Na vinařství Saint Cosme mne vlastně poprvé nalákal výtečný komiks Drops of God (tu detaily na Amazonu). Jedno ze „základních“ vín Saint Cosme, vinařství s historií doloženou od roku 1416 a v rukou předků současného majitele od roku 1570 (z roku 1717 mají první „degustační poznámky“ k vínům), zde hraje poměrně zásadní roli hned ve dvou příbězích. Pomůže zachránit francouzskou restauraci od krachu a také převážit misky vah ve slepém souboji vín Itálie a Francie. Hlavní hrdina má totiž problém sehnat víno, které by dokázilo s Itálii soupeřit v kategorii nízkých cen, a cuvée Les Deux Albions 2001 mu vytrhne trn z paty :-) Saint Cosme samozřejmě není žádný objev, jde o jednu ze špiček Gigondasu (na webu mají povedenou mapu apelace) a jihu Rhôny obecně. Navíc je to jeden z oblíbených producentů Roberta Parkera (ano, i stobodové víno u nich našel) a obecně amerického vinného tisku, i základní vína od nich často dostávají 90+. Což je pro mne spíš důvod k opatrnému našlapávání ve strachu z mohutné dřevěné obludy :-) Ale jelikož jedou už nějakou dobu bio (a momentálně jsou i v procesu certifikace), kvasí spontánně, připravují různé malé parcely separé, dělají všelijaké zajímavosti jako společnou fermentaci celých hroznů několik odrůd najednou či práci se systémem solera, tak jsem se jim vykročil neohroženě vstříc.
Vinařství (web, obsahuje kvanta fotek a dalších zajímavých věcí) hospodaří na patnácti hektarech především starších a starých vinic (průměr věku šedesát let, podnik stojí na místě bývalé gallo-římské budovy a mají tam perfektně zachované fermentační nádrže z té doby), s malými výnosy někde mezi 25 až 30hl/ha. Víno apelace Gigondas jsou vždy z jejich vlastních vinic okolo sídla (největší úspěchy slaví s polohou Hominis Fides), ale mají i smluvené partnery a nějaké hrozny nakupují (pokud je na vinětě Château St. Cosme, jde určitě o jejich hrozny, pokud jen Saint Cosme, tak ve víně nejspíše jsou i nakoupené). Od roku 1997 začal podnik i s mini-négociantským byznysem, nabízí i pár vín ze severu Rhôny, jde o vybrané polohy které pro ně někdo obdělává tak, aby vyhovovalo jejich filozofii. A také mají takovou „free“ pohodovou levnou řadu Little James' Basket Press, nevyhovující vyšší apelaci a označovanou jen jako Vin de France či VdP, červené je solera z Grenache založená v roce 1999 a bílé čerstvé voňavé pití, krom tradičního Viognieru i s podílem Sauvignonu a Muscat d’Alexandrie.
Přechutnávání jejich vín jsem celkem logicky začal v nižších cenových relacích (všechny lahve pocházejí od Víno Nejedlý, mají tam ale i jejich prestižnější kousky). Saint Cosme Côtes du Rhône blanc 2011 je z vinařství, když nepočítáme Little James' Basket Press, základní bílé. Burgundská láhev, kovová záklopka, kvalitní celokorek. Kvašeno spontánně v dřevěných sudech, zrálo na kalech. Odrůdové složení se každý rok trochu liší, v roce 2011 je to 30% Roussanne, 20% Viognier, 20% Marsanne a vysokých 30% Picpoul de Pinet. O téhle odrůdě píší nadšeně, jak skvěle je adaptovaná na tamní prostředí a udržuje bezvadně kyseliny a ve směsi dokáže nakopnout ostatní odrůdy. A že je v roce 2011, kdy vše ostatní mělo tendenci přezrávat, zachránila. Bílá z Rhôny mi hodně často nesedí svou utahaností a nedostatkem kyselin, přeci jen jsem příznivce spíše „severského vinného stylu“, tohle ale opravdu není ten případ :-)
Zlatavá barva. Výrazná, efektní vůně. Citrusy, exotické ovoce, banán a ananas, Crème brûlée (manželka vůni označila „jako když vlezeš do cukrárny Hájek a Boušová“). Ale je to kombinace svěžesti a sladkosti, navíc všechno to ovoce působí přirozeně. Častý dojem falešnosti, který se u podobných exoticky ovocných vín objevuje, zde nenalézám. Suché, plnější, silnější efektní mladé víno, čerstvé, ovocité, krásně pitelné, pěkně postavené s poměrně výrazným vlivem dřevěných sudů. Tohle se myslím bude líbit mnohým. A já to taky popíjel celý večer s velkou chutí. Navíc strašně zajímavě fungovalo s jednou mojí oblíbenou neřestí, brambůrkami s octem (v ČR jediný spolehlivý zdroj Marks & Spencer či Robertson, tip na jakýkoliv další ocením). Nečekaně bezvadné snoubení :-)
Saint Cosme Côtes du Rhône rouge 2010 je zase jejich základ, tentokrát stoprocentní Syrah školený v betonové nádrži, z hodně povedeného ročníku. Zase burgundská láhev, kovová záklopka a kvalitní celokorek. Poměrně tmavá nafialovělá barva, až neprůhledná. Mladá, čerstvá vůně. Tmavě ovocitá, grafit, kořenité tóny a fialková květinová linka, která mi připomněla některá Beaujolais. Mladé, pěkně postavené v chuti, silnější, dobré kyseliny, výraznější tříslo, alkohol znát ale i přes číslovku 14 % se neprojevuje nějak výrazně a víno se výtečně pije, delší dochuť. Na víno za dvě kila překvapivě seriózní fajn záležitost.
A na závěr trošku větší kalibr, byť se stále nepohybujeme v některé z prestižních apelací a cena se točí do tří stovek. Château de Saint Cosme Côtes du Rhône rouge 2009 „Les Deux Albions“ je směsí odrůd Syrah, Grenache, Carignan, Mourvèdre a Clairette (tj. červené a k tomu jedna bílá), ovšem macerovaných a fermentovaných společně. Školeno ve velkých dřevěných sudech a betonových nádržích. Ambaláž stejná jako vína výše. Temná barva s tóny do fialové. Vůně spíše tmavě ovocitá, mladá, kvasící ovoce a decentní příjemná těkavka, náznaky kouře (vinař uvádí slaninu), hodně sympatické. Šťavnaté a silné v chuti, velmi pěkně postavené a vyvážené i přes svou mladost, kyseliny, výraznější tříslo, tmavé ovoce a svazek sušených bylinek, delší dochuť. Tohle myslím bude ještě pěkně zrát. Alkohol 14.5 % opět dobře zakomponován. Výtečné jižní červené, seriózní a vzhledem k ceně až překvapivě dobré. Obecně mi u Rhôny, které ale nějak více času nevěnuji, mnohem více sedí spíše její severní část. V případě Saint Cosme bych asi vzal na milost i jih :-)
