Před nějakou dobou se P.J. nadšeně rozepisoval na O víně o degustaci vín na Modřanské vinici. Tenkrát mi účast nevyšla a tak jsem docela přivítal pozvání jednoho z vinařů, Davida Syky, na neformální posezení nad jeho víny. Tak trochu pod záminkou, že ho P.J. seznámí se závěry svého obsáhlého poznámkového aparátu, který na degustaci nejen k jeho k vínům vytvořil. Ochutnávka se protáhla do pozdních hodin, posedět přišli i další dva modřanští vinaři (a debata se postupně stočila ke školství, softwaru registru vozidel, pivovarnictví a dalším typickým nočním tématům), nakonec padla slušná sbírka lahví nejen od pana Syky, mimo jiné několik vzorků Pinotu Noir z různých koutů Evropy, nějaký ten německý ryzlink a podobně. V paměti mi ale nakonec nejvíce utkvěl právě modřanský pinot.
Rulandské modré 2007 Davida Syky z Modřanské vinice mělo poměrně tmavou barva, již naleželou. A taková byla i vůně, směrem přezrálé višně, mineralita, příjemné vrstvy a odbočky, decentní těkavka, odrůda ukázkově poznat a v dost sympatické podobě. Suchá, silnější, ovocitá chuť, ovoce sladší až trochu přezrálé, chuť již uhlazená, nazrálejší, velmi pěkná kyselina a sympatická stavba. Hodně solidní víno, které se bezvadně pilo. Jenže v podstatě už není a i v době svého vzniku ho bylo na pár desítek lahví. Což samozřejmě dost limituje možnost práce se dřevem a podobně, tohle je myslím čistě skleněný demižon. Obecně vín z Modřan je málo a jsou dostupná jen složitě. Každopádně je na té vinici potenciál dělat výtečné věci, když se do toho opře někdo s talentem.
Zaskočili jsme i do mé milované Jury, lahví (příliš…) mladého Pinot Noir 2010 Côtes du Jura z biodynamické Domaine Pignier (dovezl Jiří Matějka), vinařství o kterém jsem tu už psal několikrát. Zpracováno s minimem síry, kvašeno spontánně, bez filtrace – nic přidáno, nic neodebráno. Školeno v malých dubových sudech jeden rok, ale jen desetina byla nových. Na úvod poměrně sevřené a „zaprděné“ a volající po odvětrání, postupně s krásně čerstvě ovocitým jádrem, decentní kouřovostí a minerálními tóny. Suché, šťavnaté, spíše tvrdší hranatější styl, strukturované, delší. Mladé víno teprve na cestě, ale s obrovským potenciálem. Rád bych zkusil další láhev za několik let.
Přinesl jsem láhev pinotu z Ahru od tamního družstva, Winzergenossenschaft Mayschoß Pinot Noir „R“ 2008 (Spätburgunder Qualitätswein trocken, dováží CCPlan). Na degustaci mne jejich vína docela bavila a tohle konkrétní vyloženě nadchlo. Aktuální poznámky? Vysokých 15 % alkoholu a dost tmavá, byť již nazrálejší, barva. Vůně silná, spíše tmavě ovocitá, nazrálá, efektní, výrazná práce se dřevem, sladkost, vanilka. Řekl bych líbivá, ale dřevo tam působilo až poněkud vulgárně. Suché, silné, hutnější v chuti, celkem slušně postavené, delší, fajn kyselina, něco tříslovin, dobře udělané. Opravdu hodně dřeva, což někomu sedne, ale mně úplně ne. Kdo ví, co by s tím udělal čas. Před rokem a něco mi teda dřevo podobně výrazné nepřišlo.
A padl také z Pinot Noir 2003 z Weingut Querbach sídlícího v Rheingau (dováží CCPlan), ráji ryzlinků. Na kterém je zajímavý také uzávěr, leží totiž pod korunkou aka pivní zátkou (pro zajímavost v titulce fotka s instrukcemi k ovládání). Již hodně naleželá barva směrem do terakoty. Jemnější, čistá, ovocně-kořenitá vůně. Suché, čisté v chuti, spíše kulaté a uhlazené byť s příjemnou kyselinou, dobrá délka, vyvážené a pitelné. Spíše jednodušší projev, ale na devět let věku a horký ročník myslím pěkný výkon.
No příjemné to bylo. Letní podvečer a večer, dřevo praskající v krbu, různá vína a pinoty především (a k nim porce přezrálého smradlavého burgundského Époisses), k tomu kus pánem domu ulovené zvěřiny… co víc si přát? Přemýšlím, v kolika světových velkoměstech (no dobře, určitě ve Vídni…) lze zažít něco podobného, přímo s vinaři kousek od vinice. Máme štěstí! A teď nastává doba různých vinobraní a podobných akcí, slavit a pít se bude na Grébovce, v Tróji, určitě budou k ochutnání vína na Proseku… ó my se máme :-) To já jen tak, kdyby si zase někdo z Moravy chtěl rýpnout (jak se to s oblibou děje stále dokola v komentářích k článkům v běžných denících), že tady v Praze vínu nemůžeme rozumět a pijeme jen zbytky, co nám Morava blahosklonně pošle ;-)
