Ryzlinkové léto s třinácti vzorky na úvod

Dobrý ryzlink je základní potravina, už jsem o tom psal dříve :-) V Americe či Velké Británii běží letos kampaně na podporu (hlavně německých; pěkný článek na téma, jak má Alsasko pocit, že si Němci tuhle odrůdu poněkud usurpují, napsala Jancis Robinson) ryzlinků, akce jako Summer of Riesling. Vínomilcům se doporučuje ryzlinky konzumovat všech jednatřicet dní července, protože nějakých třicet dní trvá vytvořit si návyk :-) Poslední dny, ani nevím proč, popíjím spíše jeden Pinot Noir za druhým. Ale léto jsem zahájil ryzlinkovou ochutnávkou. Požádal mne o ni kamarád pro partu známých (viz už jedna dřívější akce), nakonec jsem degustační set sestavil primárně ze vzorků ve vlastních zásobách (a možná tam tak chyběl nějaký nový svět, třeba), takže často ryzlinků, o kterých tu už byla řeč. Šlo většinou o vína nijak drahá, s dobrým poměrem ceny a kvality. Tam ryzlinky excelují, sestavit sadu na podobné úrovni třeba z Chardonnay by myslím bylo výrazně dražší (tady těch 13 vín stálo dohromady pod čtyři tisíce). Projedeme je rychle, sám jsem furt něco kafral a psal si jen kratší poznámky, berte to hlavně jako pobídnutí otevřít si nějaký pěkný rýňák ;-)

Jedním z určujících znaků ryzlinku jsou kyseliny, takže na úvod šlo České vinařství Chrámce Ryzlink rýnský kabinet 2009 (Čechy / Libuše v Čepirozích), což je záležitost se skoro devíti gramy kyselin při téměř žádném cukru (dost odvážná volba na víno za stovku do Tesca). Má to překvapivě jemnější příjemné aroma, v chuti je velmi řízné, naprostá dominance kyseliny, ale čisté. Tohle bych si dovedl živě představit do střiku, samostatně poněkud náročnější.

Univerzálnost odrůdy prezentoval Lucien Albrecht Crémant d´Alsace Riesling NV brut (Francie, Alsasko), jedno z mých oblíbených šumivých vín, jemnější, živé, vyvážené, příjemné, prostě „tak akorát“. Weingut Wimmer-Czerny Riesling Weelfeel 2010 (Rakousko, Wagram) představilo biodynamický ryzlink z nerezu, na kalech, spontánně kvašený, z komplikovaného ročníku. Suchý, čerstvý s výbornou kyselinou, uhlazenější kulatější v chuti, dobrá délka, fajn pití. Im Weinegg Riesling Hochheimer Hofmeister Riesling Spätlese trocken 2010 Alte Reben (Německo, Rheingau) je suchý pozdní sběr z domoviny odrůdy od běžného slušného producenta, v komplikovanějším tvrdším ročníku. Klasické fajn aroma, výraznější, do citrusů, mladé a trochu zaprděné, ještě chce čas. Čisté, dobře strukturované v chuti, výtečná kyselina, něco minerality, dobrá délka. Vinařství sídlí v Hochheimu (leží poblíž soutoku Rýna a Mohanu). Zpracování většinou nerez, na lepší vína ale i starší dřevěné sudy. Měl jsem od nich ryzlinků víc a jsou dost sympatické. Vinař Fabian Schmidt je členem zajímavého sdružení „Generace Riesling“, což je parta vinařů a vinařek do 35 let, většinou se zkušenostmi ze světa, kteří se snaží pozvednout ryzlink tam kam patří :-)

Na Léon Beyer Riesling 2009 (Francie, Alsasko) jsem se hodně těšil, je to pro mne jeden z nejlepších alsaských producentů a jejich suchý styl mne hodně baví, tohle je jejich základní ryzlink v poněkud netypickém ročníku (ryzlinky jsou tam na můj vkus takové „přepálené“). Velké očekávání následovalo poněkud zklamání, víno působilo poměrně jednoduše, lehce naoxidovaně, se zemitějšími tóny a jablečnou slupkou. Postupně se trochu otevřelo, ale stále nic zásadního. Dost možná problém konkrétní lahve. Zato můj milovaný Valentin Zusslin Riesling Orschwihr 2008 (Francie, Alsasko) nezklamal, tenhle základní ryzlink výtečného alsaského biodynamika tu doporučuju už dlouho (a bohužel tento ročník už došel). Lahve se různě liší, tahle zrovna byla hodně naleželá, medová, intenzivní, bylinková, s bezva kyselinou, delší.

Weingut Frank Brohl Riesling Pündericher Nonnengarten Spätlese** trocken 2008 (Německo, Mosela), tedy zásadní ryzlinková oblast, suchý pozdní sběr od rodinného bio(dynamického) vinařství, ze dřeva, spontánně kvašeno. Tohle víno jsem pil poprvé a po pravdě mne dost nadchlo. Aromatická záležitost, minerální, klasická, již lehce naleželá ale stále mladistvá, suchá s  říznou kyselinou, delší, vrstevnatá. Chci další lahve! Následoval ji odskok na Moravu, Dobrá Vinice Ryzlink rýnský premium zemské 2007 (Vrbovec / U Sv. Urbana), víno nefiltrované, minimálně sířené, v nerezu dlouho na kvasnicích s promícháváním kalů. K tomuhle vínu mám kupu různých poznámek, ze začátku (krátce po nalahvování) mi přišlo hodně oxidativní a „neodrůdové“, postupně se posunulo do nádherného ryzlinku tak trochu alsaského střihu, aby se tahle láhev vrátila k onomu oxidativnějšímu charakteru (musím zjistit, odkud byla; dost možná jde o uskladnění někde v chladu a víno ještě nerozvinuté), ovšem hodně sympaticky. V chuti suché, čisté, šťavnaté, vyvážené, s výtečnou kyselinou, seriózní zajímavé pití.

Nesmíme zapomenout na Čechy, ve sklenkách skončil i Školní statek Mělník Ryzlink rýnský pozdní sběr 2007 (Mělník, Neuberská). Tenhle konkrétní rýňák demonstruje klasický problém šarží a postupného lahvování, do skla šel z tanku totiž až někdy začátkem roku 2011. Uleželejší bylinkové aroma s tóny barev & laků, květiny, klasika. V chuti trochu plnější, dobrá kyselina a ovocitost, slušná stavba i délka, fajn. Ale nějak mi tam tentokrát chyběl X faktor, úplné nadšení se nekonalo. Bez problémů jej přinesl Kühling-Gillot Riesling Qvinterra feinherb 2010 (Německo, Rheinhessen), ryzlink polosuchý ale s výraznou kyselinou, bio(dynamický), kvašený spontánně ve starém dřevě. Aromatický, vyvážený, šťavnatý, delší. Psal jsem tu o něm nedávno. Stále v dobré kondici je i Reisten Riesling Pozdní sběr 2008 (Mikulov, Valtická), polosuchý povedený moravský rýňák klasičtějšího střihu. Med, mineralita, již dobře uleželý, fajn kyselina, trochu jednodušší chuť. Maidenburg stejného ročníku je komplexnější pití, ale zase s již vyšším zbytkovým cukrem.

A dva větší kalibry na závěr. Egon Müller Riesling QbA Scharzhof 2008 (Německo, Mosela) je pravda jen základní víno, ale od legendárního německého vinaře, spontánně fermentovaná moselská klasika. Stále hodně ovocité, výrazné, minerální, s parádní kyselinou v chuti, šťavnaté, harmonické, skvěle pitelné. Takhle sladší víno můžu :-) Podobně jako Weingut J.B.Becker Riesling Wallufer Walkenberg Spätlese 1990 (Německo, Rheingau), zde již trošku odskok do historie. A myslím, že věk 22 let by si tipnul málokdo. Vůně bylinkově naleželá jistě je, ale chuť až neuvěřitelně svěží a živá, působící již spíše suchým než polosladkým dojmem, delší.