Je to nějakou dobu zpátky, co jsem tu naznačoval, že se pokusím neotravovat s pivními poznámkami a dát je na separátní stránky. Nějaký základ jsem připravil (viz malý náhled níže), i prvních příspěvky pořídil, začal oslovovat kamarády zda nebudou přispívat… a pak celý „projekt pivoznámky“ usnul a raději jsem ho, dokud nebude dotažený a s nějakým rozumným obsahem, vůbec nespustil :-) Takže dneska zase budu o pivě psát tady, protože v poslední době jsem ho přechutnával docela rád, hospod se speciály (u nás je to tak trochu ve významu „cokoliv jiného než ležák plzeňského typu) je čím dál víc a vůbec je to strašně zajímavé téma. Dneska se mrkneme na jednu láhev, kterou jsem před pár týdny ulovil a dost mne zaujala. Je to pivní typ Russian Imperial Stout a už to jméno evokuje sílu! :-)
Pivo pochází z produkce menší zajímavé rukodělné Brouwerij de Molen (web) v Holandsku a jmenuje se Rasputin. Tedy… ne vždy a ne všude, v Americe došlo kvůli jménu ke sporu s jedním z velkých kalifornských pivovarů a láhve se dají objevit s velmi vtipnou úpravou jména na Disputin (a případně na právní termín Cease & Desist; trochu mi to připomělo americký Budweiser, který donutil k přejmenování řadu vín Budini, aby se to lidem nepletlo…). Russian Imperial Stout je pivo silné, hodně silné! A muselo být. V dobách jeho největší slávy, kdy se dováželo z Británie na carský dvůr v Rusku, by cokoliv s nízkým alkoholem cestou zmrzlo. Takže ten se běžně pohybuje okolo deseti procent, v tomhle případě pěkných 10.5%. Dalším specifikem je temná barva, díky množství praženého sladu. Pivaři to mají snazší než vinaři, protože disponují přímo tabulkou barevnosti piva a mohou, místo různých „starorůžových“ či „rubínových s fialovými odlesky“ (případně odkazu na plakát Barvy vína), prostě napsat číslo např. na stupnici EBC :-) Tohle pivo má EBC rovno 199.7. Plznička má asi osm, klasická tmavá piva okolo čtyřiceti, stouty běžně okolo osmdesáti… Rasputin je tedy papírově hooodně tmavý. A na stupnici hořkosti, EBU (European Bitterness Units), má 81.7 – pro srovnání plznička je někde okolo čtyřiceti a přes sto se už moc neměří (ale někde v téhle oblasti se pohybují leckteré IPA piva).
Doma jsem popíjel Rasputina vařeného 28. září 2010 a lahvovaného ve várce 960 třetinkových lahví, sládek předpokládá archivační potenciál až 25 let a zahanbuje tak většinu i špičkových vinařství :-) Barva temně hnědo-černá, obludně výrazná a neuvěřitelně trvanlivá lískově krémová pěna, až nepřirozená. I vůně výrazná, pražená, důrazná, silná. Objevuje se čokoláda, kávovina, tmavé ovoce, vanilka a trochu projev tyčinky margot, i s tím kokosem. Něco mi říká, že by jelo nadšencům do novosvětských silně barrique vín :o) Je tam na úvod trochu zvláštní ovocně „jarová“ linka, ale možná si něco sugeruji kvůli té pěně. I v chuti hutné, hodně hořké především ve velmi dlouhém doznívání, ale vyváženě zakomponované a podporující chuť na další doušek. Moc pěkně strukturované zajímavé pivo, které si komplexitou dojmu v ničem nezadá s dobrým vínem. Ani cenou, za třetinku jsem zaplatil něco ke 130,- Kč, ale nelitoval. A upřímně bych se chtěl dostat k některým dalším kouskům tohoto pivovaru. No jen si vezměte takový Hemel & Aarde… připraveno ze silně rašelinou nakouřeného sladu z palírny Bruichladdich a dozrávané v sudech po jejich whisky, uáááá!
A tím se dostávám k včerejší příjemné zkušenosti s dalším nevinným alkoholem, v odpoledním vedru jsem vyběhl do Café V lese a dal si tam Prager Cider (web). Psal jsem o něm při nedávné ciderové degustaci, ale doma měl vzorek ještě nehotový, prodaný jen pro účely té ochutnávky. Nyní už ho nabízejí oficiálně, zaskočil jsem na jednu skleničku pro srovnání a nakonec si dal tři :-) Pěkná zlatá barva, hodně příjemná čistá ovocná jablečná vůně, trochu pocitově ještě s kdoulemi a špendlíky, křížalami a slámou, prostě taková podzimní. Navíc je tam, ve vůni i chuti, bylinkovo-kořenitý tón, asi nejvíc připomíná skořici. Celek je takový jablečně štrůdlovitě babičkovsky chalupově půdní, alespoň to mám v poznámkách a pro mne je to úplně jasná definice, pro vás asi nanic :-) V chuti čisté, suché (byť bych si tipl, že od té syrové varianty došlo k alespoň mírnému docukření), vyváženě, strašně příjemně přirozeně působící a bezvadně pitelné. Dost kyselin, něco svíravosti, láká k dalším a dalším douškům. Jediné, co tomu trochu chybí, jsou bublinky. Je to úplně tiché a trocha perlení, ať už přirozeného nebo získaného mírným dosycením, by výsledek možná ještě vylepšila. Každopádně posun od testovacího vzorku je obrovský a tenhle cider se mi velmi líbí.
