Současné počasí úplně volá po nějakém tom pikniku, ideálně teda někde ve stínu. Podařilo se mi zaskočit (a rovnou účastníky zneužít na pomoc při stěhování, chudáci) na jeden příjemný, lidmi i zvolenými víny, včera odpoledne. Grébovka byla narvaná polonahými slečnami, všude voněl šeřík (z degustačních poznámek ho tudíž vyjímám…), nikde žádný pravicový ani levicový demonstrant, prostě idylka :-) Tak jen ve zkratce pár degustačních poznámek k vínům, o kterých se tu v poslední době ještě nezmiňoval. Segura Viudas ARIA Brut Nature je cava od slušného (byť velikého) producenta, odrůdově 60 % Macabeo, 20 % Xarel·lo a 20 % Parellada, dlouhá fermentace za nízkých teplot (kvasinkami, co si nějak vinařství vyselektovalo) a dále připraveno klasickou šampaňskou metodou, před distribucí nedoplněno o dozážní likér a ponecháno úplně suché. Velmi bledá barva, slušné perlení středně velkých bublinek. Lehké, svěží, především květinové v projevu, suché, živé, krásně pitelné a osvěžující, ovšem s fajn minerální linkou a docela dobrou strukturou, nic vyloženě jednoduchého jako třeba základní prosecca. Ideálně chladné jako „jen tak“ pití v létě nebo aperitiv, potěšilo. Za pět éček dobrý nákup.
Padlo pár lahví z vinařství Jaroslav Osička, jednoho z Autentistů. Některá bílá, která v jejich sklepích zrají, patří mezi to nejzajímavější, co Morava momentálně produkuje. Pinot-Chardonnay 2008 je kupříkladu dost povedená záležitost. Krásná zlatavá barva. Výraznější aroma, ovocité, mineralita, krémové tóny, chlebová kůrka a zemitější tóny. Suché, čisté, středně plné, výraznější kyseliny, pěkně postavené, strukturované delší bílé, dost povedené. Jen tak dál!
U Osičků mne baví i jejich červená (Zweigelt 2009 vypadá dokonale, musím naskladnit co nejdříve!), sedl mi jejich Modrý Portugal 2010, víno školené dlouho na kvasnicích a slupkách. Šťavnatě peckovinově (višně) ovocité ve vůni, zajímavé, živé, svěží, šťavnaté i v chuti, parádně pitelné. Zajímavé a přitom tak krásně snadno přístupné. Taková vína nutně potřebuji. Aby je šlo v klidu pít a přitom to nebyla nějaká unylá nuda.
Vyzkoušeli jsme Somlói Apátsági Pincészet Furmint 2010, tedy klasickou maďarskou odrůdu původem z fakt zajímavé oblasti (viz třeba článek 5x Trochu netypické Maďarsko), navíc naleženo nějakou dobu na slupkách a kvašeno i školeno v dubových sudech. Tmavší zlatavá barva. Výraznější, sladší ve vůni, hodně aromatické. Květový med, kandované ovoce, minerální tóny. Suché, silné a efektní v chuti, pěkná kyselina a živost, opět medové tóny, skvěle udělané, zajímavé. Po pravdě méně „funky“ než věci ze Somló někdy bývají, čekal jsem trošku divočinu, ale mineralita tam je a celek výborné víno.
A padl taky Sauvignon 2009 od Richarda Tichého z Hrušek. Sice polosladký, ale Tichý tam má většinou i kyseliny a není typickým představitelem neharmonických ulepenin, které Morava momentálně s oblibou produkuje (a ročník 2011 bude v tomto ohledu, řeč je samozřejmě o běžných vinařích a lidech bez plné kontroly nad vinicemi, exemplárním). Platí to i o tomhle víně, byť k 25g/l cukru by mohlo být kyselin klidně i více než něco přes sedm co tam je. Sladší vůně, výrazná, s až karamelovým tónem a zajímavou linkou „křísnutí křemenem“. Kulaté, čisté, nasládlé, uhlazené, výraznější, pěkně udělané, líbivěji přístupné a nijak složité, ale s potenciálem nadchnout davy :-)