Ryzlink z Nahe, trochu jiný Krug a berlínské pouliční občerstvení

O Weingut Tesch (web) z Nahe jsem se zde zmiňoval při jejich základním ryzlinku a znovu u jednoho pokročilejšího kousku, tentokrát mi ve sklence skončil jakostní Laubenheimer Karthäuser Riesling trocken 2008, další z akvizic v berlínských vinotékách. Šroubový uzávěr. Zlatavá barva. Vůně odrůdu nezapře, je to jasné jako facka. Již trochu uleželejší v kombinace s mírně reduktivními aromaty, decentní záprd, který ale postupně odvětrá. Bylinky, žlutý meloun, mineralita. Velmi suchá, pěkně postavené říznější varianta ryzlinku. Již trochu bylinkově uleželé, delší, ale stále poměrně ostré a volající po nějakém doprovodu, do gastra bezva pitelný kousek. Inu proč ne, i když za 12€ umím ryzlink nakoupit i lépe :-) Dopíjel jsem ho postupně celou (krátkou) dovolenou, třeba k obložené bagetce ke snídani (doma tohle zavádět nebudu, ale své kouzlo má…), a měl se fajn.

Před nějakou dobou jsem se tu zmiňoval o bublinách slavného jména Mumm, co ale nejsou pravé šampaňské. A tentokrát to bude další superslavné bublinkové jméno, Krug. Tedy přesněji Menger-Krug a jejich Pinot Brut (Pinot Blanc a Pinot Noir), jeden z pěti sektů kvašených v lahvi které tato firma (spadající pod sektového giganta Henkell & Co.) z hesenského Wiesbadenu připravuje. Tmavší zlatá barva, slušné perlení menších až středních bublinek. Uleželejší vůně do medu a koření, lehce květinové tóny, slušné. Suché, čisté, velmi suché, čisté a dobře pitelné s lehce hořčinou v závěru. Takové poměrně obyčejné, nic zásadního. A tipnul bych si, že to v regálu stálo trochu déle než mělo. Za nějakých 13€ spíše ne, stejný kšeft měl o něco levněji crémanty od Luciena Albrechta a ty jsou sázka na jistotu. Ale já chtěl samozřejmě zkusit něco nového :-)

Krom nějakých restaurací jsme se v Berlíně věnovali i občerstvení na ulici (stejně jako v Amsterdamu zkoumali sortiment herynků) a vyzkoušeli dva legendární podniky tohoto ražení, doporučované v průvodcích městem, nadšenci do jídla a vůbec na mnoha místech. Oba pár metrů od sebe v Kreuzbergu, u obou varování před obřími frontami (desítky minut běžný stav, doporučuje se čekat s lahváčem; nám se povedlo uspět během pár minut). Curry 36 (web) se specializuje na currywurst a zde jsem se s vkusem davu naprosto minul. Sice byl v pohodě, ale podle mého nijak nevybočoval ze záplavy currywurstů z jiných pouličních stánků. Něco trochu jiného byl döner kebab ve stánku Mustafa’s Gemüse Kebap (web), takhle dobrý jsem nikde jinde nejedl a fronta naprosto zasloužená (i díky tomu, že přes všechnu tu slávu stále stojí normálně, pod tři éčka)! Zkoušeli jsme jen variantu se vším a neměla chybu. Mix tří omáček, které se ale úplně nemíchají a jde je identifikovat zvlášť. Parádní opečené pečivo, zelenina čerstvá, zelenina (včetně brambor) precizně grilovaná co není rozblemclá a ještě křupne, výtečně ochucené a překvapivě šťavnaté kuřecí maso, čerstvý salát, s trochou fety navrch, zakápnuto citronem… uáááá! Currywurst u Curry 36 bych si dokázal představit přiopilý po nějaké párty v Kreuzbergu ve tři ráno jako vyprošťovák, ale kebab u Mustafa’s bych chtěl jíst pravidelně k obědu :-)