Je jeden typ vína, který prakticky vůbec nekupuju, a přitom docela často potřebuju a zoufale pak sháním slušnou láhev za rozumný peníz. Pravidelně mi doma chybí (polo)sladká vína, taková ta na návštěvu k babičce :-) Sám je skoro nepiju, nehodí se mi k jídlům. A když mám chuť usrkávat sladší, spíše sáhnu po vínu fortifikovaném. Jediné, co mi v chladničce splňuje parametry sladšího vína, jsou některé starší ryzlinky. A ty je mi zase líto tímhle způsobem zlikvidovat, byť občas to udělám a spokojenost bývá na všech stranách (ale stejně pak sem tam lituju, že jsem si víno neužil v klidu doma). Obvykle to ale dopadá tak, že u polosladkých vín dělám něco, co jinak dost nemám rád… nakupuju narychlo nějakou láhev naslepo (poměrně dobře účel babičkovských vín plní tokajská okolo stovky z vietnamských večerek a sámošek, ta voní a chutnají docela medově sladce, ať už vznikají jakkoliv) a nebo beru polosladké víno, které jsem sám dostal jako dárek, nic o něm nevím a „zaclání“ v lednici. Musím naskladnit nějaké levnější dobré nasládlé rýňáky třebas z Mosely, abych měl čisté svědomí, že i v tomhle případě nosím vína o kterých něco vím a jsou slušná. Každopádně tohle píšu proto, že včera se mi po povedlo vylovit z archivu jedno starší polosladké, kterého jsem se rád zbavil a bylo fajn.
Pocházalo z vinařství Reisten a šlo o Pinot Blanc Maidenburg 2005 výběr z hroznů, prý teprve panenskou sklizeň. Na přední vinětě je uvedena viniční trať Valtická, ze které ale pochází „jen“ tři čtvrti hroznů, zbytek je dle detailů z trati Nad Nesytem. Trošku jsem se bál, jestli víno nebude za ty roky už mimo, ale úplně zbytečně. Pěkná zlatavá barva, poměrně hodně výrazná vůně do bezu a květinového medu, trocha kořenitosti a přezrálého exotického ovoce. V chuti plnější, dost sladké ale velmi slušně vyrovnáváno kyselinou, s pomalým delším odezníváním. Na můj vkus poměrně líbivé a „jen“ dost dobře udělané polosladké bez něčeho navíc pro co bych se mohl nadchnout, každopádně před nějakou dobou si víno odneslo titul šampiona a 86 bodů ve Víno Revue, takže jiní ho považují za hodně nadprůměrné. Kdo ještě archivuje, tak se nemusí bát, drží se pěkně :-)
P.S. manželčina babička zase dělala pjéry, moc sympatická věc. Psal jsem tu už dříve, také u lahve poloslaďáku, co jsem nesl na návštěvu :o)
