Oranžová Pálava z Kobylí a Karmazín z Boleradic

Oranžová je fajn barva a oranžová vína mohou být výtečné pití. Teda ne všechna taková opravdu jsou, že jo. Teď se trochu dostávají do módy, bude jich víc a s tím logicky stoupne i poměr kousků, které nestojí za nic. A při troše štěstí i těch povedených. Už je to nějakou dobu, co mne dost bavila naoranžovělá Pálava od Abrleho, a nedávno měl možnost ochutnat dalšího představitele téhle odrůdy připraveného déle na slupkách. Šlo o zemskou Pálavu 2012 od Tomáše Čačíka z Kobylí, víno které ještě samozřejmě není hotové a do lahve bylo stočeno jen kvůli ochutnávce mimo sklep. Moc příjemná aromatika, sladší, ovocně-bylinkovo-květinová, pomerančová kůra. Suché, plnější, šťavnaté s bezva kyselinou a zároveň trochou tříslovin, pěkně postavené a delší. Na takhle mladé víno až překvapivě zajímavé a jestli se ještě o chlup zlepší… inu budu chtít alespoň dva kartony :-) Tedy pokud vinař udrží v rámci možností podobně sympatické ceny jako vždycky. Chutnal jsem i dvanáctkové mladé Neuburské (na fotce to světlejší, ale omluvte podezřelé nasvícení a přehnaný kontrast), sice ještě s kupou infantilních tónů ve vůni a decentní perličkou v chuti, ale překvapivě strukturované a aromaticky zajímavé bílé s projevem vín o třídu jinde (a nejlepší Neuburské vinaře za několik let). Na tohle se taky těším, za rok či dva by mohlo být fantastické. Vypadá to na dobrý ročník :-)

Ve sklence mi skončil Karmazín 2011 z Vinařství Koráb, tedy Frankovka z výsadeb blížících se osmdesáti letům věku, viniční trať Dukejský v Boleradicích. Fermentováno spontánně, leželo v dřevěných sudech. Od Korábů mne moc bavila frankovka devítková, ale v poslední době mi kupa jejich vín zas tolik neseděla… přišlo mi to takové uspěchané, na staré keře a „autentické“ postupy docela jednoduché. O téhle frankovce jsem psal před pár měsíci a byl zvědavý, jak se vyvíjí. Inu pěkně! Tmavá barva do fialových tónů. Moc fajn peckovinová aromatika, trochu tmavší a lesní, hezké vánočně kořenité tóny, šťavnaté a tak akorát plné v chuti, teple ovocité, již docela uhlazené a bezvadně pitelné. Nic složitého, ale hezký přístupný představitel odrůdy co potěší, zvládl bych další lahve :-) Trochu mi to připomnělo frankovku starých keřů právě od Čačíka, které jsem v ročníku 2008 vypil kvanta. To víno je, přes mladý ročník 2011, již teď dokonale pitelné, za půl roku se dostalo na vrchol. V poslední době mám doma rozpito docela dost vín a většinu (výjimkou jsou bubliny a další lahve, které dokonale sednou) tak sleduji i několik dní, tohle šlo bohužel poměrně rychle dolů a se vzduchem se nějak dobře nedrželo. Takže bych se vůbec nebál pít teď a netrápit nějakou dlouhou archivací.