S kaly, bez kalů a mrtvý muž

Během týdne mezi svátky jsem stihl odhrnout reportáž z jedné báječné restaurace a jakýsi souhrn Jižního svahu v roce 2011. No a také popít něco fajn šumivých vín :-) Na Silvestra jsem sice utrpěl bohémku demi-sec (logistická chyba v plánování dovozu vín k prarodičům, zapomněl jsem vzít nějaký crémant či šampaňské) a ověřil si, že… ééé… tudy fakt ne, a to ani při akčních cenách za zhruba stovku (prosecca či crémanty, která za 4-5€ běžně koupíte v supermarketech v Itálii či Francii, jsou obvykle o značný kus dál). Dovedu si ale představit, že klasické „demíčko” je stále lepší pití, než lahve s velkým nápisem Bohemia a dalšími variacemi na „originál“, které jsem cestou domů viděl okolo kontejnerů :-) A pokud je někdo o půlnoci stejně našrot, tak je to asi úplně jedno. Dneska se ale mrkneme na dvě šumivky o něco zajímavější. No na dvě… vlastně tři budou, jedno z vín totiž bylo servírováno ve dvou dost odlišných podobách.

Začneme mrtvým mužem. Omomorto 2010 z vinařství Giovanni Menti je mladá šumivka z Benátska, připravena z odrůdy Durella metodou charmat (druhotné kvašení v tanku). Detaily najdete na webu dovozce. O temné vinětě, vinařství i stejném vínu ale z ročníku 2006 už jsem se tu rozepisoval, tenkrát mne docela zklamala jednoduchost vína, očekával jsem víc. Mladý ročník 2010 perlí poměrně dost výrazně a bublinky jsou (až překvapivě) dost malé. Vůně pak hodně čerstvá „bíle“ květinová, do toho citrusové tóny, sympatická. Nijak komplikovaná, přístupná, mladě svěží, ale poměrně elegantní a rozhodně lákající k napití. V chuti suché, čisté, lehké. Hodně výrazná kyselina a sympatická decentní hořčinka (citrusová slupka) v závěru, která láká k dalšímu napití. Čisté, přirozené, bez jakýchkoliv „techno“ chutí, velmi snadno přístupné a pitelné. Ale zároveň poměrně tenké a jednoduché, po chvíli navíc začíná kyselina dominovat. Dost záleží, co od toho vlastně chcete. Tohle by mne hodně zajímalo v nějakém regionálním gastronomickém snoubení, samostatně je to pro mne aperitivní záležitost na jednu či dvě sklenky spíše než bubliny na popíjení celý večer.

U vinařství Giovanni Menti ještě zůstaneme. Ve sklenkách skončila Garganega sui lieviti 2010, kde si už postup přípravy dovolím od dovozce převzít: „Osvěžující frizzante na bezstarostné popíjení, jež připravil Stefano Menti (vnuk zakladatele vinařství Giovanniho) starosvětskou, rustikální metodou, jíž se v Itálii říká "il metodo familiare", což bychom mohli přeložit jako "podomácku vyrobené". V dávnějších dobách si vinaři z Gambellary s oblibou připravovali břeskně perlící víno pro vlastní potřebu tak, že základní lehké víno poznovu rozkvášeli sladkým moštem ze sušených hroznů určených pro výrobu passita řečeného Recioto. Toto víno pak lahvovali i s rozptýlenými kvasnicemi, jež později klesaly ke dnu. Přesně takové je víno Garganega sui lieviti.“ Víno je lahvováno bez síření a jelikož kaly nejsou před prodejem odděleny, tak ho můžete servírovat dvojím způsobem. Buď kaly necháte usadit a víno nalijete opatrně bez nich, nebo naopak pěkně proklepete a servírujete kalné. Na fotce můžete vidět láhev v obou podobách.

Garganega sui lieviti bez kalů jemně perlila a vůně byla velmi čerstvá, čistá, příjemná, minerální, s decentními kvasničnými tóny a celkem jasně upomínající k zpracování bez síry (kdo zná Trauben, Liebe und Zeit a podobná vína, tak je doma). Čisté, svěží a minerální bylo víno i v chuti, velmi čerstvé a živé, krásně pitelné, s parádní říznou kyselinou s poměrně znatelným nahořklým jakoby „chmelovým“ ocáskem, který tomu dodával na zajímavosti a nutil k dalším douškům, jak u piva :-) Vlastně mne to bavilo víc než Omomorto. Varianta s kaly prezentovala onen „bílé bez síry“ projev znatelně méně, víno bylo bohatší a ovocité (hruška), výraznější, krémovější, stále pěkná řízná kyselina a skvělá pitelnost, onen hořčinový ocásek méně patrný, celek složitější a zajímavější. Jedno víno a vidíte… Tak si říkám, jak by asi chutnala některá klasická Champagne bez techniky oddělování kalů, se kterou přišla Madame Clicquot Ponsardin. Určitě se nějaký dům nechá ukecat a pár lahví bez degoržování prodá (sázím na velmi aktivní Tarlant, níže ozdoba z jejich vánočního stromku, fotku si vzali z Facebooku), uděláme degustaci! :-)