Asi nemá moc smysl tuhle akci představovat, základní info si můžete přečíst v reportu z první letošní části, kde jsou i odkazy na všechny předchozí ročníky. Pinot Noir, Rulandské modré, z Čech a Moravy po pěti letech od sklizně hroznů. Bylo to několik náročných degustací, ročníkem 2007 asi v „masové“ podobě končí a nadále se budeme zkoumání věnovat spíše v menší míře. Velký report z druhého kola si připravil P.J. (vypadá to, že se v mnohém zase dost neshodujeme, někdy opravdu výrazně… jsem na ta vína o hodně tvrdší), který přináší i závěr ze všech těch let zkoumání a postupně také sérii článků, které se týkají právě odrůdy Pinot Noir. Doporučuji sledovat! Já se v dnešním zápisku omezím na rychlý report z druhého kola přechutnávky ročníku 2007, série více než dvaceti takových těch slibnějších vín a několika kousků nějakým omylem nezařazených do kola prvního. A taky jeden nepříjemný závěr si z toho dovolím udělat.
Nejprve (překvapivý?) vítěz tohoto kola – Tetur Vladimír a jeho polosuchý výběr z hroznů (Velké Bílovice, Dlouhá hora, 12,5 %). Příjemná, krásná čistá vůně, vyzrálé třešně, poměrně komplexní, divočejší tóny, kouř, pečená chlebová kůrka. Čisté, ovocité, polosuchost příliš nevnímám a víno mi přijde spíše suché, pěkná kyselina, živost, slušná stavba, moc hezké. V degustaci byla zařazena jedna burgunda z Côte Chalonnaise (tj. nic velkého), tipoval jsem právě tu. Skutečný autor lahve dost překvapil, to je krása slepých degustací. Druhé víno od Tetura, taktéž polosuchý výběr ale barrique z trati Nová hora a na 13.5 % alkoholu, dopadl o kus hůře. Ale zase jsem ho poznal naslepo :-) Poměrně hodně živočišná a divočejší vůně, pro mne už trochu na hranici vady (Brettanomyces), ale k tomu i vůně višní a zase bohužel i takový ten klasický „sklep s bramborami“. V chuti silnější, ovocité, slušné kyseliny i stavba, ok délka, poměrně přímočaré.
Hodně sympatický mi byl vzorek Vinselektu Miloše Michlovského z Tesco řady (Hustopeče, Růženy, výběr z hroznů na 12 %), aromaticky spíše jemnější a čistě ovocité ve vůni, evokuje šťavnatější kyselejší plody než něco přezrálého (dost osvěžení v kontextu mnoha dalších vín), překvapivě svěží a dobře postavené v chuti, fajn délka a pitelnost. Nekomplikované, uměřené, ale krásně vyváženě sympaticky přístupné a ve skvělé kondici. Kvalitou vyčnívalo. Chutnal se i pinot připravený pro Sparr (Bulhary, Na pískách, pozdní sběr na 11,5 %) s trochu netypicky nafialovělou barvou a i vůní lehce jdoucí do borůvek a takového „Gamay“ stylu (burgundské Grand Ordinaire nebo Passe-Tout-Grains směsky), ovšem sympaticky postavené, s dobrou kyselinou, mladistvě působící. Čistě udělané kvalitní víno, ale na pinotovou strunu v srdci nezahrál :-) I řada Dowina (Sedlec, Stolová hora, výběr z hroznů, barrique na 12,5 %) měla lehce nafialovělý tón, ale nic drastického. Sympatická vůně, ovocité do tónů rybízu a peckovin, příjemná pryskyřičně-jehličnatá linka. V chuti čisté, svěží, trochu přímočařeji ovocité než bych u Dowiny čekal, mladistvě působící, dobře pitelné. Je škoda, že z degustace vypadl pinot od Michlovského z řady Palaviense (P.J. ho nakonec přeci jen v archivu našel a vypil už po vlastní ose mimo tuto degustaci), který by jistě útočil na první příčku a jen potvrdil mé závěry viz níže, ale co už.
Mezi povedenějšími víny se umístila Krásná hora ze Starého Poddvorova (víno zemské, 12,45 % alk.), kde jsem tedy tipoval spíše než původ hroznů o jaké jde sudy (nejspíš François Frères, i proto jsem jako autora chybně tipnul Kočaříka). Nad jádrem sympatické ovocitosti poměrně dost čnělo drahé kvalitní dřevo, něco kouře, zralé hrozny, zemitost, docela efektní. V chuti strukturované, výrazné, delší, ovocité, s hodně silným a poněkud od zbytku odtrženým projevem dřeva. Docela by mne zajímalo, jak se bude chovat dál.
Slušný byl vzorek od Petra Kočaříka (Čejkovice, Niva hrbatá, zemské na 13,5 %), na kterého jsem dost sázel, jeho pinoty pro mne spadají do domácí špičky a jde stále dál. Přezrálejší ovocitá vůně, již trochu na sestupu ale stále alespoň drží charakter, trochu bakelit. V chuti suché, čisté, slušně udělané, dobrá délka i stavba, pitelnost. Ale tak nějak… za srdce mne to nechytlo. Čekal jsem o dost víc.
Moravíno (Sedlec, Stolová hora, pozdní sběr na 13 %) pinoty celkem umí, tohle mi přišlo aromaticky trochu přezrále sladší až lehce likérové, s tóny perníku. Silnější, hustší chuť, slušná kyselina, přišlo mi vyzrálejší než leckteré výběry a trochu (těžko popsat) zmanipulované, ale v zásadě slušné.
Plusko mám u vzorku vinařství Šebesta (Březí, Ořechová hora, pozdní sběr na 13 %, leželo v použitých dubových sudech), svéráznější mix tmavšího ovoce a zároveň lehce nazelenalých tónů, čokoláda, zajímavě se měnící ve skle. Suché, silnější, slušně postavené, meruňka, decentně plastový tón, trochu zvláštní struktura… jako pinot mne to nenadchlo, ale pokud se oprostím od odrůdy, tak zvláštním způsobem bavilo a překvapovalo.
Zklamal (protože jsem od něj čekal hodně) Stapleton-Springer (Bořetice, Trkmanska, pozdní sběr na 13 %), bledší, jednodušeji ovocité, divočejší, kořenité, suché a sympaticky tvrdší v chuti, lehce hořčina, ok stavba ale nic zásadního. Takové… obyčejné. Což v kontextu mnoha dalších vín byl ještě úspěch :-) Třeba Hort (Velké Bílovice, Přední hora, pozdní sběr na 13 %), víno opravdu hodně uleželé až přezrálé a evokující sladší obsah, nevyvážené, nasládlé, divné. Reisten (Mikulov, Valtická, pozdní sběr na 12,5 %) bledší barva, vůně taková přezrálá, sladší, brambor. V chuti divné, neharmonické, rozlomené. U Salabky a Vinařského domu Vinohrad mám uvedenu vadu a vína jsem nehodnotil. Tanzberg (Mikulov, Pod Svatým kopečkem, pozdní sběr na 14 %) byl jediný vzorek věnovaný producentem, vše ostatní jsme kupovali. Bohužel šlo o zklamání, rozhozené, rozjeté, do zeleniny. Mám doma ještě jednu láhev, dám ji další šanci. Proqin (Velké Němčice, Punty, výběr z hroznů na 13,5 %) takové hodně přezrálé, sladší jdoucí ale až do brambor a další zeleniny, lehce plast. V chuti suché, silnější, dřevo, ovoce a docela výrazná hořčina a pálivost. Postupně se to trochu lepšilo a srovnávalo, ale stále neoslovilo. ŠSV Velké Pavlovice (Nadzahrady, výběr z hroznů na 13 %) zvláštní, nevyvážený projev. Zemitost, hořkost, zelená trpkost, mladistvé a zároveň divně nalomené. Nevím, co si o tom myslet. Sůkal (Nový Poddvorov, výběr z hroznů) vyzrálé až poněkud přezrálé, likérové višně, čaj, koření. V chuti takové mazlavější a poněkud uni ovocné, čokoláda. Nevím, jako samostatnou láhev bych si možná s vínem dokázal doma hrát, vůně šla, ale v chuti sice nebylo zlomené, jen mne moc nebavilo.
Kovacs (Novosedly, Na štrekách, výběr z hroznů na 14,5 %) opět sladce ovocná přezrálá uni vůně, v chuti poněkud neharmonické, pálivě zazlobí alkohol, nebavilo. Helena Glosová (Moravská Nová Ves, Vinohrady, výběr z hroznů na 14 %) temné, hutnější, živočišné až do brettu, dobrá kyselina, silnější, delší ale s trochou ne úplně příjemné hořkosti, nabušené. Žernosecké vinařství (Lovosice, Pod Lovošem, výběr z hroznů na 13,5 %) naleželejší, přezrálejší ovocitost, vápenité, již do brambor. Suché, čisté, trochu obyčejnější a prázdnější v chuti, ale jinak bezproblémově pitelné. Musil (Dolní Kounice, Šibeniční hora, barrique výběr z hroznů na 14,5 %) temně ovocitý a napraný poněkud vulgárnějším dřevěným projevem, přepálené, v chuti ovoce bojuje se dřevem, hořkostí. V poznámkách mám „Napa“, takže Musilův americký sud jsem si asi tipnul správně. Měl jsem tohle víno už dříve, kdy mne hořkost dost štvala. A pak znovu loni v zimě, kdy to byl dřevěný nabušený pinot, ale hořký ne. Tipnul bych si různě šarže lahvování. Bettina Lobkowicz (jakostní odrůdové na 13,5 %) divočejší projev s netypickými tóny až do grepu a grepové slupky, mám k tomu jen velmi krátké poznámky, nějak neoslovilo, ale blíže netuším proč. Pro srovnání Cuvée 3 Générations z Domaine Ferrey Montangerand v Côte Chalonnaise (alkohol 13 %) takové běžnější jednodušeji ovocité víno, podivná vůně lihové fixy, slušná kyselina a stavba, něco třísla, obyčejnější ale ve slušné kondici.
U některých vzorků jsme prostě tak trochu řešili „jemnější odstíny odpornosti“, spoustu vín opravdu nebyla radost pít. Paradoxně mi druhé kolo s „těmi lepšími“ přišlo snad slabší než to první. Jeden z problémů, které u domácích pinotů vidím, jsou všechny ty přezrálé výběry, vína s hodně vysokým alkoholem a leckdy i trochou zbytkového cukru. Drží hůř než pozdní sběr, stírá se u nich charakter, stávají podobnými a po prvotní explozivnosti rok až tři po sklizni se rychle rozpadají. Samozřejmě ti s lepšími polohami, kteří ve vínech udrží dost kyselin a umí i kvalitně pracovat se dřevem, mají výsledky leckdy lepší. A najde se také kupa výjimek. Ale v průměru bývá skoro „bezpečnější“ nákup uleželý pozdní sběr než výběr.
Každopádně po těch letech mohu říct zodpovědně následující. V ČR vznikají i špičková vína a taková se dají najít též v odrůdě Pinot Noir. Není jich moc, spíš méně než u jiných (i červených) vín, pinot je prostě náročný a ne úplně ideálně snáší přístup „je to jedna z mnoha odrůd co děláme“. Zrovna dvakrát ale není konzistentní kvalita produkce téhle odrůdy ani v rámci jednoho vinařství. A s delším (a že pět let není zas tak moc) zráním se většina neumí srovnat, vyloženě pozitivní vývoj je spíše výjimkou, častější je jen přežití v relativně slušné kondici (která ale nebývá lepší než víno mladší) a ještě častěji víno již více méně za zenitem. Ta vína je lepší pít dříve a prostě si udělat obrázek, zda vypadá smysluplně další uložení. Nákup a uložení naslepo vedou k pozitivnímu výsledku jen málokdy. Je tu několik vinařů, od kterých bylo opakovaně víno skvělé. Ale vlastně jediný podnik, a nejde o žádného malého hráče, který konzistentně přinášel vína, která byla nejen bezproblémově pitelná, ale pít je byla radost a člověk by je i rád zakoupil domů. Jde o Vinselekt Miloše Michlovského, kterého tímto vyhlašuji (nekorunovaným) králem pinotů z Moravy :-) A jak jsem napsal už v úvodu, tak mnohem detailněji se teď tématu věnuje a bude věnovat P.J. na O víně.
Odkazy: Pinot Noir z Čech a Moravy 2007 – část I. | Pinot Noir z Čech a Moravy 2006 – část II. | Pinot Noir z Čech a Moravy 2006 – část I. |Pinot Noir z Čech a Moravy 2005 – část II. |Pinot Noir z Čech a Moravy 2005 – část I. | Pět domácích pinotů ročníku 2004 |Rulandské modré – audit ročníku 2004 |23x Rulandské modré 2003
