Vlastně si nejsem úplně jistý, proč jsem doteď produkci Vinařství Gala z Bavor míjel. Tedy tuším, nějak jsem si je spojoval s různými „hortovinami“ a spíše vinařskou technologií než čímkoliv jiným. Včerejší ochutnávka (pořádaná Boutique Wines) se sympatickým Jaromírem Galou se nesla na vlně debat o místech původu, podložích, různých klonech jednotlivých odrůd, o plánech na oživení jedné pozapomenuté vinařské obce s vidinou sprašových veltlínů a ryzlinků (už aby to bylo!)… moc fajn odpoledne. A i vína chutnala. Detaily o vinařství, zkušenostech Jaromíra Galy, jejich viničních polohách a vztahu k odrůdám najdete na výborně zpracovaném webu www.galavinarstvi.cz, já rovnou skočím na degustované vzorky.
Cuvée Bílé 2011 je směsí Sauvignon, Chardonnay, Pálava a Ryzlink vlašský a každoročně by mělo jít o první ukázku ročníku, na trhu už někdy v prosinci, s nižším alkoholem (12 – 12.5 %) a víno snadno pitelné. V jedenáctce to úplně nevyšlo, alkohol se vyšplhal přes třináct, ale alespoň je to suché a podařilo se udržet bezva kyselinu. Velmi čerstvé, aromatické, svěží s vápenitou minerální linkou. Silnější, suché, grepově šťavnaté, krásně pitelné, dobrá délka. Sympatické pití.
Ryzlink vlašský 2011 je směsí hroznů z vinic Goldhamer a Hermesdorfen (Levá Bavorská, mladičké výsadby kde je ročník 2011 v podstatě panenský) v Perné. Vinařství dělá i několik různých sběrů dle vyzrálosti a následně vína spojuje. V aromatice mladičké, ještě dost sevřené, s medovými a ovocitými tóny a pěknou minerální linkou. Suché, pěkně postavené, čisté, silnější, s moc pěknou svěží kyselinou a až lehce slanou minerální linkou, povedené. Chce čas, ale bezva gastro záležitost.
Chardonnay - Pinot 2011 je směsí Chardonnay (dominuje), Pinot Gris a Pinot Blanc z vinic Pod Pálavou v Bavorech a Hermesdorfen v Perné. Chardonnay zrálo několik měsíců na jemných kalech ve francouzských 500l dubových sudech. Mladost vína opět hodně znát, víno potřebuje čas aby se otevřelo, navíc by mu slušela asi i trochu vyšší teplota než nachlazení na ledu. Fajn žluté ovoce, tóny dřeva a opět minerální linka. Suché, silnější, krémové tóny kombinované s čerstvou svěží ovocitostí, mírná nasládlost, mineralita, delší doznívání se znatelným dřevem.
Sauvignon 2011 je z vinic Pod Svatým kopečkem v Mikulově, Hermesdorfen v Perné a Turold v Mikulově, krom různých terroirů spojuje i několik klonů odrůdy, od původních moravských po klasické z Loiry. Parádní vůně, čerstvá, výraznější ale tak akorát (ne vlezlá), hluchavka, kouřový tón, hodně dobré. Živé, čerstvé, výraznější, krásně pitelné. Hluchavka, mineralita, pěkná stavba a délka, hodně se mi líbí! Na ochutnání byla i sladká (98 g/l) varianta ve výběru z bobulí, intenzivní a sladší, s vůní evokující angrešt, s dobrou kyselinou, slušné. Ale v kontextu sladších vín nic výjimečného, beru to spíš jako doplněk sortimentu. Ten sucháč si ovšem pozornost zaslouží.
Cuvée Červené 2011 je připravováno se stejnou logikou jako jeho bílý bratříček, odrůdově Modrý Portugal, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe. Mladé, ovocité, středně plné, šťavnaté a snadno pitelné, nekomplikované víno. Trochu mne tam rušil hořčejší tón v závěru, ale jinak fajn. Ovšem u vína na běžnější pití a tohoto projevu mi MO cena 230,- Kč, tedy v přepočtu přes 9€, přijde trochu moc. Ale do srovnávání, co za tyhle peníze jde koupit za hranicemi, se tentokrát pouštět nebudu :-)
Pinot Noir 2010, odrůda má milovaná, v komplikovaném ročníku, ze starých (50+ let) keřů mikulovské vinice Pod Svatým kopečkem, deset měsíců školeno ve francouzských barrique sudech. Čistá, jemnější ovocitá peckovinové vůně znatelně ovoněná dřevem. Totéž se opakuje v chuti, tříslo nijak výrazné, opět trochu hořčina v závěru ale nijak moc, dobře pitelné. Poměrně fajn pinot teď na otevření. Požadovaných 490,- Kč (běžná MO cena) bych za něj nedal, viz i nedávné téma cen. To už bych u stejného prodejce vzal o stovku levnější základní Bourgogne Pinot Noir od Potela :-)
Vína mají hodně seriózní (= draze vypadající) elegantní ambaláž jak dělanou do vyšší gastronomie, kde se také celkem často objevují. Právě někde v restauraci bych po nich sáhnul rád. Tedy v případě, že by byla rozumná cena, už maloobchodní nejsou žádná charita (viz výše) a s běžnými maržemi našich restaurací to vidím na částky okolo tisícovky. Nějak vyloženě za srdce, že bych nakupoval domů ve velkém, mne ta vína nechytla. Ale hodně povedená jsou, to zase jo, třeba ten Sauvignon by za hřích stál určitě a časem bych rád zkusil znovu i vlašák.