Jeden z oblíbených dotazů na vinné nadšence je „kterou odrůdu máš rád“ a případně jeho opak. Odpovědi nebývají úplně jednoduché, většinou krom prostého jména odrůdy/odrůdy musí obsahovat ještě doplňky jako „pokud ovšem není od/z“ a podobně. Mnoho let jsem mezi neoblíbenými odrůdami měl Sauvignon blanc, z většiny setkání zaškatulkovaný jako převoněnou záležitost, navíc leckdy s cukrem. Pár setkání s minerálními kousky s parádní kyselinou z Loiry, variacemi na slupkách či s dřevem… a všechno je jinak, teď už ho vlastně vyhledávám. Dlouhodobě mám v „příliš nemusím“ Tramín / Gewürztraminer, důvody podobné jako dříve u Sauvignonu, ten domácí mi strašně často přišel bez kyselin a tak nějak plochý, jednorozměrný. Ne že bych nepil i pěkné exempláře, hlavně tedy úžasné pozdní sběry z Alsaska, suché i sladké, ale málokdy si nějaký koupím (většinou bývá na stejné degustaci nějaký ryzlink, co mne dostane víc). Jaké jsou vaše „spíš ne“ odrůdy z takových těch slavných, velkých? A byl nějaký reprezentant v poslední době, který vás téměř donutil změnit na ně názor? :-) Já o tématu přemýšlel včera večer, nad hodně příjemným tramínem od Osičků…
Jaroslav Osička Tramín červený 2008 zemské pochází z poměrně mladé výsadby na velkobílovické trati Zadní hora, je tam v teplejší a chladnější poloze, což výsledku svědčí. Připraven je samozřejmě, jak je v tomhle vinařství zvykem, bez přílišné síry, byl ve dřevě v kontaktu s kvasničnými kaly a myslím, že si nějakou dobu poležel i na slupkách. Lahvováno bez filtrace. Tmavší zlatá barva s až lehce měděným nádechem. Příjemná, výraznější, květinová, vyzrálá a naleželejší složitější vůně. Čistá, vrstevnatá, zajímavá. Těžší exotické květinové tóny, li-či, výluhy z bylin a čaje evokující ležení na slupkách, citrusová kůra až do sušené pomerančové, jde si s tím hrát celý večer. Hodně dobré, takhle mne tramín baví! V chuti suché, poměrně silné a výrazné, slušná stavba. Výraznější kyselina, něco hořčiny v delším doznívání, velmi dobře pitelné, fajn. Parádní vůně pro mne slibovala výrazně více, než pak přinesla o něco jednodušší chuť, ale jako celek jsem si to užil hodně. A rozhodně jde o moc zajímavého představitele odrůdy, možná i díky tomu, že ne úplně šablonovitého a mainstreamového. A za dvě stovky.