Kdyby šlo jen o tichá vína, naprosto bez váhání bych musel zvolit Pinot Noir, který v jeho červené podobě mám ve sklence opravdu hodně často, ať už z Burgundska nebo prakticky odkudkoliv jej seženu. Ale jelikož jsou tu i bubliny, musel jsem hlasovat zároveň pro Chardonnay. To je obvykle základem šampaňských, crémantů a různých sektů v mé v současnosti nejoblíbenější, Blanc de Blancs (bílé z bílých), podobě. A díky tomu počet vypitých šardonek Pinot Noir dostihl. Rulandu bílou a šedou v podstatě konzumuji jen na degustacích, případně pokud jsou součástí zajímavé směsi či jde o nějakou specialitu. Nepamatuji si, kdy bych v poslední době koupil nebo otevřel nějaké víno vyrobené jen z nich doma (naposledy více než před rokem netypický nesířený Weißburgunder od Strohmeiera ze Štýrska a společně s návštěvou Pinot Gris Maidenburg od Reistenu, před půl rokem).
V další anketě se ptám, jaký styl degustací vína vám vyhovuje víc. Jsou to ty řízené, kdy jedete jasné pořadí vzorků, obvykle s komentářem dovozce / vinaře, v jím zvoleném tempu a tak jak považuje za ideální pro představení svých vín? Nebo naopak preferujete ochutnávky volné? Tedy takové, kde si tempo, pořadí vzorků, zda něco vynechat nebo si dát opakovaně, případně dotazy na informace o vínech, řídíte sami. Hlasujte!
