Nestává se mi to tak často, ale občas jo. Nesete si takhle domů krabici s báječnými ryzlinky či pinoty a už se těšíte, jak si jednu láhev doma odšpuntujete. Ta otrava, když místo lahví trůní v krabici peníze. Typický obsah kartonu je „sedmička“, ale v případě dřevěných bedýnek na Bordeaux se tam nacpe i (mnohem hůř propratelných, ty zatím skladuju pod podlahou, budou archivní) třicet. Zrovna dneska ráno jsem se dočetl, že se to stalo i chudáku Dr. Rathovi. Hned jsem zaskočil do pracovny mrknout se na nějaké dosud neotevřené zásilky. A co myslíte… bylo to tam, v krabici od Jury! :-) Tentokrát o dost míň, všimné za kladné hodnocení vín z okrajových apelací nikdy nebývá tak vysoké, to asi chápete. Já vím, úplně zpráva na vinný blog to není. Ale uznejte… tak trochu vinnou tematiku Rathova výmluva má. A aby tu dneska bylo i něco zajímavějšího, tak se podíváme pod korunku několika pivům.
Po delší době jsem zase zakoupil a ochutnal American Pale Ale California z Pivovaru Matuška. Tenhle podnik má skvělé jméno, většina co jsem od nich pil mi chutnala až mne nadchla (nebo byla alespoň výtečná v rámci stylu, co třeba tolik nepreferuji). Matuška si je kvalit vědom a nastavuje ceny na úroveň, která už občas vyvolává pozdvižené obočí. Jako vínomilci mi sedmička vyloženě skvělého piva okolo stovky přijde stále jako bezva obchod, ale chápu, že pivaři to mohou mít jinak :-) Taky se trochu začínají množit reakce, že kvalita u některý kousků „není co bývala“, což teda nemohu potvrdit. Spíš už to není taková novinka a očekávání jsou prostě strašně vysoká. California mne nezklamala ani trochu. Krásná výrazná kalnější žlutá barva. Expresivní svěží vůně, veselá, citrusové tóny, ovocnější s linkou lesa, jehličí. Středně plné v chuti, osvěžující a výborně pitelné, hodně intenzivní, bohaté, parádní hořkost a slušný říz, medovo-pryskyřičný tón, velmi dlouhé grepově hořké doznívání. Bavil jsem se u toho moc.
K obědu nedávno padl polotmavý speciál Ferdinand 13° Sedm kulí (web) s podtitulem „skutečné pivo“. Lískoříšková barva, nijak výrazná a poměrně rychle opadávající pěna. Ve vůní jemnější a vyvážené, pražený slad, káva, mírně nasládlý bylinný tón. Středně plné, řízné, slušně dlouhé nahořklé doznívání a výtečná pitelnost. To celé doplněno decentní nasládlostí. Dobře udělané, vyvážené, sympatické pití. Nic složitého, ale opravdu hodně fajn. Na to, že pivní degustační set Ferdinanda prodává v akci i Lidl… (byť tohle je z U pivní lahve, viz minulý zápisek s pivy).
Dostalo se mi do ruky Pšeničné z Radničního pivovaru Jihlava (web), postavené na českém, pšeničném, mnichovském a karamelovém sladu, jako chmel použit žatecký a Nový Zéland Hallertau Aroma. Nefiltrované, nepasterizované. Hodnocení po webu jsou spíš průměrná, ale mně to teda chutnalo. Barva luční med, pěkná hustší pevná pěna. Příjemná vůně směrem do banánů, až přezrálejších, a kořenité tóny. Nejsilněji hřebíček a přišla mi tam i skořice. V chuti suché, středně plné, šťavnaté a bezvadně pitelné. Vyvážený, seriózní pšeničný dojem, žádná náhražka, s výraznější a pro styl ne úplně typickou chmelovou hořkostí, ale nijak přehnanou. Potěšilo. Zakoupeno ve skleněné litrovce a cenu jsem si nenapsal, ale mám obavu, že se točila někde okolo 80 Kč. Což jinak řečeno znamená, že za stejný peníz můžu mít dva různé půllitrové kousky Schneider Weisse (teď zrovna postupně projíždím všechny dostupné varianty, zaujal TAP4 Mein Grünes a ostatně i „letní“ lehká varianta s nižším alkoholem TAP11 Unsere leichte Weisse) a to je přeci jen jiná liga. Každopádně mi to, v kontextu domácích pšenic, přišlo jako veskrze povedený výsledek.
P.S. Myslíte, že tyhle zvláštní krabice s vínem začne prošetřovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce? :-)
P.P.S. Od prodejce Nového prostoru: "Víte, proč si bezdomovci kupují krabicový víno? Protože doufaj, že v tý krabici najdou sedum milionů."
Doplněno 11:09 … lidová tvořivost jede :-)