Od ročníku 2011 bude možné nalézt na lahvích nálepku VOC Mikulov, u pravidla splňujících odrůd Ryzlink rýnský a vlašský, Rulandské bílé, šedé a modré, Pálava a Svatovavřinecké z Mikulovské vinařské podoblasti. Kupříkladu po Rulandském modrém jsou vyžadovány „tóny čokolády, rozvařeného lesního ovoce“, rýňák by měl zase v chuti vykazovat projev „plný, svěží, kořenitý, minerální, lehce medový, ovocitý s tóny meruněk, pomerančů…“. Ve sdružení je zatím z celé velké oblasti jen sedm vinařů – Petr Marcinčák, Hynek Holánek, Vojtěch Huserek, Vinařství Kovacs, Miroslav Volařík, Vinařství Mikrosvín Mikulov a Sonberk.
A uznáno bylo také VOC Modré hory, pro červená vína odrůd (a jejich směsí) Frankovka, Svatovavřinecké a Modrý Portugal z vymezeného regionu poblíž obcí Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice a Vrbice (kompletní pravidla). Tady nás zase čeká Frankovka s chutí „svěží, kořenitou, harmonickou, čistou bez výrazných dřevitých tónů nebo aroma barikového sudu; s možností harmonicky zabudované pikantní kyseliny“. No prosím, kyselinka možností :-) Proti tomuto VOC nahlas brojí Richard Stávek, dokonce si na to udělal na blogu celou kategorii článků, který v oblasti sám víno pěstuje a došel k názoru, že „bude nutno nejméně na svých a pronajatých pozemcích nejen ve viničních tratích katastrů obcí s nálepkou MH vyhlásit nezávislé území a požádat tajtrlíky aby dále na vydávaných mapách tyto enklávy nešrafovali modře“. Jeho bratr, Jan Stávek, naopak ke vzniku tohoto VOC silně přispěl a momentálně je i předsedou občanského sdružení jež modrohorské zaštiťuje.
Osobně se úplně neztotožňuji s pravidly ani jednoho ze současných VOC, u „ozkoušeného“ VOC Znojmo mi leckterá do něj zařazená vína přišla hodně povedená (ale ta nejlepší do pravidel stejně nezapadají), ale mám dojem, že část vinařů prostě jako VOC označila to lepší a dražší ze své produkce, než že by šlo o nějakou demonstraci síly tamních terroir. Uvidíme, jak se to bude celé vyvíjet. Každá propagace domácího vinařství a kladení důrazu na místo původu (i když třeba ne zrovna ideálně pojatá) se počítá. A značka VOC může sloužit, když nic jiného, jako prosté označení příbuznosti některých vín. Prostě konzument se naučí, že pod nálepkou Modré hory jsou taková a maková červená, než že by tohle označení nějak znatelně kopírovalo tamní tradice, ukazovalo maximální potenciál vín v zařazených obcích či cokoliv dalšího. Vína originální certifikace to budou, o tom žádná. Otázkou je, zda VOC s takovýmhle obsahem u vinných nadšenců splní zažitý pohled na apelace a terroiry tak, jak jsou vnímány ve vinařsky vyspělejších zemích. Ale ani v těch to není úplně růžové a boje o povolení té či oné odrůdy či technologie zuří všude, i v těch nejtradičnějších AOC / DOC :-)
Vyhledáváte vína z VOC Znojmo? Co očekáváte od VOC Mikulov? A Modré hory? Jak se asi tváří na systém ti, kteří červená v téhle oblasti zpracovávají na sudech? A co na to všechno „běžný konzument“, který nečte ani jeden vinný blog a nakupuje typicky vína do stovky v supermarketu?
Tiskové zprávy: VOC Mikulov | VOC Modré hory
