Novozélandský ryzlink, nízký alkohol a pjéry

Dnes hodnocené víno jsem otevíral ze závisti. Kamarádi jsou na Novém Zélandu a pravidelně doplňují na web fotky vypitých lahví místního vína, obvykle ještě s nádhernou krajinou na pozadí. Už od filmového Pána prstenů chci do téhle země na nějakou delší dobu vyrazit, ale zatím se nepoštěstilo. Takže alespoň závidím. A aby to nebylo tak strašné, otevřel jsem láhev tamního ryzlinku. Pochází z řady Tesco Finest (ano, přiznávám, občas i víno koupím v supermarketu a nestydím se za to) a pro tuhle síť obchodů ji připravuje celkem renomovaný Highfield Estate z Marlborough. Viněta Autumn Picked Riesling 2009 varuje, že jde o sladší typ vína, a dobře dělá. Ale styl, ve kterém je tenhle Riesling vyroben, mne dost baví, nečekejte ulepeninu.

Zůstalo v něm jen 9.5% alkoholu a něco přes 40 g/l cukru, ale kyselina se pohybuje někde okolo desíti gramů, možná i nad deset. Voní to hodně příjemně, svěže, citrusově a s nastupující linkou klasických barev a laků. Nijak složité, lákající k napití, ale určitě ne vyloženě líbivé či jednoduché. V chuti úžasně živé, ještě zaperlí na jazyku, citrusová kyselina v harmonii s cukrem dodávajícím plnost, vyvážené, výborně postavené, delší čisté citrusové doznívání. Pije se to prakticky samo, parádní představitel rýňáku a dovolil bych si tvrdit, že se v klidu udrží hezkých pár let a bude zrát do krásy a komplexity (i pod šroubovým uzávěrem). Chtějí za něj něco přes dvě stovky a cena je fér. Na vinětě pobavilo, že víno krom siřičitanů obsahuje i mléko… co to? Že by pro čiření? No na Novém Zélandu mají sice kvanta ovcí, ale stejně…

Když jsme u zajímavých údajů na vinětě a ostatně i nízkého alkoholu… po dlouhé době mne zase zarazila vína z Vinných sklepů Valtice. Stejné téma se řešilo kdysi na O Víně, ale tam diskuze bohužel zmizela (po přechodu na novou verzi webu). Jde o to, že leckterá jejich velmi vyzrálá vína jsou suchá a s až nepravděpodobně nízkým alkoholem. V obchodě jsem narazil (foto z mobilu) na Rulandské modré ve výběru z hroznů, suché a na 11.5% alkoholu. I kdyby byl alkohol lehce zaokrouhlen dolů, víno bylo na nižší hranici výběru a mělo trochu zbytkového cukru, stejně mi to moc nevychází. Všichni mají ve výběrech buď zbytkáč nebo moc alkoholu, oni ne. Jak to dělají?

Ale zpět ke slaďáku výše. Nesl jsem ho k příbuzenstvu a pil s pjéry (foto zase jen z mobilu) požíranými rovnou z rendlíku, v tomto případě šlo o taštičky z bramborového těsta plněné povidly, to vše bohatě zasypáno mákem a zalito máslem. Mmmmm! Jenže někdy pod jménem pjéry najdete obyčejné kynuté knedlíky. Takže se u jídla vedla debata, jaké těsto je správné, zda to bramborové nebo se to vždycky dělalo jinak. Tohle mne baví. Jsme fakt mrňavá země, ale různé její části se spolu budou „do krve“ hádat, zda ovocné knedlíky mají být jedině z kynutého těsta, tvarohového, bramborového... A zda se výslednému jídlu někde říká tak či onak a proč asi. Drobenka nebo žmolenka? Omeleta nebo amoleta? Hádky na téma palačinka (přeci jasně jedině sladká!) a omeleta (zase jen slaná, no ne?), o dokonalém vaječném svítku (znáte vůbec?) nemluvě, to je vděčné téma. Hlavně u porce poctivé domácí varianty kteréhokoliv z těhle jídel, tak často s kvalitou měřenou na jednoduché stupnici „jako od babičky ano/ne“.