Červené jsem moc nepil, ale dvě ze zlikvidovaných lahvích otevíral o den či dva dříve a další znám, jelikož ji kupuji pravidelně. Errazuriz Estate Shiraz 2007 je solidní dobře udělané novosvětské červené. Tmavé, intenzivní, výrazně aromatické (temné plody, borůvka, dřevo, koření), suché, hutnější, tříslo, kyselina, dobrá délka a pitelnost. Původ nezastírá, ale není nějak přehnané, překvapivě slušně vyzrává v lahvi a je to (společně se základním Carmenére stejného producenta) taková moje domácí stálice, když má návštěva chuť na něco silnějšího. Cabernet Moravia 2009 Tomáše Čačíka z Kobylí je novým přírůstkem do zásob, od tohoto vinaře kupuji hlavně Frankovku. Ale před lety mne nejvíce nadchla morávka a ročník 2009 byl prý vydařený, takže jsem vyzkoušel. Temná barva do fialové. Aromaticky trochu sevřené, mladé, svěží, tmavší, ovocitě-kořenité, makovina, naznačuje kyselinu. Suché, středně plné, překvapivě zaoblené, kyseliny tak akorát, slušná délka, vyvážené, ovocité, fajn. Na tohle víno si chce počkat (je fajn, bude výborné), zatím zůstávám u o rok starších frankovek, baví mne více. Bordeaux z fotky si nechám na později (a důvodem není, že by si kvalitou zasloužilo samostatný článek).
Růžový Modrý Portugal 2009 od Miloše Hány (Miloc) z Mělníka jsem měl několikrát, po návštěvě u tohoto vinaře jsem koupil karton. Hána původně sídlil i vinařil na Mělníku, po komplikovaném rozvodu bydlí v Praze a vinaří jak a kde to jen jde. Tenhle portugal je z nakoupených hroznů, pokud mne poznámky neklamou tak někde od Mostu. A je to fajn pití, s nádhernou lákavou barvou. Příjemně ovocně voňavé, obligátní jahody i další vůně, aromaticky trochu připomíná sekty z Pinot Noir. Suché, živé, vyvážené, krásně pitelné. Na víno vyráběné tak nějak „nouzově, aby něco bylo“, dost úspěch. A bavil mne i Ryzlink Rýnský 2008 výběr z hroznů z Moravína Valtice (polosladký, původem v obci Sedlec, trať Stolová hora) s nálepkou loňského Salonu vín. Aromaticky mladé, velmi květinové až do projevu co si spojuji spíše s Tramínem, navíc trocha sušených meruněk. Výrazné v chuti, i přes alkohol pouhých 11% působí hutně díky cukru, ale ten je dobře doprovázen kyselinou. Opět ten květinově sladší tramínový projev, fajn délka. Ve slepé degustaci bych si vsadil na Tramín, jako sladší aromatické víno mne to poměrně bavilo.
Další sada obsahuje víno, o kterém jsem se tu už rozepisoval, Cuvée Kambrium 2007 z Dobré Vinice. A s dřívějšími poznámkami bych se +/- shodnul, moc fajn pití. Ryzlink Vlašský 2008 pozdní sběr z Vinařství Šmerák (Hrušky, trať Podsedky) překvapil. Velmi aromatická záležitost, med, květiny, mineralita, dojem sladkosti. V chuti ale suché, čisté, výrazné, s dobrou kyselinou, délkou. Dost povedený vlašák. A třetím ze sady je Vinařství Valtické podzemí (trochu jsem o nich psal v článku Tři pinotové směsky a Valtické podzemí), řada Kolonáda Valtice a Rulandské modré klaret 2008 (polosuché, Valtice, trať Jižní svahy). Tmavší nazlátlá barva. Výrazné aroma, se zavřenýma očima bych možná tipoval růžové víno, jsou tam jahody a snad nějaké sladší exotické ovoce, navíc bohužel taky trochu těkavky (zda odvanou se nestihlo ověřit, víno zmizlo příliš rychle). Nasládlé v chuti, kulaté, ovocité, docela výrazné, pro mne kyseliny méně než by si zasloužilo, nepůsobí úplně vyváženě. Ale vzhledem k tomu, jak u nich ve sklepě jel podobně líbivěji nasládlý styl Rulandského šedého, tak tohle bude myslím taky úspěch :-)
A poslední dvojice sestává z tradičních místních odrůd. Od Vinařství Vinohrad CZ z Horních Věstonic to bylo Veltlínské zelené 2008 kabinet. Vůně poměrně výrazná, květiny, pepř (a taky trochu znatelnější síra). Drobná perlička na jazyku dodávající svěžest, na kabinet spíše nezvykle plnější tělo, dobrá délka. Slušný (byť jednodušší) dobře pitelný důraznější veltlín, od uvedeného přívlastku jsem čekal trochu lehčí projev. A nakonec Ryzlink vlašský 2007 kabinet od Vinařství Volařík (Dolní Dunajovice, trať Plotny), kde se v aromatice hezky mísí medovost s kořenitostí, chuť je suchá s dobrou kyselinou, ale vše bohužel již obaleno (možná problém konkrétní lahve) znatelným a pro mne hodně rušivým projevem oxidace v lahvi.
A na závěr půlnoční bubliny. Podařilo se mi ulovit magnum láhev Crémant d’Alsace 2001 z biodynamického vinařství Valentin Zusslin (psal jsem tu již několikrát hlavně o jejich ryzlincích), v lahvi kvašenou ročníkovou klasiku, odrůdově podle všeho Auxerrois a Riesling z poloh Liebenberg a Bollenberg. Poměrně tmavá barva, až lehce do měděné, s nepříliš velkým množstvím bublin. Krásná aromatika, vyzrálá, vrstevnatá, opečené jablko, toast, klasika. V chuti velmi, velmi suché (projevem evokující až některá šampaňská bez dosáže), výrazné, vinné, minerální, delší, krásně postavené. Po pravdě dost mimo styl, který si představím pro přípitek, tohle je mnohem serióznější pití a docela volá po kombinaci s jídlem.
Kdo ví, jak by si leckterá ta vína vedla, kdybych s nimi zuřivě točil ve sklence na nějaké degustaci, a podroboval je typickému kritickému pohledu. Takhle s přáteli, u deskovky Česko či Aktivity, to bylo víc než fajn. Z lahví různě vyzískaných okolo Štědrého dne a Silvestra, od výrobců které typicky nekupuji a zkouším spíše namátkově, mám v chladničce ještě Müller od Balouna, Sauvignon od Moravčíka a pár dalších kousků. Uvidíme, jak si povedou. Balouna jsem původně chtěl otevřít k večeři hned po Silvestru, ale jelikož jedno přísloví praví „Jak na Nový rok, tak po celý rok“, raději jsem sáhl po Ryzlinku z Německa :-)
