Cuvée Fénix aneb sbírka na nové Nové vinařství

Před pár měsíci jsem tu informoval o Cuvée Fénix 2010, tak trochu zvláštním víně z Nového vinařství. Bylo totiž prodáváno ještě nevyrobené, s nesklizenými hrozny (a vzhledem ke kvalitám ročníku s docela velkým rizikem), jako jakási sbírka na obnovu budovy vinařství po požáru. A nebyl by to Marek Špalek a jeho tým, aby celému (velmi dobrému) marketingovému nápadu nedal i velmi efektní háv. V krabicích po šesti má každá z lahví jinou vinětu a ty postupně vypráví celý příběh, od požáru po vytvoření vína a otevření nové budovy nazvané Le Cube. Každá láhev má vlastní barvu, od rudého ohně, přes šedivý popel po bílou víru a modré závěrečné „k oblakům“. Na každé z lahví je vidět barevné schéma všech ostatních, prostě se mi to moc líbí. Ke krabici navíc dostanete list děkující za morální a finanční podporu a důvěru, kterou každý nakupující svým krokem Novému vinařství demonstroval. Kdo umí, ten umí. A ač sám nejsem nějak zásadním fanouškem produkce tohoto podniku (jen máloco mne v minulosti opravdu nadchlo, ale vyrobit příjemná vína každopádně umí), nákupu dvou krabic prostě neodolal. Co se v lahvích skrývá?

Fénix 2010 je směsí 14 odrůd, devíti bílých a pěti modrých (v podstatě komplet odrůdová skladba Nového vinařství), sesbíraných v průběhu dvou dnů na cukernatosti 19.6 až 22.6°NM. Pejskokočičkovská směs prokvasila do sucha, cukru je tam sice skoro šest gramů, ale při osmi gramech kyselin fakt není moc znát, a na rozumný alkohol 11.5%. Víno je v klasické vysoké lahvi a uzavřeno vino-lokem, skleněným uzávěrem. Vůně je poměrně výrazná, čistá, svěží, s muškátovou linkou a poměrně dost bonbónově ovocitá. V chuti suché, lehčí až středně plné, živé, spousta (pro mne příjemné, ale k nějaké klasické spotřební líbivce to má daleko, ročník svou sílu demonstruje) kyseliny trochu umírněné cukrem, vyvážené, ovocitost opět docela bonbónová a taková pouťově falešná, ale i pouť člověka občas zabaví. Mladé, dobře pitelné, oproti mnohým letošním Svatomartinským působí hotově a v téhle kategorii technologických mladých vín se řadí k těm nejlepším, co jsem letos pil.

Víno, kterého bych musel nutně mít více než jednu láhev? Spíše ne, ale na v průběhu oslav okolo vánoc a na Silvestra poslouží bezvadně. Beru to jako efektní demonstraci, že není dobré se vzdávat, ať už jsou okolnosti jakékoliv. A vzhledem k projevu vína a způsobu jeho vzniku i jako pěknou prezentaci moderních vinařských technologií.