Mladá vína a fajn uleželé svatovavřinecké

Včera mi dorazila první nabídka na mladá moravská vína. Nejen předobjednávky Svatomartinského, na jehož lehce uspěchanou existenci už jsme si tak nějak zvykli, ale vín vypouštěných jako hotová ještě dříve. Jedna milerka už je k odběru, další bílá, červená i růžová budou do necelých dvou týdnů. Ne že by zrovna teďka nebylo úplně báječné chutnat ze sudů/tanků čerstvá letošní vína, případně koštovat mošty v různých fázích kvašení, ale hotová vína do lahví? V dávné minulosti byla ceněna nejvíce vína mladá, aktuální čerstvé sklizně, a s nástupem té další rychle klesala na ceně. Někdy mám pocit, že tenhle trend se u nás vrací :o) Důvodem byla ale neschopnost udržet mok v sudech a dalších nádobách v podobě co nejvzdálenější octu, nic jiného, což už dnes není problém. Ale každý svého štěstí strůjcem. Jen doufám, že někdo nedopadne jako já před pár týdny. Tetička z Moravy nám přivezla jako dárek víno, hezky dárkově v krabici vybrané v jednom tamním obchodě. Z balení se na mne usmívalo Svatovavřinecké a Müller-Thurgau „Moravavíno Nouveau“ ročníku 2006, svatomartinská vína od Znovínu. Nejspíš je otevřu letos 11. listopadu, podobný archivní kousek asi k dispozici jen tak někdo nemá…

Což mi připomíná, že jedno svatovavřinecké právě ročníku 2006 jsem o víkendu pil. Ovšem kupováno loni přímo od vinařky, Svatovavřinecké 2006 barrique z Lobkowicz vinařství Mělník (Bettina Lobkowicz). Poměrně tmavé, peckovinově ovocité a výraznějším dřevem, ale již trochu srovnanější než bylo před rokem (kdy mohlo působit až trochu vulgárně). Silnější v chuti, šťavnatě ovocité, delší, pěkně postavené s linkou minerality, dobře dlouhé, vyvážené. Takové docela osvěžující, nijak složité ale moc sympatické víno z Čech. V poslední době mám sem tam pocit, že to Bettina se dřevem úplně nezvládá a některým vínům jím až uškodila, ale tady se vavřinec srovnal se ctí. Vzhledem k velkým zásobám různých dalších vín jsem ho popíjel postupně od pátku do neděle, bylo jen v zašpuntované lahvi v pokojové (okolo osmnácti) teplotě, a stále si kvalitu drželo. Poslední doušek k poněkud rustikální nedělní snídani ze zbytků od večeře sedl jak prdel na hrnec :-)