Že se na našem trhu objevují kvanta vín pochybného původu a kvality je celkem zřejmé, ale vždycky zamrzí, pokud je nějaký problém spojen s vinařstvím dobrého jména (synteticky dobarvené víno, které prodává pod společností jiného jména parta z LIVI Dubňany, už nikoho nepřekvapí; nepřiznaný dovoz u Ravis Rakvice, V&M Zborovský či Vinařství U Kapličky už možná o trochu víc). Loni se takhle objevila šlechtitelka z Pavlovic (vyjádření mi k tomu nakonec nepřišlo) a ke konci roku další vinařství, která jsem měl (a mám) rád. Sice jsem tu už psal, že některé jejich praktiky mi nepřijdou úplně ideální, a opakovaně vyjadřoval obavu, jak některá jejich červená působí až nezvykle nastřeleně, ale vína mi mnohdy chutnala. Řeč je o Vinných sklepech Kutná Hora, jejichž Tramín červený 2010 byl SZPI označkován jako víno, které nebylo vyrobené z hroznů révy vinné sklizených na území České republiky. Opět trochu doufám, že se prokáže nějaká chyba v analýze, ale…
Jedna smutná zpráva pro příznivce alsaských crémantů Lucien Albrech, mezi které se řadím i já, poměrem cena/kvalita jsem je dlouhodobě považoval za skvělý nákup. Lucien Albrecht byl jedním z největších exportérů crémantu do USA a pravidelně získával za svá vína všemožná ocenění, mnohá jeho vína byla velmi rychle vyprodána a věčně byl problém je sehnat (kdo si neudělal ryzlinku či růžovky zásoby, měl smůlu). Přes bezproblémový odbyt si dodavatelé hroznů již několik let stěžovali (a postupně zvykli) na pozdní platby, loni v listopadu ale propadli rovnou panice, že zaplaceno nedostanou vůbec. Lucien Albrecht totiž vyhlásil bankrot, jejich dluh by měl dosahovat zhruba devíti milionů euro. Záhy poté se pro zkolabovanou značku našel kupec, kterým se stalo velké družstvo Wolfberger (psal jsem o nich již dříve), sami producenti slušných bublin. Družstvo zaplatilo půl milionu eur za značku a další sedm set tisíc za vinice, zároveň najme zpět některé zaměstnance, včetně členů rodiny. Budovy a vybavení družstvo nezajímají, mají dost kapacit vína se značkou Lucien Albrecht připravit ve svém vlastním provozu v Eguisheimu. Jelikož jsem našel dost šumivek, kterými v posledním roce Luciena Albrechta nahrazoval, asi nějak systematicky novou produkci kupovat nebudu. Ale samozřejmě za rok či spíše dva nějaké lahve seženu a porovnám s dřívějšími zkušenostmi. Uvidíme, zda nápis Lucien Albrecht na lahvi bude odpovídat původní kvalitě.
Ale aby to dneska nebylo jen depresivní… již brzy nahradí lidskou práci ve vinicích (ale ostatně i sklepech) roboti ;-) Zatím nejsou úplně nejrychlejší a portofolio schopností velké nadšení nevzbuzuje, ale počkejte pár let! Vinařství začnou ovládat tzv. „létající konfigurátoři“, kteří nainstalují počítačový systém dle specifik oblasti či požadovaného stylu, vypustí roboty do krajiny a bude. Všechno zvládnou mašiny, „vinař“ bude mít kupu času jezdit po světě a své výrobky propagovat, jen sem tam někde z hotelu předá mašinám příkazy přes novou generaci iPadu. Uvidíte ;-)
