Dnes zase zabrousíme do Francie a trochu vyšší cenové kategorie. Víno, které mizelo prakticky samo, a dopití následoval dotaz „je tam ještě?“ a zklamané „to už fakt není?“ ze strany manželky. Christian Moreau Père et Fils (psal jsem o nich několikrát, třebas i s videem tady, dlouhodobě jedou na vinicích přírodním směrem a momentálně ukončují přechodné období na certifikovanou bio produkci) a láhev Chablis 1er Cru Vaillon „Cuvée Guy Moreau“ 2009. Mám Chablis rád, poloha Vaillon mi přišla pravidelně od tohoto vinařství nejlepší (bavila mne i víc než jejich Grand Cru) a v kontextu celé oblasti vždycky špičkové víno. Toto speciální cuvée pochází z keřů vysázených v roce 1934 a oproti běžnému má i o trošku více dřeva (60 % vína je nerez, 40 % dubové sudy po šest měsíců, ale jen desetina je jich nových či rok starých a ostatní 2 – 4 roky použité, následně spojeno a další ležení v nerezu). Pravděpodobně i díky ročníku tak tohle víno oproti nejčastějšímu projevu Chablis trochu vybočuje, respektive ho doplňuje další vrstvou.
Těžká burgundská láhev, tlustá kovová záklopka a kvalitní korek, zadní viněta s informacemi v angličtině. Výraznější zlatožlutá barva. Bohatá vůně do žlutého ovoce, citrusů, vlhce kamenitá mineralita, čerstvost, s krásně zakomponovaným dřevem. Mění se s teplotou (v klidu snese trochu vyšší, dokonce mu prospěje) a časem, nabízí květinové tóny a chvílemi jsem měl pocit i lehký náznak barev & laků (jejich základní Chablis je občas takové mírně ryzlinkoidní). Elegantní, dostatečně důrazné ale přitom stále vyžaduje pozornost a nepodbízí se. Perfektně suché, šťavnaté, tako akorát plné, již lehce naleželé a v ideální kondici k pití, delší minerální doznívání. Parádní partner do gastronomie (i když s candátem s výraznějším máslem působilo to víno vlastně jednodušeji než samostatně) i na popíjení bez jídla. Je tam přesně ta řízná kyselina a křupavě svěže minerální projev, který od Chablis čekám, ale přitom celé zaobaleno do trochu výraznějšího, dřevěně teplejšího hávu, harmonicky, sofistikovaně. Nemohl jsem se toho nabažit, takhle prostě Chardonnay můžu. Debilní je, že běžně stojí asi tisícovku (s nějakou podegustační slevou jsem v AdVivum platil 750 Kč) :-/ Tak holt jen jednou za čas a ne pravidelný návštěvník našich sklenek…
BTW objevili jsme novou rybárnu v Kodaňské specializovanou na naše sladkovodní kousky, něco co mi i v Praze chybí, pohodlně koupíte snáze mořské potvory a různé speciality. Včera jsme vyzkoušeli candáta a neměl chybu, po pravdě mi přišel chuťově znatelně lepší než francouzský dovoz, který jsme „ulovili“ na Štědrý den. Takže teď máme v plánu ozkoušet sortiment trochu víc.