Rekapitulace ročníku 2011 na Jižním svahu

Další náročný rok je za námi! :-) V jeho průběhu Jižní svah oslavil nejen čtyři roky existence, ale také tisícovku publikovaných článků! Abych si koníček úplně nezjednodušoval, přidal jsem si k blogu pravidelné psaní pro IN Magazín Hospodářských novin (už vyšlo osm dvoustránek, každá s nějakým hlavním tématem, 1-2 doplňujícími texty a čtyřmi doporučenými víny) a občasné další články pro časopisy/weby stejné stáje i úplně jinam. Na blogu se tohle (a kupa dalších věcí) podepsala tak trochu tím, že se rozhodně nestíhám psát o všem o čem bych chtěl, a házím sem poznámky jen ke zlomku ochutnaných vín a části navštívených degustací. Je tu i méně obsáhlejších textů, ve stylu saké série či výroby whisky z let minulých, než bych si přál. Šlo by toho víc, ale to by mne muselo živit psaní o víně a ne normální práce, což se neděje vlastně se o to ani nesnažím (ale účet 1164838103/0800 je k dispozici, sponzorským darům se meze nekladou :o). Nevadí, i tahle forma mne stále ještě dost baví a doufejme mám i co říct. No a na poslední pracovní den roku přináším takový „Jižní svah 2011 ve zkratce“…

Výpravy, průvodci, fotodeníky
Hned na začátku roku jsem se vrátil k Japonsku článkem Zrychlená historie whisky v Japonsku. Abych měl na co odkazovat z článků o biodynamických vínech, tak uveřejnil zápisek Biodynamika ve (velké) zkratce. Z výpravy do UK (kde vám stále dlužím report z jedné báječné restaurace) tu byl třeba článek Londýnský food festival – má se Praha co učit?. Také ze Saska vám dlužím ještě jednou restauraci (píšu je prostě nějak pomaleji než deguszace), ale krátký „gastro“ report tu byl třebas v článku Saské pochutnání – zastavení „tradiční“. Z výletů na Moravu tu byl Moravský raně podzimní fotodeníček, ve spojení s cestou do Burgenlandu též zápisek Vinné tvary, sklepy, vinaři a prostě fotodojmy. O cestě na Moravu ke konci prosince jsem se zmiňoval v Zprávy ze školy, inspekce a něco od NERVu, ale určitě se k téhle výpravě ještě vrátím (byl to masakr, zážitků kvanta). A na konci roku zase vzpomínky na Japonsko v článku Výstup na K3 – Kyoto, Kaiseki a Kikunoi.

Top vína roku
Ač bych je možná neoznačil za ta nejlepší vína, která jsem letos pil, tak suverénně nejčastěji jsem se vracel ke dvěma lahvím. Za bílé šlo o Riesling Orschwihr 2008 z vinařství Valentin Zusslin (psal jsem několikrát, třeba tady) a v červených jsem se také opakovaně zmiňoval (např. zde) o dokonalém Ráspi Kékfrankos 2007. Pro mne jsou to vína roku, od každého ještě pár lahví mám a hodlám si je užívat i v roce příštím. A vypil jsem také dost Cabernetu Moravia 2009 od Tomáše Čačíka. Pokud se ale budeme bavit o těch top zážitcích tak tam určitě patří Riesling 2002 Grand Cru Altenberg de Bergheim  Marcela Deisse. Opakovaně jsem se vracel k Oxaně z Dobré vinice, naposledy ji měl před dvěma dny a určitě se zmíním jak se vyvíjí. Opravdu mne dostal Tyrrell's Vat 1 Hunter Semillon 1998, moc se mi líbilo Doccio a Matteo Riserva 1999, několikrát nadchnul Ryzlink vlašský 2008 sur lie od Korábů a překvapivě hodně bavil Haus Klosterber Molitor Spätburgunder trocken 2001 unfiltriert (že bylo bezva  Bourgogne Rouge Cuvée du Pinson 2007 z Domaine Ponsot nijak překvapivé nebylo :o).

Na kartony jsem s přáteli popíjel Cuvée Národní park 2009 z Dobré vinice. Více než nadšen byl z Pineau de Charantes 1995 od Château de Beaulon. Nedám dopustit na Grüner Veltliner od Hanse Czerneho, projel jsem si produkci vinařství Valihrach a (nejen) Cabernet Franc mne moc bavil. Nadchnul mne Schloss Halbturn Pinot Noir 2007 (i když odrůdu moc nepřipomínal), Ernst Triebaumer Blaufränkisch Ried Marienthal 2007 či Pöckl Rosso e Nero 2007 (vše jedna degustace) a kupa dalších vín z Burgenlandu. K šampaňskému jsem se vracel letos často (a k popisu několika desítek ochutnaných, včetně starých ročníkových kousků a záležitostí jako Salon, se vůbec nedostal), hodně mne bavilo třeba Champagne Veuve Fourny & Fils  Cuvée du Clos „Fg Notre Dame“ Premier Cru Extra Brut Millésimé 1999. Ryzlinky ze Školního statku Mělník taky nemají chybu. Jo a i přesto, že jsem jinak dost zmlsanec, mne stále baví  základní osmdesátikorunové Rulandské modré ze Znovínu. Ale je fakt, že ho piju jen v létě v lese u potoka :-)

Z kategorie „lehké úlety“ mne děsně bavilo Le Mazel Cuvée Larmande 2005, naopak ryzlinky od  Weingut S.A.Prüm jsou vyložená klasika. Weingut J. Koegler je nutné zmínit už pro raritní barikovaný veltlín z Rheingau. A dost mne překvapilo i pár pinotů z družstva Winzergenossenschaft Mayschoß-Altenahr. Jedním z top zážitků bylo určitě Champagne Billecart-Salmon Brut Blanc de Blancs Vintage 1998 a dost mne bavila i další šumivka (za zlomek ceny) Didier Montchovet Crémant de Bourgogne 2008 Blanc de Blancs Brut. Vůbec by mi nevadilo pít burgundská z Domaine David Clark. A ani proti Bulharsku nic nemám, třeba Uniqato Melnik 2007 je fajn :-) Ale stejně víc inklinuji k Francii, třeba takovým Léon Beyer Riesling „R“ de Beyer 2004.

Do parku na piknik patří veltlín a nemusí to být hnedka Franz Hirtzberger Grüner Veltliner Federspiel Donaugarten 2009, ale i ten bezvadně zapadne :-) I letos jsem prohluboval lásku k sherry a ověřil si, že mi dokonale sedí produkce firmy Emilio Lustau. Takové  Puerto Fino Solera Reserva či  Almacenistas „Pata de Gallina“ Oloroso  nemají chybu. Docela dost mi v paměti utkvěla červená Bokovka 2006 od Marcinčáka, musím si ji brzy připomenout. Vůbec bych se nebránil další lahvi Weingut Ratzenberger  2009 Steeger St. Jost Riesling Spätlese trocken. A příjemně vzpomínám na další moravské červené, Cabernet Moravia 2008 pozdní sběr Vinařství Glosovi. Parádní byla Blaufränkisch Horitschon 2007 od Franze Weningera. Hodně mne bavilo Nicolas Joly Savennières „Les Vieux Clos“ 2006 a opakovaně a nekriticky nadšený jsem byl z Franz Strohmeier Pinot Blanc „Trauben, Liebe und Zeit“ 2007.

Líbil se mi  Weingut Helmut Preisinger  Pinot Noir Golser Goldberg 2007, Vinselekt Michlovský Pinot Noir Premier 2005 či Pinot Noir 2009 z vinařství Petra Kočaříka, všechna tři vína na pinotové degustaci v Bořeticích. A tamtéž mne nadchnul nesířený Guy Bussière  Pinot Noir 2009 a třeba také Marsannay Champs-Perdrix 2008 z Domaine Huguenot. Moc jsem si užil italské Nebbiolo 2009 vinařství Parusso či Edizione Cinque Autoctoni podniku Farnese Vini i jihoafrické  Charlie & Charlie 2006. Za jeden ze zásadních letošních „objevů“ považuji  Domaine Terres Dorées, dostalo mne Fleurie 2009 i Beaujolais l´Ancien 2009, ale i později Chardonnay či jejich Morgon. Potěšilo mne setkání s Château-Grillet 2004 a hned několikrát jsem si užil setkání s Pálava 2008 zemské (šarže 2) vinařství Abrle. Dost se mi líbilo pár ryzlinků od Kees-Kieren a Erben von Beulwitz. A taky Albert Seltz Riesling Brandluft Sélection 1998 či Marc Kreydenweiss Riesling Grand Cru Kastelberg 2008.

Ročník 2011 vypadá na Moravě dost nadějně, z „hotových“ mladých vín mne letos nejvíc bavil Müller Thurgau od Petra Kočaříka. Znovu mne nadchla Frankovka 2008 Terroir vinařství Strekov 1075 a také Champagne Tarlant Prestige Millesime 1998 (a její Cuvée Louis i pár dní předtím). Výborné je  Zweigeltrebe 2008 z vinařství Jaroslav Osička a těším se na další láhev Caillou Blanc 2008 de Château Talbot. Parádní byl Langenloiser Grüner Veltliner 2010 z Weingut (Willi) Bründlmayer a od stejného vinaře  Sekt Bründlmayer Brut 2007, z Rakouska ještě dost vzpomínám na Weinbau Wenzel Pinot Noir Rusterberg 2007. A z Piemonte na Bricco dell’Ucellone od Braidy. Ale bylo toho mnohem víc, ostatně viz další sekce. A o kupě vín jsem prostě (zatím, ale spíš se na ně nedostane) vůbec nic nepsal.

Degustace

Na spoustu degustaci odkazuji už top vín roku, právě na nich jsem je ochutnal. Každopádně drobný přehled neuškodí. Jedním z kontroverznějších článků tento rok byl Podomní prodej vína aneb degustace v kanceláři, hezkých pár telefonátů jsem kvůli němu měl. Dost zajímavý byl Skvělý rakouský seminář se čtrnácti vzorky a nabral jsem i Poznatky pro příště z degustace whisky. Každoroční Velká přehlídka vín od Neubauerů i letos zaujala. Užil jsem si Na ochutnávce vinařství Krásná hora a Desítka maďarských vín ve Viničním altánu mne ujistila, že tahle země rozhodně stojí za pozornost. V zápisku Národní park a malá i velká bílá z Dobré vinice jsem se věnoval svému oblíbenému vinařství z Moravy, stejně jako v článku Starší Dobrá vinice – 2003 až 2005 s pár odskoky. Od klasických vín jsem si odskočil v Dokonalé Pineau a výborné koňaky Beaulon, dost zajímavý byl Vinný SCUK s teorií i praxí. Potěšil Hans Czerny nejen ročníku 2010, ročníkem 2010 byla dost náročná Ochutnávka českých vín v Kvícu. Frankovka, Pinot i Cabernet aneb ochutnávka špičkových červených z Burgenlandu bavila hodně, zajímavé bylo srovnání dvou uzávěrů na totožných vínech popsané v Korek vs. šroubový uzávěr – 3:3 a hraje se dál.

Pinot Noir z Čech a Moravy 2006 – část I. i Pinot Noir z Čech a Moravy 2006 – část II. stojí za pozornost :-) Na French Wine Show 2011 sponzorující krtka jsem měl méně času než bych si býval přál, snad příští rok. Pro šetřivé je tu 15x bílé i červené do 150,- Kč. Na tvaru skla záleží s Maximilianem Riedelem pobavilo trochu méně než stejná akce s jeho otcem loni. Přehlídka německých vín – ryzlinky, pinoty i nečekaná překvapení byla opravdu parádní záležitost. A Poznámky k Champagne Billecart-Salmon jsem také psal s velkou chutí. Zkoumal jsem Podoby Sangiovese od Il Molino di Grace a v článku Nejen Vranec aneb Makedonie (ne)přesvědčivá trochu kritizoval. V zápisku Formule 1 z Burgundska se věnoval vínům Domaine David Clark, putování po Grand Cru vinicích Alsaska pokračovalo článkem Eichberg vůní, chutí, obrazem i hmatem. O pikniku v Grébovce jsem se zmiňoval v Veltlíny v parkové piknikové úpravě a projel si Valihracha v poklusu. Báječný byl Výroční okus Veltlín.cz ve Vinografu, nezklamala ani Degustace vinařství (Jaroslav & Luboš) Osička. Hurá, první polovina roku za námi! :-)

Poměrně zajímavá byla *****, 20, 100 – degustace plná bodování, fajn Mělnický košt s nebývalým zájmem. V článku A Vinařem roku 2011 se stává… jsem popisoval vína osmi účastníků finále a tipoval, kdo asi tak vyhraje. Dovážet? Prodávat? Degustace u Lachtana představila takový zvláštní mix, Vína ušitá na míru zase kousky od Horta, Nového vinařství a Marcinčáka. Báječnou akcí byla Jiná vína – Hīc sunt leōnēs (ale ne nadlouho…). Tady je Glosovo! představilo vína, za kterými stojí Glos jako šlechtitel. Tak trochu úlet byla akce s Vinnými sklepy Roztoky popsaná v Ludvík dobývající Asii… bohužel?. Dost dobrá byla Pinotová seance v Bořeticích (část I. – především ČR) a Pinotová seance v Bořeticích (část II. – Francie a něco od Springera). K oblasti poněkud opomíjené jsem něco psal v Druhé úterý v říjnu aneb jiná Beaujolais. Jo a odskočil jsem si také do Valtic, udělat alespoň základní senzorické zkoušky, viz Certifikované čmuchání a chutnání ve Valticích.

Jedno nové jméno na naší vinařské scéně jsem představoval v Klasika i Antika vinařství Nestarec a o velké degustaci letem světem se zmínil v Chutě vinného světa v Sacre Coeur. Užil jsem si akci Desítka ryzlinků z Mosely od tří různých vinařů i Pivní SCUK se třiceti vzorky, Kastelberg vůni, chutí, obrazem i hmatem byl dalším pokračováním mise po Grand Cru Alsaska. V téhle době už jsem dost přestával stíhat a hodně (a je to škoda, sám bych ti poznámky chtěl mít zpracované) akcí ani nepopisoval :-) Těžká rána frankovkářova popisují výbornou prezentaci Frankovky, Mlaďoch ze Štýrska a Beaujolais se krátce zmiňuje o jedné davovce. Myslím dost příjemná akce byla Jiná vína a boření předsudků s lidmi od literatury a zaujala Večeře s vinařstvím Braida z Piemonte. Do konce roku jsem ještě stihl Klasiku i zajímavosti z Piemonte. Jen doufám, že tvrzení zmíněné v článku Kardiolog radí: pijte víno každý den! je pravdivé, protože rozhodně ne vždy jsem vzorky plival…

Opakující se témata až trendy
Biodynamika, vína poctivá, přírodní, autentická, s minimem intervencí, často i bez síry. Jasný trend v mé chladničce a sklenkách. Prostě mne baví víc, přijdou mi lepší a přitom nutně nestojí majlant (do této kategorie spadají obě dvě má letošní nejoblíbenější vína, ten ryzlink je dokonce certifikovaný biodynamický, a platím za ně něco málo přes dvě stovky). Týkala se jich kvanta článků. Podvody u vína a podezřelé čachry na našem trhu, taky téma co se hned tak neomrzí. Celkem povedeně jsem se o něm myslím zmiňoval v Podvody, podvůdky a „jen“ prohřešky proti etice. O cideru jsem tu psal o něco víc (např. v Dvakrát hodně povedený cidre / cider ale hlavně Jabčáky – cider, cyder, cidre i sidra) a také o pivě jsem se začal zmiňovat, na trhu je čím dál víc opravdu hodně zajímavých kousků. Výborný byl Pivní SCUK se třiceti vzorky.

Zamyšlení a různá zásadní vinná témata
Naplkal jsem toho spoustu, takže jen pár těch hlavních textů. Takovou všehochuť témat najdete v Dobré i špatné zprávy ze světa vína a vínopsavců, zatímco Certifikovaná voda k vínu?!? už je zaměřená o hodně úžeji :-) O jednom lehce ulítlém ocenění se zmiňuje článek Šumivé Vinařství roku 2010, o naší oblíbené vůni zápisek Petrolejová vůně v ryzlinku je… chyba?!?. Vracelo se téma VOC, apelací a obecně značení vína – Mikulov a Modré hory – dvě nová moravská VOC, Výsledky ankety „Viněta na lahvi vína by ideálně měla obsahovat“, Apelace, přívlastek či jiné označení vína? a Výsledky ankety „Označovat vína spíše přívlastky nebo apelacemi?“. O stylech vína, každoročních změnách, značení, nesmyslných cenách a delších tématech byl ostatně i článek Morava vhodná k žehlení.

Z letního tábora jsem se v lese zamýšlel nad Terroir je když spojíte..., k tématu bodování vín dostal v *****, 20, 100 – degustace plná bodování, Tolik medailí až oči přecházejí a také A Vinařem roku 2011 se stává…. O některých nepěkných trendech na našem vinném trhu se zmiňoval v Podvody, podvůdky a „jen“ prohřešky proti etice a tak trochu i v Ludvík dobývající Asii… bohužel? (dnes by šlo doplnit i téma „ČR vyváží čím dál více vína, ale jen zlomek zde vznikl“, snad v lednu). Dle očekávání velká debata se strhla u Morava neumí červené víno, Jak bude vypadat obal na víno? pozornost nevzbudilo :-) A bylo toho víc, určitě si pamatujete na nějaký nevinný odstavec či poznámku, který vyvolal větší diskusi.

 

Restaurace & jídlo
O restauracích to nepíšu nějak často, ale sem tam se zmíním, většinou když jsem opravdu nadšen, jde o nějakou zajímavost či podnik, kam chodím pravidelně a mám ho rád. Letos jsem se obdaroval Sous Vide mašinou a několikrát se o práci s ní zmiňoval - 54°C aneb sous vide pokusy – kližka, řepa, … či Kachní sůvíd a pinoty z Moravy a Burgundska. Z domácího vaření tu ještě byl článek Asijská bokovka a napodobení dokonalé svačiny, Velikonoční kopřivová nádivka, základní burgundské, první grilování a Cabernet Moravia či Dýňový krém a těstoviny s králičí hlavou.

Restaurace a akce s jídlem? Nadchnul mne Nejlepší herynek na tržnici a holandské víno a také Chřestové chutě v Proseccu, tahle restaurace fakt umí. Valtické vinné trhy a Café Fara ve zkratce představilo báječný podnik na Pálavě, Nepříliš růžový Svět piva aneb slevomor zase jeden naprosto tragický „nejmenovaný podnik na Žižkově“ (do tohoto popisu nutí vyhrožováním žalobou všechny ty, co se o nich nepěkně zmíní, sám jsem si absolvoval s provozovatelem dost nechutný telefonát a následně výměnu mailů; tenhle popisek o nejmenovaném podniku už si ale dali i přímo na dveře, nechápu). Suverénně nejnavštěvovanějším článkem roku byl Prague Food Festival 2011… naposledy?, to Víkendový festival středomořských chutí a vůní pozornost nevzbudil :-) Doporučil bych ale zápisek Londýnský food festival – má se Praha co učit?. Katsura, Yakumo, Čestr – Japonsko mé milované představilo tři pohledy na japonskou kuchyni.

Do UK jsem zavítal i zápiskem V neobyčejné hospodě u Hestona Blumenthala a St. John – od ocásku po čumáček s pivem a mišelinskou hvězdou. O jedné ze špiček gastronomie v Praze se krátce zmínil v Dezertní video z Alcronu, abych o něco později zaskočil do Luhačovic textem Luhačovický restaurační tip a degustace kyselek. O moc fajn místě ve Vršovicích jménem HamTam se zmínil v Výprava za mladými víny a možná i husičkou, text Morio Muskat a tip na jídlo v Drážďanech se zase vrátil do Saska. Závěr roku patřil Japonsku článkem Výstup na K3 – Kyoto, Kaiseki a Kikunoi a detaily o večeři v jsem sepsal v Bezbožné kaiseki v restauraci Kikunoi.

 

Knížky 
Snažím se přinášet tipy na zajímavé vinné knihy. Letos jsem jich přečetl poměrně hodně, ale zmínil jsem se jen o zlomku. Knihou roku je rozhodně Kermit Lynch na dobrodružné vinné stezce, sice záležitost stará ale špičková. Něco ke čtení jsem doporučoval v Investiční fond a dvě značně odlišné knihy o víně. Zaujalo mne Obnažené víno Alice Feiring. A určitě by bylo fajn projet celou Rukověť degustátorovu z roku 1935. Parádní je Authentic Wine: Toward Natural and Sustainable Winemaking, tam vám ale delší popis ještě dlužím.

 

Jižní svah jinde…
Krom pár čistě tištěných věcí najdete mé věci na webu IHNED.cz, část teda bohužel jen v placené sekci (někdy je tam stejný text v sekci placené i zdarma). Určitě bych doporučil rozhovor o šampaňském s Richardem Juhlinem a možná by vás mohla pobavit i má další snaha o zvýšení zájmu o ryzlinky :-) Letos jsem taky něco plkal v rádiu :-) A vlastně i zde bych mohl zopakovat tip, že nové články z Jižního svahu si můžete nechat zasílat na Kindle, pokud jste taky propadli kouzlu elektronické čtečky :-)

Uf, náročný rok to byl! :-) Na grafu výše vidět vzestup návštěvnosti blogu od ledna 2008 do dneška (letošní špice je Prague Food Festival a naopak propad letní volno). Ne že by to bylo nějak důležité, ale samozřejmě potěší, že už ty věci výše nepíšu jen pro pár kamarádů a nadšenců, ale několik tisíc lidí. A pokud tenhle trend vydrží, tak se snad s počtem návštěvníků nezvýší i počet pitomých komentářů (letos poprvé jsem musel jednoho uživatele zablokovat) :-)

Předchozí ročníkové rekapitulace najdete v zápisích Rekapitulace ročníku 2010 na Jižním svahu, Objevy ročníku 2009 aneb výběr z jižního svahu a Objevy ročníku 2008 aneb malá rekapitulace.