Životní pouť za různými podobami odrůdy Pinot Noir (ale zatím se o tom nechystám psát knihu, nedávno vyšlé dílo In Search of Pinot Noir je poměrně obsáhlé a zajímavé a nechci mu konkurovat :o), omezím se na blog) mne tentokrát zavedla do maďarské oblasti Szekszárd, kde vinaří i rodina Vesztergombi (jednou vyhlášeni Vinařem roku v Maďarsku), na 30ha pěstují hlavně známé světové odrůdy a k tomu i nějakou tu Frankovku. Otevřel jsem trošku nazrálejší kousek, Vesztergombi Pinot Noir 2006. Burgundská láhev, kovová záklopka, slušný celokorek. Tmavší barva, ale s již naleželejším okrajem. První dojem z vůně mi připomněl starší Chrámce a vůbec Čechy, takovým trpčím brusinkovým dojmem. Postupně vůně trochu zesílila, přidalo se dřevo a káva, koření na divočinu, svíčková omáčka. Suché, ovocité v chuti, trochu trpčí, slušně dlouhé, sympaticky pitelné. Čekal jsem nějaký teplejší projev, tohle je poměrně studený styl. Inu proč ne. Za tři stovky u Boden Fine Wines.
Ve Španělsku podléhám spíše sherry, ovšem i nějaká jejich červená občas ochutnám, spíš se snažím koukat po méně slavných oblastech. Tentokrát mi ale doma skončila láhev Španělska nejprofláklejšího, z Riojy (část Alavesa). Od vinařství Casado Morales (web, psal jsem tu o jejich čistém Gracianu), Rioja Gran Reserva 2001. Cenu nevím, šlo o jedno z vín v balíčku „pazourky za kůže“, výměnný obchod za nějaké fotky co jsem dělal pro Fajnšmekra. Odrůdově 90 % Tempranillo a 10 % Graciano, fermentace za řízené teploty v nerezu, zrání 30 měsíců ve francouzských sudech a dalších 40 měsíců v lahvi. Barva působila docela mladistvě, jen lehce nazrálý okraj. Výrazná, silnější vůně, džemovité sladké ovoce a koření, zákvas na slivovici, namořené dřevo, kůže, docela fajn. Suché, silnější v chuti, poměrně dost kyseliny a díky tomu i dobrá pitelnost, šťavnatější ovocitý projev, stále poměrně výrazné třísloviny, trochu svíravější, lehce dojem vysychající marmelády. Celkem sympatická jižní záležitost, ke kusu masa jsme to vypili s chutí.