jde o šikanu, SZPI porušuje zákon a jejich rozhodnutím se řídit nebudou. Úplně to nechápu. Dle mého (laického) názoru je cestou soud a doufat v nějaké rychlé předběžné opatření, ne ignorovat nadřízený kontrolní orgán. Ale co, třeba to mají dobře promyšleno a nakonec SZPI na nějakých procesních chybách dostanou a vlastní problém, tedy zda skutečně ve vínech skončilo kdo ví co a kdo ví odkud, se stane vedlejším.
Tiskový mluvčí templářů navíc vše okořenil ještě tím, že rozeslal výsledek kasační stížnosti (ke stažení zde) ve sporu Ústřední inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce vs. Vinařství Mutěnice jako ilustraci špatné kvality práce SZPI. Možná to vše čtu špatně a s celým případem jsem obeznámen nedostatečně, ale přijde mi, že v tomto konkrétním sporu se ani tak nepolemizovalo zda k pochybení došlo (opět šlo o vína neznámého původu a k tomu přídavky kyseliny citronové), ale spíše v jakém rozsahu (tohle mne pobavilo: „v případě překročení obsahu kyseliny citrónové není možno vycházet z množství 454 000 l, ale pouze ze skutečně hodnoceného množství podle příslušného protokolu o odběru vzorků“) a zda je stanovená pokuta adekvátní. To mi jako dobrý příklad nepřijde. Z pokuty takhle ale vyvázlo i Vinařství Zaječí. Je to tu Kocourkov…
Zábavnější téma na závěr, mám dojem, že vinné podvody už vám všem asi lezou krkou. Co taková korková vína (na téma mne nakopl Dr. Vino)? Přichází doba častých svátečních setkání, hosté budou přinášet lahve co s vámi chtějí vypít. Láhev otevřete a je korková. Host víno pije, protože tuhle vadu nezná. Co s tím? Vysvětlit? Usrkávat abyste neurazili? Otevřít další vína, aby měl každý na výběr, co chce pít? :-) Vždycky je to takové divné, host si připadá blbě, že donesl něco špatného, i když se mu pokoušíte vysvětlit, že na to nemohl mít žádný vliv. Osobně se obvykle o vysvětlení snažím a víno odstraňuji ze stolu, ale setkal jsem se i s reakcemi „nám to nevadí, mi tomu zas tak nerozumíme“. A když konzument poučen být nechce, tak… no… bude pít vína korková, označená jako Morava a z hroznů sklizených v Makedonii a vlastně i cokoliv dalšího.
