Před téměř třemi měsíci jsem tu měl report z degustace ryzlinků z Rheinhessen. Dovozce, společnost WeinOrt, tenkrát sliboval, že následovat budou průřezové ochutnávky jednotlivých vinařství a i jejich zástupci že se třeba dostaví. Minulý týden do ČR přijela sympatická Carolin Spanier-Gillot, ochutnával se tedy její domácí podnik Kühling-Gillot a také vína jejího manžela, z vinařství BattenfeldSpanier (Spanier v němčině znamená Španěl, interně tak vtipkují, že jde o jediného Španěla, který rozumí ryzlinku). O obou podnicích jsem základní informace psal už minule, stejně jako některé detaily o vínech, takže se můžeme vrhnout rovnou na vzorky. Většina se opakovala, šlo spíše o takové upřesnění. Alespoň jsem si mohl ověřit, jestli se mé dojmy z minula alespoň trochu shodují a také zda funguje oblíbené „ještě chce čas“. A vy alespoň uvidíte, že degustační poznámky je nutné brát s rezervou :-)
Kühling-Gillot Riesling Qvinterra 2010 trocken, a obecně základní řada Qvinterra, je pro vinařku nejdůležitější víno. Dělají ho nejvíce, ochutná ho spousta lidí co si nikdy drahé Großes Gewächs nekoupí, tímhle musí zazářit. Mám podobnou logiku rád. Od vinaře, kde mi nesedí základ, do zásadních vín investuji nerad (a tím pádem u mne mají smůlu třeba některé velké šampaňské domy, které sice umí fantastická vína v top řadách, ale jejich neročníkový základ je v poměru ceny ke kvalitě naprosto o ničem). Tento ryzlink má čerstvou vůni do květin a citrusů, něco medu a mineralita, čistou, příjemnou. V chuti hodně suché, opravdu výrazná řízná a až poněkud ostrá kyselina, dobře postavené a slušně dlouhé, parádní do gastronomie a ještě by si zasloužilo zrát. Prostě mladý slušný suchý rýňák.
Kühling-Gillot Riesling Qvinterra 2010 feinherb mne nepokrytě nadchnul. Minule jsem psal, že jde o v podstatě stejně víno jako suchá varianta, jen fermentace zastavena chladem a zasířením. Vinařka ale tvrdila, že vzniká trochu jinak a jde o jejich každoroční oblíbenou „nehodu“. Vzhledem k tomu, že vína kvasí spontánně a navíc bez řízení teploty, tak část z nich typicky nedojede úplně do sucha. A právě ty jdou, případně ve směsi i s nějakým tím prokvašeným úplně, do této sladší varianty. Tedy sladší… feinherb u nich znamená něco trochu jiného, než je zvykem třeba na Mosele :-) Zlatavá barva, výraznější a již trochu uleželejší vůně, ovocitá, minerální až do kouře. Vyvážené, efektní, ukázkově ryzlinkové. Výraznější, středně plné v chuti, zakulacení cukrem je znát, ale celek díky kyselině směřuje spíše k suššímu projevu. Šťavnaté, vyvážené, citrusové, minerální, dobrá délka a až nebezpečně skvělá pitelnost. Bavilo moc! V poslední době nějak častěji doporučuji hlavně „základní“ vína, ale tady prostě nejde jinak. Cena zhruba tři kila.
Kühling-Gillot Oppenheim Riesling 2010 trocken opět již trochu naleželejší vůně, minerální, citrusy, pomerančová kůra, bylinky, mentol (resp. trochu dojem jako u After Eight), elegantní. Aromaticky překvapivě skvěle fungovalo ze skleničky na burgundské, kdo by to byl řekl :o) Suché, jemnější, elegantní a přitom důrazné, výborná páteř kyseliny a struktura, delší, bylinko-medové s dozvukem grepové kůry. Mmmmm… zatím teda u všech vín snad ještě pozitivnější poznámky než minule :-)
Což se bohužel trochu pokazilo u Kühling-Gillot Pettenthal Riesling Großes Gewächs 2010, který byl ukázkové korkový. A na místě byla k dispozici jen jedna láhev. Fňuk. Nejhorší na tom je, že pod tou hnusnou korkovou pavůní bylo cítit, jak skvělý musel obsah lahve být. Nepomohl ani jeden z top korků v ceně 1.2€ za kus. Vinař vám láhev vyreklamuje, ale od producentů korku nic nedostane.
I červená byla, dva pinoty. Kühling-Gillot Burgweg Spätburgunder Großes Gewächs 2008 je postaven na německých klonech odrůdy, kolega Kreuz Spätburgunder Großes Gewächs 2008 na francouzských, jinak jde o polohy vedle sebe a technické zpracování (spontánní fermentace, školení 18 měsíců půl napůl v nových a starých sudech) se neliší. Burgweg měl tmavší barvu s lehce fialovým tónem. Hutnější, tmavě ovocitá vůně až do lehce džemových tónů, zemitější, teplejší, již znatelně naleželé. Suché, dobře postavené, pitelné, již nazrálejší, slušné. Ale po pravdě nic zvlášť složitého nebo natolik zajímavého, aby to pro mne ospravedlnilo cenu přes sedm stovek. U varianty z polohy Kreuz se vedl spor, zda má korek či ne. Osobně bych se postavil za „něco divného tam bylo“, ale korek bych tomu neříkal. I tak mne víno bavilo víc. Elegantnější, svěžejší vůně, jakoby méně vyzrálé ovoce, čerstvější třešně. Suché, třešňově šťavnaté i v chuti, dobrá délka, zajímavá stavba. Vadila tam trochu hořkost ke konci a ve vůni zvláštní „plastovina“, něco špatně tam jistě bylo. I přesto dost slušné.
BattenfeldSpanier Grüner Sylvaner 2011 byl trochu odskok jinam, staré dobré Sylvánské zelené v podání německého biodynamika. Zelenkavá barva. Hodně čerstvá, mladičká vůně, trochu kvasnicové tóny. Listnaté, les, zemitější květinovost, dost zajímavé. Suché, živé, jemnější ale s poměrně dobrou stavbou a dobrým tělem, krásně pitelné, přímočaře přístupné a přitom zajímavé. Trochu mi to připomnělo některé věci od Hanse Czerného.
BattenfeldSpanier Riesling Hohen-Sülzen 2010 trocken měl pěknou zlatavou barvu a uleželejší vůni se znatelným projevem zrání s nějakým tím vzduchem ve dřevě (+ kontakt se slupkami, prý asi 18 hodin). Výraznější, silnější strukturované víno s jádrem kyselin a minerality. Středně plné, zajímavé, komplikovanější. Jemnější nástup, který následuje výraznější chuť a delší doznívání s grepovou kůrou. Tohle chce čas a klid pro zkoumání celý večer, za 450,- Kč dost dobrá investice.
BattenfeldSpanier Kirchenstück Riesling Großes Gewächs 2010 opět pěkná zlatavá barva. Složitější, již trochu uleželá vůně, minerální do kouře, citrusy, hodně sympatické. Klasický projev, kdo miluje ryzlinky z tradičních břidlicových poloh bude tady nadšen. Suché, silné a strukturované v chuti, výborné. Med, páteř citrusové kyseliny, délka. Opět teprve na cestě a zatím trochu sevřené, ale i tak parádní pití s obrovským potenciálem. A za pár let…
Přiznávám, že hlavně ryzlinky od BattenfeldSpanier i Kühling-Gillot mi fakt sedí, tak nějak splňují co od téhle odrůdy a vína obecně vyžaduji. Takže zase jednou nějaká ta vinná pozitiva :-) Aneb není nutné poohlížet se jen vínech ze slavné Mosely a Rheingau, i v okolních oblastech je spousta špičkových producentů. Pravda, ti nejlepší si své kvality uvědomují a ceny už taky nejsou žádná charita, ale co naděláte :-)
