Tak už jsem zase v lese, jak ostatně naznačoval pondělní zápisek (a kdo si pamatuje červencové zápisky z let předchozích, tak to mohl očekávat). O vínech, která se podařilo ulovit v místních skrovně zásobených obchodech, se rozepíšu časem (vypadá to třeba na dobrou degustační sadu odrůdy Modrý portugal). Dnes ještě lahve, které jsem si navezl z domu. Letos zatím nebyl problém s chlazením, potok je ledový a i mimo něj byla často kosa a lilo, červená mohla být naopak až příliš studená :o) Hurá na dvě moravská a jedno rakouské…
Carnuntum Cuvée 2009 z vinařství Markowitsch (web) je základní červené středně velkého rodinného podniku, směs 85% Zweigelt & 15% Pinot Noir, fermentováno v nerezu a následně si poleželo několik měsíců ve velkých dřevěných sudech. Oblast Carnuntum, historické sídlo několika římských legií (včetně u nás populární X. legie Gemina) se rozkládá směrem od Vídně k Neziderskému jezeru a v paměti mi odtamtud utkvěla především sympatická červená. Tohle má poměrně tmavou barvu s fialovými odlesky a pěknou výraznější vůni směrem tmavé a lesní ovoce. Je tam taky trochu kořenitosti do vánočního pečiva, nijak složité ale fajn. V chuti ovocité, čerstvé, šťavnaté, pěkná kyselina pomáhá dobré struktuře vína, něco třísla, slušná délka. Velmi pěkně se to pije, má šmrnc, je trochu líbivější a dobře přístupné. Cena 10€ mi ale přišla přeci jen drobátko moc.
Karmazín 2009 je novým ročníkem vína, o kterém jsem tu už psal v článku Dvě červená z Vinařského dvora, a už několik let po sobě se mi líbí. Primárně Frankovka (s příměsí odrůd Svatovavřinecké a Modrý Portugal) má tentokrát sympatickou, výraznější peckovinovou vůní, pocitově taková jakoby navoněnější klasická frankovka jak ji mám rád. Objevují se tam další vrstvy, něco kořenitosti a vůně starší vysychající červenorybízové marmelády :o) V chuti suché, dobře postavené, spíše tvrdší, dobré délka se sladčeji ovocitým dozníváním. Dobře pitelné „severské“ červené. Koupím další lahve, při ceně mezi 100 – 150,- Kč určitě.
Modrý Janek 2010 z kobylského vinařství Čačík, na jehož červená nedám v poměru ceny ke kvalitě dopustit, je představitelem zajímavé odrůdy, v podstatě nepříliš časté varianty Veltlínského zeleného (jen má být ještě kořenitější a pepřnatější). Zde navíc z dost starých výsadeb, na vinici U Skalky je už od roku 1956. Mladý ročník 2010 má poměrně bledou barvu a na úvod trochu zaprděnou vůni, chce rozdýchat (po pravdě nejlepší byl druhý den) a sluší mu i trošku vyšší teplota. Je to svěží, květinovo-ovocité do zelených jablek, kořenité, příjemné. V chuti svěží, s výraznou říznou kyselinou, ale také efektní mineralitou, povedenou stavbou, pitelné ve větším množství a přitom zajímavé a zkoumáníhodné. Trochu mne chvílemi rušil zvláštní dozvuk, který připomínal tabletu B-Komplexu :o) Zkusil jsem i ročník 2009 téhož vína, který byl ovocitější (žluté, hrušky až exotické ovoce), bylinkový do podbělu, vrstevnatější a kulatější. Ideálně by mi vyhovovalo něco mezi těma dvěmi ročníky. Ale desítka je víno co si zaslouží ochutnat, obzvláště za požadovanou stovku.
P.S. Rostou lišky! A nedávno popisovanou sherry La Ina jsem zkusil k opečenému čerstvému pstruhovi z Mlýnů (nevypadá nijak vábně, trochu se rozpadl, ale chutnal výborně) a funguje to bez nejmenších problémů! :-)
