Víno po sklenkách? Za poslední dva roky, částečně (respektive to je obvykle uváděno jako hlavní důvod) díky vlivu krize, se začalo v USA i dalších zemích výrazněji rozmáhat víno po sklenkách. Místo celé lahve si stále více lidí dá jednu či dvě sklenky, což ale ve výsledku vede ke slušnějším vínům k dispozici tímto způsobem (je možné jich mít více v klidu otevřených, vypijí se). A to zase plynule zajišťuje, že ti, co by si rádi dali sklenku, ale dříve neměli k dispozici tímhle způsobem dobré víno, konečně tu možnost mají. A spotřeba vína v podniku tak paradoxně stoupá. Jakou máte zkušenost s rozlévanými víny u nás? Máte pocit, že se stav lepší, nebo je ve většině podniků stále nemožné dát si rozumné víno (= takové, které vás opravdu potěší, nejen bude snesitelné k jídlu a pro ten pocit, že pijete víno) jinak než po lahvi?
Už to vypadalo, že spor SZPI vs. Templářské sklepy Čejkovice (komplet souhrn informací v článku Templářský průšvih plný emocí a hrdosti a komentářích k němu, dále pak v Čínské Bordeaux, podvodné burčáky, templáři vs. SZPI, korkový dotaz) dočasně utichl, ale ono ne. Finanční noviny přinášejí další informace a mám z toho trochu rozpačitý pocit. SZPI prý podala na vinařství trestní oznámení, protože (mimo jiné) „pracovníkům SZPI nebyl umožněn vstup do výrobních a skladových prostor, a to ani za asistence policie“, na což tiskový mluvčí templářů říká, že o žádném trestním oznámení neví a tvrdí, že kontroloři nebyli vpuštěni proto, že „dopředu neinformovali o svých plánech, takže je v Templářských sklepech nemohla přijmout oprávněná osoba“. A domácímu vinařství to stále krásně mrví jméno, Čejkovicím především. Docela mne zajímá, zda se na webu vína z Moravy, vína z Čech někdy objeví i zpráva o těchto průšvizích, nejen o medailích pro domácí vína ze zahraničí. Případně zda Rada Vinařského fondu pro rozpočet na další rok přesune něco z milionů na podporu mladých vín a růžovek na napravení škod z podvodů…
Na Bordoverview se objevil fajn zápisek o Bordeaux ročníku 2010. Vypadá to, že nás čekají další „špičková“ vína, v podobném mohutném stylu jako loni. Zápisek se ale věnuje především tomu, jak asi bude vypadat cenová politika, respektive co může znamenat nastavení cen výše/níže než u ročníku 2009, případně prodej vín za ceny totožné. Nejspíš opět zůstanu u svých zásob 2004 a pokusím se lovit starší lahve z obyč ročníků, které se prodávají levněji, než ještě nenalahvovaní mlaďoši, co potřebují deset a víc let zrát. Divná doba.
Podle posledních zpráv to vypadá, že celosvětové plochy osázené vinicemi klesají a největší podíl na tom mají tradiční producenti z EU – Francie, Itálie a Portugalsko (Španělsko je stabilní), za podpory Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Afriky a USA. Oproti tomu spotřeba vína mírně stoupá. Takže prostě a jen méně nudného patoku skončí vydestilováno a jako příměs do paliva? Průměrné víno v regále je v dnešní době docela slušné (průmyslové, ale ne vadné) a za pár korun se dají pořídit fakt dobré kousky (Jancis Robinson nedávno pronesla pěknou větu: „V dnešní době je život moc fajn pro ty, co pijí víno a ne slavné viněty“), takže bych to s úbytkem vinic neviděl tak tragicky. V nejhorším případě nedostatek na trhu zaplní Čína :-)
Jamie Goode uveřejnil na svém blogu zajímavý článek o technologických pokrocích ve vinařství za posledních dvacet let. Mám jeho články (a knihy) rád, je to vědec a zároveň milovník vína a nadšenec do biodynamiky. Takže na vše kouká z několika různých úhlů a prostě mne to baví.