V poslední době jsem na zahraničních webech celkem často narážel na články o vínech z odrůdy Albariño (španělské jméno, odrůda vysázená především v DO Rías Baixas, v Portugalsku ji najdete pod jménem Alvarinho a je i součástí populárního Vinho Verde; pokud ji koupíte z Austrálie, tak máte velkou šanci, že pod tímhle jménem bude v lahvi Savagnin), popisů jak úžasně reaguje na terroir a tak. Zda je to vlivem propagace od Garyho Vaynerchucka či něčím jiným netuším, každopádně mne to ale donutilo pár vzorků pořídit. Loni v září jsem tu popisoval kousek od Mar de Frades, ale zatoužil po něčem zajímavějším, takže pár lahví přihodil k objednávce sherry. Španělské Albariño by mělo být o něco důraznější než jeho portugalská varianta, přesto jsem čekal vína voňavá, ale spíše „lehčího“ stylu, s výraznou kyselinou, vhodná k mořským plodům či rybám. Z obou výrazně „naducaných“ kousků tak byl docela překvapen.
Albariño Paco & Lola 2010 pochází z regionu Rías Baixas a jde o moderní „designovou“ značku vinařství Rosalía de Castro. Mělo by pocházet z top hroznů i starých (50+ let) výsadeb, připraveno čistě v nerezu. Zábavná viněta, dost sedí k „párty“ určení vína, kovová záklopka a celokorek. Barva spíše tmavší zlatavá. Velmi sladce efektně ovocité, tropické plody v až přezrálé podobě, mango, ananas, možná i broskev. Intenzivní, nabušené. V chuti suché, plnější, bohaté, krémovější, již trochu naleželé, sladce ovocité ovšem s výraznou kyselinou. Taková dost netypická struktura, přímé ale se zajímavějšími odbočkami. Ovšem zdaleka ne tak „veselé“ jak bych čekal a trochu utahané. Zaplatil jsem za něj 12€ a do vkusu se mi úplně netrefilo. Jo a na fotce vpravo mi jedna ta chobotnička strašně připomíná mimozemšťany ze seriálu Simpsonovi.
U Terras Gauda O Rosal 2010 (původ v O Rosal Valley v oblasti Rías Baixas) mám v poznámkách „westernová viněta“ :-) Tentokrát je Albariño jen základem směsi, zhruba se 70-80 procenty, a víno obsahuje též odrůdy Caiño a Loureiro. Terras Gaudas je dost zajímavý vinařský projekt a albariñu se hodně věnují, mají dokonce experimentální vinic se 115 různými klony. Toto víno je jejich „top“ produkt, ale mají i čistě odrůdové Albariño a také „O Rosal Black Label“, v podstatě stejný základ jako dnes popisované víno, ale nejen z nerezu, školený ve dřevě.
Každopádně víno je v klasické bordeaux láhvi, s kovovou záklopkou a plným kvalitním korkem. Barva hutná zlatá už připravuje na důraznější dojem z vůně. Ta je čistá, silná, efektní, sladké ovoce, tropiko, bohatá. Postupně si zapisuju luční med, meruňky, ale i dojem minerality, dotek kokosu, různé zajímavé odbočky. Na mne takové moc „přeslazené“ a snad až trochu vlezlé, ale ne nesympatické. Ovšem kdo má rád třeba bílá z Rhôny, tak by mohl být nadšen celkem nekriticky. V chuti, po vůni až nečekaně, suché, čisté, jen středně plné, výborné kyseliny, mineralita, velmi pěkná struktura, citrusovost, délka s karamelovým ocáskem. Krásně postavené, plyne od začátku do konce vyváženě. Hodně zajímavé pití, cena opět přibližně 12€. Docela mne pobavila poznámka na jejich webu, že víno nedávají na soutěže :-)
Tak nevím, ne že by mne ta vína zklamala, ale tak nějak jsem čekal něco trochu víc „fresh“ :-) Samozřejmě se vzorky viz výše úspěchy odrůdy naprosto chápu, jde o výborně přístupná nabušená „moderní“ vína. Ale dost by mne zajímala podoba lehčí, klidně i s trochou hořčiny v závěru (odrůda má hodně peciček a tlustou slupku, občasná mírná nahořklost se může vyskytovat). Asi budu muset objednat nějaké láhve od tamních „úchylů“, různých tradicionalistů, biodynamiků a podobných existencí. Už jsem posbíral pár tipů…
