Historka s Château d'Yquem

Sem tam se mi zadaří potkat nějaké opravdu legendární víno. Člověk by čekal, že to proběhne v prostředí velkých peněz, často tak trochu snobském, a bude poněkud nuda. Po pravdě mám z těchto ochutnávek pár docela fajn historek, možná vzpomínáte na tu s Lafitem. Včera proběhlo další setkání s aristokratem vinné scény, jedním z vůbec nejslavnějších vín světa, o kterém bylo za uplynulých několik set let sepsáno už tolik, že přidávat něco dalšího snad ani nemá smysl (a pokud se chcete dozvědět to důležité, doporučím třeba Winedoctora nebo česky alespoň wiki). Ve sklence mi skončilo Château d'Yquem 1997, velké sladké ze Sauternes, navíc špičkového ročníku a jednoho z nejlepších v devadesátých letech (ovšem v novém miléniu nemají nouzi o ročníky dle všeho dokonalé, ročník 1997 dostala od Parkera 96 bodů a v letech 2001, 2004, 2005, 2007 a 2009 udělil plnou stovku), z doby kdy vinařství teprve přecházelo z rukou rodu Lur Saluces do skupiny luxusního zboží LVMH. Pokud čekáte obřadné otevírání lahve v luxusní restauraci, tak se pletete…

K téhle vzácnosti se ve středu dostala parta nadšenců a podělila o minivzorky. Já bohužel ten večer nemohl, takže vznikl jiný plán. Ve čtvrtek ráno se sejdeme v metru na Karlově Náměstí, kde mi P.J. předá vzorek ve vyvařené lékovce :-) Zaspal jsem, nebo přesněji řečeno zapomněl, a až SMSka „Neozyvas se, tak trochu panikarim, jestlis nezaspal.“ mne nakopla. Nakonec se ale zadařilo a ulovil jsem převozníka vzácného moku, díky zkratce autobusem, po cestě. Dole na béčku na Florenci. Předali jsme si pokoutně lahvičku a já vyrazil domů, ještě si ji při přechodu na céčko vycvaknul, a okolojdoucím musel připadat jako nějaký úchyl, co si cestou na polikliniku fotí ranní moč. Znáte ten vtip, ne?

„Jak léčí chřipku Angličan, Francouz a Čech? Angličan si vezme lahvinku dobré whisky a zajde si ji vypít do svého klubu, kde stráví celý den. Francouz si vezme lahvinku dobrého koňaku a zajde si ji vypít ke své milence a zde stráví celý den. Čech si vezme lahvinku moči a jde na zdravotní středisko, kde stráví celý den.“

Ale upřímně… při ceně Yquemu a jeho reputaci by i ranní moč toho, kdo víno předchozí večer pil, měla být lepší než většina špičkových tokajských, o německých a rakouských trockenbeerenauslese a našich ledovkách ani nemluvě. Takže jsem se obsahu nebál nic! :-) Navíc, aby bylo vše ideální, jsem jej chutnal na květový den ;-) Nic nelze nechat náhodě, podobná vína nepiju denně, že jo. Ne že by byla nedostupná, je to přesně naopak a na trhu je jich strašná spousta, ale… prohibiční jsou ceny :-) Takže jak vše dopadlo?

Spíše tmavší zlatá, s bronzovými odlesky. Komplexní, efektní vrstevnatá vůně. Očividně sladší víno, ale díky citrusovým vůním, až strouhaná kůra, a dalším složkám vůbec neevokuje to množství cukru, které v něm ve skutečnosti je, působí hodně svěže. Ve vůni broskve, konfitovaný pomeranč, evokuje mi to kvetoucí třešně a další stromy při líbání na prvního máje, k tomu decentně těkavka jak se na sladké botrytické víno celkem sluší a patří. A pak taky kdoule, až kdoulový likér či destilát, jemné drahé dřevo (modelářská balza). No jo, to mne docela baví. Jde si s tím hrát, furt tam je něco nového, nabuzuje představivost. V chuti velmi sladké, silné a dlouhé. Moc zajímavý hebký projev s jakoby zrnky, pevnými kousky, příjemné. Rozvařené broskve a meruňky, intenzivní a hutné. Na pozadí vrstva kyseliny (byť bych klidně ocenil nějaký ten gram navíc), která pomáhá pitelnosti a aby víno úplně nezalepilo ústa. Toastově připečenější dřevitější dlouhé doznívání. Víno jsem donesl i zrovna v tu chvíli kojící manželce (ano, asi o pět mililitrů z té půldecky jsem se dále podělil!), ta jej popsala jako kdoulový likér ze sudu, co ve vůni nepůsobí tak sladce jako pak chutná, ale velmi zajímavé víno. Což je velký úspěch! :-) Rozhodně by mne zajímalo, jak tohle bude chutnat třeba za 30 let. Teď to byl opravu výtečný slaďák, ale… těch variant za zlomek ceny je na trhu tolik, tady přeci jen platím i za mnoho dalších věcí okolo. Že bych ale litoval, to se říct nedá :-) A to je, přátelé, konec příběhu s Yquemem…