Echézeaux? Clos de Vougeot? Romanée-Saint-Vivant? Richebourg? Clos de la Roche? Bonnes Mares? Clos Saint-Denis? Chambertin či snad Latricières-Chambertin? Clos de Lambrays? Musigny? Clos de Tart? Jiné slavné Grand Cru? Nebo snad zazářilo nějaké 1er Cru? Či dokonce „jen“ village víno? Nakonec je to trochu jinak. Přes všechny úžasné vinné zážitky mám nejsilnější vzpomínky na víno základní burgundské apelace, červené Bourgogne z Domaine de la Vougeraie. Proč? Možná proto, že bylo VYPITO, ne jen degustováno, navíc způsobem který dobrému vínu vždy svědčí. Na příjemném místě, při fajn večerním posezení s přáteli, s francouzským pečivem a různými chuťovkami. K většině velkých vín budu samozřejmě mít, i přes degustaci v poklusu a mezi davy, poznámky popisující asi zajímavější víno než toto Bourgogne. Ale kdybych si chtěl připomenout ten příjemně strávený čas, určitě bych sáhl právě po něm. A o tom to je, přátelé :-) Právě tohle je jeden z hlavních důvodů, proč mne víno stále tak strašně baví.
Domaine de la Vougeraie sídlí v Premeaux a na burgundské poměry jde vlastně o nováčka, první ročník pod tímto jménem je až 1999. Vinařství vzniklo způsobem, který nelze než závidět. Jean-Claude Boisset vzal vinice, které jeho négociantská skupina (největší hráč na burgundském trhu a v první pětce vinařských uskupení ve Francii) za dobu svého fungování získala, a spojil je pod nové vinařství. Podnik tak získal možnost pracovat se skoro 40ha ve více než třiceti apelacích (dnes, ze začátku o chlup méně), včetně dvou monopolů a několika špičkových Grand Cru. Na ničem se nešetřilo. Vougeraie má k dispozici baterii dřevěných fermentačních tanků a špičkové dubové sudy pro zrání, nejmodernější třídící stoly a variantu vertikálního lisu. Všechna vína kvasí spontánně, 1er a Grand Cru (a postupně i další polohy) jsou obhospodařována striktně biodynamicky a ostatní bio, podnik je podle všeho největším bio producentem v Cote d'Or. Výnosy jsou udržovány hodně nízko, na čím dál větší ploše se snaží používat koně místo traktorů. Za vína byl nejdříve zodpovědný jeden z velkých propagátorů biodynamiky, Pascal Marchand (z Comte Armand), dnes je na tomto postu Pierre Vincent, oba žádná béčka :-) Vougeraie si může dovolit i takové libůstky, jako nechat si udělat pro Clos de Vougeot (i bílé, Clos Blanc de Vougeot je dokonce jejich monopol) sudy ze dřeva dubů rostoucích v cisterciáckém lese u nedalekého opatství Cîteaux.
Bourgogne Pinot Noir „Terres de Famille“ 2009 je spojením (bio) hroznů několika různých vinic, 1/3 z Côte de Beaune (např. Beaune Montée Rouge Sous les Sapins) a 2/3 z Côte de Nuits (hlavně od Gilly-lès-Cîteaux), tedy stejně jako je poměr vlastnictví vinic celého podniku. Na webu vinařství najdete přesné detaily, tohle mají fakt promakané. Těžká burgundská láhev, elegantní viněta, kvalitní kovová záklopka a dlouhý celokorek. Poměrně dost tmavá barva. Svěží čerstvá ovocitá vůně, především směrem do tmavších peckovin (švestky) a sem tam nějaká ta dobře zralá třešeň, velmi sympatická, výraznější. Suché, krásně udělané červené, na základní apelaci až překvapivě dobře strukturované a nic přímočarého, delší, s krásnou páteří kyseliny a minerální linkou. Dokonale pitelné a přitom zajímavé, rozvíjející-se ve sklence, hodné zkoumání. Fakt parádní. Jediná drobná vada? Že nestojí třeba půlku z požadovaných dvaceti éček :-)
Jo a jejich vína ze slavnějších poloh? Ochutnal jsem několik vzorků ročníku 2010, bílá i červená byla hodně dobře postavená, dlouhá, s výraznými ale dobře zakomponovanými kyselinami a skvělou ovocitostí, poměrně dost efektní, zatím s dost znatelným dřevem. Hodně se mi líbil Vougeot 1er Cru Le Clos Blanc de Vougeot Monopole 2010, elegantní a minerální živé Chardonnay. Grand Cru Bonnes Mares se zatím zkoumání trochu bránilo, Vougeot 1er Cru Les Cras byl o dost přístupnější a vůbec nejvíc mne (v současné podobě) bavil Vougeot rouge Les Clos du Prieuré Monopole 2010, šťavnatá dlouhá záležitost s úplně parádním ovocitým jádrem, krásné. Tož tak :-)
