Dnes to bude o pivu, respektive dvou pivních festivalech. Sice od obou už pár dní uteklo, ale jako deníčkový záznam „proč někam jít/nejít příští ročník“ to myslím poslouží :-) A začneme Žižkovským pivobraním (web), festivalem malých a mini českých pivovarů, který v parku Parukářka páchala skupina okolo farmářských tržišť na Jiřáku (a též náplavce a Kubáni) za podpory Prahy 3. Akce to byla lehce schizofrenní, na jednu stranu tu byla bezva snaha nabídnout na jednom místě poměrně dost piv od menších hráčů a k tomu různé lahůdky (+ mne děsně bavil náborový stánek studia kvasných technologií z Podskalské), na stranu druhou jakýsi hudební festival a pijatyka plná lidí, které druhá část akce v podstatě nezajímá.
Koncept festivalu malých pivovarů zastávalo vstupné v podobě pivní sklenice (k dispozici více druhů), právě a jen do té vám teoreticky u stánku natočili. Navíc, nezávisle na ceně celé třetinky, každý stánek točil za desetikačku degustační dávku, což je sympatický systém. Taky se tam pracovalo s žetony právě v hodnotě deset korun, ale jen teoreticky, po protočeních prvních pěti ve vstupném už je po nás nikdo nechtěl a vždy jsme jen lovili drobné. Pijatyku způsobovala možnost nechat si pivo natočit do PETky (třebas u stánku některého z větších pivovarů, jejichž přítomnost koncept taky trochu narušovala), které tam ve velkém prodávali, a pít ho třebas rovnou z ní. K tomu připočtěte hudební a jiná vystoupení, často hodně nepříjemně hlasitá, na které šlo přijít zdarma a přinést si kupříkladu Bráník nebo Zlatopramen v dvoulitrovce z nejbližší sámošky… a atmosféra „festivalu malých a mini pivovarů“ se trochu začíná hroutit.
Ale ne, až na ten hluk jsem si vše docela užil, možná i díky kamarádům okolo. Když člověk chtěl, mohl se pivu věnovat. Zásadní pivní objevy jsem tam neučinil a spíš si ověřil, že některé pivovary prostě umí. Vyloženě mne baví výrazně a efektně chmelený Easy Rider od Nomáda, navíc s nijak velkým množství alkoholu a bezvadně pitelný. I jejich Black Hawk je skvělý. Velmi zábavná byla v sobotu scénka u Klášterního pivovaru Strahov, jejich IPA se začala točit až ve čtyři (přesně!) a ke stánku chodil nedočkavý dav, nikdo však předem nedostal. Nějaký cizinec dorazil asi minutu před termínem, pak tam postával na místě a úderem čtvrté byl přivolán zpět a vrhl se k pípě jak kdyby dva dny nepil :o) Pak tam stála dlouhá fronta a lidé si mezi sebou šeptali: „Co že si to mám dát? Ípu? A jak to objednat, jak se to jmenuje přesně? A…“ :-) Děsně zábavné to bylo. A to pivo naprosto parádní. Celkem nám seděl světlý Plzeňský Pašák, z klasických ležáků. Projeli jsme všechny dostupné pšenice a nakonec bych asi sáhl po té ze Strahova.
Na pivo dorazil i jeden vinný autentista :-) Akce byla trochu davová, bavil náborový stánek do pivovarské školy…
+ Levný vstup (sklenice do stovky)
+ Slušná nabídka piva, rozhodně pro ty, co se v menších pivovarech zatím moc neorientují
+ Dobrá nabídka doprovodných chuťovek, stánky s pečivem, sýry, gril, …
- Možnost vstupu zdarma „jen tak“ s pitím piva z PETek, v kontextu reklamní kampaně o „jiné kultuře pití piva“ se sklenicí místo kelímků dost trapas
- Nesmyslně hlasitá hudba, v sobotu odpoledne určitě (v pátek to prý bylo lepší)
- Chvílema dost davovka
- Lehce schizofrenní dojem pivní festival / hudební festival / pouť pro děti
O víkend později se konal Festival minipivovarů na Pražském hradě (web), konkrétně Střelecké cestě pod Královským letohrádkem, organizovaný Českomoravským svazem minipivovarů. Tady byl ten koncept úplně jiný, šlo tu jen a pouze o pivo a akce byla (částečně i jako požadavek Hradu, pokud to správně chápu) vyloženě prezentační. V třísetkorunovém vstupném byla dvoudecová degustační sklenice s ryskou na porci 0.75dcl a možnost do sytosti přechutnávat stovku různých piv od malých producentů. Nikdo si nepsal, co už jste měli, takže se k vzorkům šlo teoreticky i vracet. Na některé ležáky, kterých tam bylo hodně, by se hodila i sklenice větší a možnost vyzkoušet, jak se to pije v běžné dávce, ale degustační porce fungovala taky dobře. Celé to bylo děsně jednoduše koncipované, prostě dlouhá řada stánků s pípami a hotovo. K tomu spolehlivě funkční fontánky na umývání sklenic v dostatečném počtu a jeden stánek s občerstvením. Jo a dostatek záchodků, samozřejmě, jen u nich poněkud chyběla voda na mytí rukou. Katalog byl jednoduchý a přehledný, pro příště bych se ale pokusil sestavit jednotlivé stánky ve stejném pořadí ve skutečnosti i v katalogu :-)
Na akci dorazili, krom nemalé skupiny turistů, především ti, kteří chtěli ochutnávat pivo. Protože tu nic jiného nebylo a základní vstupní poplatek v podstatě eliminoval různé živly :-) Podívat se přišel i pan prezident za doprovodu Ladislava Jakla, hned je obalil dav čumilů. Později, když prezident odešel, už tam Jakl bloumal trochu opuštěně a degustoval si sám. Ale to tak nějak není důležité. Hlavní je, že akce bezvadně splnila účel, pro který jsem na ni vyrazil. Ochutnat piva z malých pivovarů z různých koutů republiky, objevit něco nového a rozšířit si pivní obzory. Zvládla to řádově lépe, než Žižkovské pivobraní.
Objevy a zklamání? Líbil se mi Benedict, světlá dvanáctka z Břevnovského klášterního pivovaru. Tmavý flekovský speciál si drží vysokou úroveň. Fajn byl i 14° světlý extra chmelený ležák od Medvídků. Oslovil mne Šumavský pivovar Vimperk, dost slušnou tmavou třináctkou i vídeňskou čtrnáctkou, jasný tip pro nákup na pravidelný letní tábor v těch místech :-) Malý souboj Californie od Matušky s Bohemia Pale Ale pivovaru Antoš Slaný vyhrál tentokrát jasně Antoš, fantastická aromatická vyvážená záležitost, pro mne jedno z top piv dne. Příjemně překvapila krásně pitelná chutná Jiskra, Jihlavský světle karamelový Radniční Ale 10°. Znovu jsem si ověřil kvality Nomáda, ti mne fakt baví a Easy Rider je teď jeden z mých domácích favoritů (fotka je právě z domácího popíjení). Osvěžila únětická desítka se zvláštním čajovým tónem. Překvapil pivovar U Tří růží, parádní tmavou třináctkou a výtečnou jedenáctou American lager.
Nemám nic proti ochuceným pivům, ale banánové i kávové z Pivovarského domu (a to mi některé jiné jejich produkty chutnají) mi nesedělo, až příliš evokovalo různé podivné koncentráty. To už mi víc (vlastně docela dost) chutnalo borůvkové minipivovaru Pacov. Zklamala mne jinak tradičně výborná IPA od Kocoura, neharmonická, s hodně odtrženou hořkostí a málo ovocná, něco tu bylo špatně. Dost zvláštní, a fakt nevím jak si s tím poradit, bylo Sklepní pivo z pivovaru Hastrman Velký rybník. Při vaření používají dubovou kůru a to pivo voní jak starý, lehce zatuchlý, sklep. Což ke jménu sedí, ale dost to připomíná klasickou korkovou vadu ve víně, s čímž se samozřejmě děsně špatně srovnávám :-) A byla tam kupa dalších piv, co mi chutnala, přišla „jen normální“ či úplně neseděla, ochutnali jsme jich několik desítek. Prostě sympatická akce a doufám, že se bude opakovat.
+ Jednoduchý a přitom velice funkční koncept
+ Široká nabídka různých piv
+ Odsejpalo to, žádné velké davy
- Jen detaily (voda na ruce, možná trochu širší nabídka občerstvení by se hodila a taky víc stolečků a třebas i sezení)
