V pátečním zápisku jsem psal, že na oslavu pátého výročí blogu otevřu něco „trochu mystického ražení, něco netradičního, okrajového, možná i biodynamického… a nebo taky na staré dobré Champagne, to nezklame.“ A nakonec zvolil víno blízké všem těmhle parametrům. Po velkém přebírání a vyřazení mnoha lahví s tím, že je chci vypít ve větší společnosti vinných nadšenců, vytáhl láhev od Tissota. Konkrétně za ní stojí Bénédicte a Stéphane Tissot (Domaine André et Mireille Tissot). Tomuhle vinařství poměrně rychle propadám, jejich vína i přístup k nim mi dokonale vyhovují (něco jsem psal tu či zde, neaktuální web tady), ale větší profilový článek si nechám až na dobu, kdy si projdu i jejich sklepy. Ve sklence skončil neročníkový Crémant du Jura „Indigène“, což je víno, u kterého musí srdce každého „autentisty“ zaplesat, takový geeky kousek prostě (ne tolik jako PURO od Kristančiče, které se musíte i sami degoržovat, ale i tak).
O co jde? Tak nejprve je tu Jura, že, oblast bohužel tak trochu obskurní a okrajová. Stéphane Tissot tam dělá geniální vína (nad jeho Chardonnay a Pinotem Noir by zaplesal leckterý milovník Burgundska), precizní, dokonale terroirová, jako bonus biodynamicky. A nebojí se zkoušet nové (a znovuobjevovat staré) věci, ve všech vínech je cítit vášeň a nadšení. V sortimentu má také čtyři různé bubliny, crémanty připravované klasickou šampaňskou metodou druhotného kvašení v lahvi. Běžné neročníkové ze směsí různých odrůd, roséčko, tajemné BBF (stopro Chardonnay dělané ve dřevě, v lahvi na kalech 52 měsíců, víno okamžitě vyprodané a prodávají max láhev na osobu) a pak Indigène. U Tissotů samozřejmě vína kvasí spontánně, jen kvasinkami z vinice a sklepa, ale co s druhotnou fermentací v lahvi? Většina vinařů, i biodynamiků, v tomto momentě prostě přidává do vína ideální množství cukru a neutrálních ušlechtilých kvasinek. Indigène je i v tomto ohledu lokální a do vína jdou kvasinky získané ze slámového vína (Vin de Paille). Takhle „jednoduché“ to je :-) Jako bonus do vína nepřichází dozážní likér (deklarováno ale jako brut, ne vždy prokvasí všechen cukr) a také není sířeno. Co víc si přát? Jo, už vím! Aby to víno bylo taky dobré, že jo…
A ono je! Tmavší barva, menší bublinky, výrazné a vytrvalé perlení. Čistá, svěží vůně, broskve, poměrně výraznější jablíčková (až do pečených, jablečný koláč či pečivo) linka, mineralita, slinosbíhavé a připravující na šťavnaté víno, trocha karamelu. Hodně suché, citrusově řízné, středně plné, seriózní velmi pěkně strukturované ovocité bubliny. Minerální, dobrá délka, svěžest. Krásně pitelné, příjemné. Projevem nic „exotického“, neděsí jako slavná oxidativní jurská vína, manželka dokonce naslepo tipovala slušné šampaňské (a s Champagne by si tohle víno opravdu šlo splést). To bylo radosti na Starém Bělidle! Velmi příjemná zkušenost a navíc jen za 11€ :-) Docela chápu, proč údajně ještě mnohem lepší BBF je hned vyprodané, za něj chce totiž jen o dvě éčka víc…
