Růžové není „seriózní“ víno. Teda tohle se říká, já to vidím trochu jinak, existuje spousta výjimek, nejvíce jich je mezi růžovým Champagne. A najde se i hromada parádních tichých vín, u kterých lze mluvit o složitějším zajímavém projevu. Růžovky z Čech a Moravy jsou ovšem typicky jednodušší pití bez větších ambicí než osvěžit, zpříjemnit posezení venku a tak. A navíc s jednou další charakterovou vadou (když pominu, že jde často o navoněné technologické záležitosti). Jelikož je to pití „pro ženské“ a mělo by být „líbivé“, tak se dělá se zbytkovým cukrem. V sobotu proběhla další z propagačních růžových akcí, se kterými se teď roztrhl pytel (má v tom prsty i Svaz vinařů), a statistika mluví jasně. Dle katalogu bylo ze 72 představovaných vín suchých 24 (tj. jen 1/3), alespoň polosuchých 29 a zbytek, 19 vzorků, šlo do polosladka až sladka. Takže u vína na osvěžení jsou na každé suché dva sladší vzorky. Já vím, roli hraje i ročník 2011, kde cukernatost letěla nahoru a kupa vinařů má se zbytkáčem až zbytečně moc vín. On je samozřejmě někdo rád vypije, však budou mít ty různé vysoké přívlastky, ale já to teda nebudu :-)
Každopádně zpět k té růžové akci. Bylo to v centru Prahy, na Jiřáku (náměstí Jiřího z Poděbrad), kam se v tu dobu pravidelně sjíždí davy na farmářské trhy. Na Růžový Máj 2012 jsem vyrazil i já, kočárek se spícím miminem posloužil jako dobré odkladiště sklenky :-) Ta byla navíc fakt pěkná, klasická ryzlinkovka na růžovky ideální. Vína se nakupovala ze desetikorunové žetony, degustační dávka za jeden, větší porce za 2 až 3. Za žetony šlo kupovat i celé lahve, občerstvení, koktejly a tak. Jen škoda počasí, v sobotu se po parných dnech dost ochladilo a foukal i studený vítr, který nutil zarazit nos do sklenky hluboko, aby aroma neodfouklo :-) Být takové počasí jako o den dříve, nejspíš bude náměstí narvané k prasknutí a na trávníku rozvaleny davy. Ale i tak se tam hemžilo lidí dost. A říkám si, že s dítětem do budoucna podobné venkovní akce ve víkendový čas ocením víc a víc…
Alespoň nějaké vinné tipy? Zweigeltrebe rosé 2011 z Krásné Hory bylo bledší, čerstvé, řízné, letně nekomplikovaně osvěžující (dost by mne zajímala další vína na Prague Trophy, protože si odtamtud odneslo zlatou). Kosíkův Cabernet Moravia 2011 výrazně navoněný, silnější, líbivý. Zweigeltrebe 2011 z Vinařství Cícha taktéž voňavé, jahodové až trochu do bonbónova, ale slušně udělané, čerstvě ovocité v chuti. Trochu silnější zážitky mám ale jen dva.
Určitě jím je Vinařský dvůr Němčičky Jan Stávek, s jehož růžovkami mám sice z dřívějška rozporuplné zkušenosti, ale tady na té akci šlo o špičku. Především bylo moc fajn srovnání dvou frankovek ročníku 2010, jedné jako Rosé Růžený a druhé, sbírané o něco později, ve VOC edici. V obou případech vyvážená, šťavnatá vína, zajímavá, výborně pitelná, působící přirozeně a sympaticky. Rosé Růžený mi přišlo o něco jemnější, elegantnější, to bych doma zvládnul i v počtu více lahví.
Pravidelně mi chutnají vína od Vinařství Karel Válka z Nosislavi (a taky jejich vinné želé), naposled jsem si jejich sortiment projel loni a drží si moc fajn úroveň. Tentokrát mi sedlo jejich Cuvée La Guerre rosé 2011 postavené na odrůdách Cabernet Moravia (tu umí i v červené) a Frankovka. Čerstvé, zajímavé, výraznější, s tóny rybízu, mineralita, až kouřový nádech. Suché, živé, čisté, pěkně postavené, výborně pitelné.
Už jste měli letos růžové? Od koho? Vaše nejoblíbenější domácí a zahraniční růžovka?
