Česká whisky určená jen na export

Představte si, že jednu českou palírnu, co sídlila v obci Prádlo, napadlo ještě za totality vyrobit špičkovou single malt (jednosladovou) whisky, jakousi odpověď na pravou skotskou, z čistě domácích produktů. Pořídili si tradiční litinový mlýn na obílí ve skotském stylu z roku 1928, sudy z českého dubu, domácí obilí, měděné destilační kotle už měli. K tomu kvalitní plzeňská voda, co si přát víc? V roce 1989 vyrobili velkou várku výborné pálenky, nacpali ji do těch sudů a pak… no nějak přišla sametová revoluce, kupa změn a na sudy se ve sklepeních zapomnělo. Až za dvacet let je objevil nový zahraniční investor, který zakoupil firmu Stock, pod kterou palírna v Prádle spadala. Stock měl původně v úmyslu celou šarži postupně nalít do levné whisky Printers, ale specialista ze zahraničí (pracoval pro skotské palírny) to považoval za hřích a komplet obsah sudů šel do lahví. Celkem 83.000 jich vzniklo. Takový je oficiální příběh dvacetileté ročníkové české single malt whisky Hammer Head 1989.

Na whisky jsem narazil před pár měsíci cestou do Holandska, v obchodě na letišti. Tenkrát jsem ji nekoupil a řekl si, že ji vezmu až při návratu.Ale to už mi ji nechtěli prodat, že to jde jen při odletu. Nikde jinde jsem ji neviděl a zjistil, že podle všeho ji Stock nabízí jen skrze různé Duty Free a Travel obchody na letištích v ČR a v UK. Dost divné, efektivně ji tak před domácím trhem tají. Psal jsem jim mail, jestli ji jde nějak koupit mimo tyhle obchody, ale nikdo se neobtěžoval mi odepsat. A tak, místo abych se na ně vykašlal, jsem ji prostě koupil při další cestě do zahraničí (zrovna jsem v Anglii, nadělil jsem si k narozkám výlet), domácí single maltce a navíc z takového ročníku prostě nešlo odolat. Je v pěkné černé krabici, samotná láhev je taky dost efektní, podobný typ jako používá třeba skotská Bruichladdich.

Aromaticky je Hammer Head poměrně zajímavý, spíše jemnější, do sušeného ovoce, rozinek, ze začátku mi také připomínal některé bourbony až jakoby kukuřičnou linkou. Sem tam nějaká kožená a dřevitý aromata. Docela sympatické. V chuti na tak starou whisky a relativně nízký (40.7%) alcohol ostřejší, jakoby ne úplně vyvážené, ale vůbec ne špatné a fajn pitelné. Kapka vody to dobře srovnává a pije se potom o hodně lépe, objevují další aromata a tak. Celkově nic zásadního, nadprůměrný vizour ale tisícovku bych za něj znovu asi nedal (v téhle cenové kategorii mám jiné favority). I když s tím příběhem okolo to bude láhev, kterou budu pár měsíců rád vytahovat pro návštěvy.

P.S. Pár fotek z UK jako bonus, líbí se mi tu :-)

Docela často jim tu prší, ale zase se občas udělá duha. Třeba jako ta dnešní v jedné zastrčené ulici v Maidenheadu.

Malé a zatím ne tlusté kachničky ve vesnici Bray, hnedka na břehu Temže,kousek od The Fat Duck (*** Michelin) a doslova naproti do Waterside Inn (*** Michelin). Proč taky nemáme podobné vesničky?

Tak trochu jiná hospoda… Hind’s Head.