O vinařské (foto)romantice

Když potřebuju k nějakému článku fotku sudu, sklípku, lahve s pavučinou ve sklepení se svíčkou… to všechno najdu v archivu snadno. Ale jakmile je třeba velký nerezový tank, tak to už je horší. Logicky mám tendenci fotit takové ty romantické části celého byznysu, místo současné tvrdé reality. Sbírka korků z otevřených lahví je do titulky fajn, hromádka šroubových uzávěrů už ne :-) Reprezentativní foto je vždy dřevěný sud a plné sklenky, spíše než nejmodernější lis pracující pod ochrannou atmosférou a dokonale recyklující použitý plyn.

Na vinné přednášce loni jsem mimo jiné říkal, že kdyby se běžnému zákazníkovi, tomu co si představuje strejce s rudým nosem jak lisuje hrozny před barevně malovaným sklepem, ukázalo pár fotek z továren, které chrlí jeho oblíbené „klokany“ a další vína, možná by o tahle vína docela klesl zájem :-) Ale třeba ne, i nerez a trubky mohou vypadat pěkně, všechny ty páčky a hejblátka, budíky a displeje, regulátory a upravovátory… aneb o si fotíte ve vinařstvích vy?