Oblíbený to obrat v nejen mých recenzích vína, výborný či naopak špatný poměr cena/kvalita. Bohužel údaj stejně subjektivní jako většina dalších hodnocení, že jo. Někdo to bere spíš jako „levné víno, co je zároveň moc dobré“, podobné označení podle takových nemohou dostat vína, která stojí třebas víc než dvě stovky (tři stovky, osmdesát korun…), protože všechno ostatní už je „víno drahé“ a přitom v nich nevidí tak výrazný vzestup kvality. Pro jiné sem spadá výtečné šampaňské za dvanáct stovek, pokud se projevuje jako nějaká slavná konkurence co stojí třikrát tolik :-) Cílem asi každého vínomilce je platit především za vína s tímto dobrým poměrem, ale dobrovolně přiznávám, že v poslední době má úspěšnost u náhodných průzkumných nákupů rozhodně nebyla stoprocentní (kdybych raději stejné peníze investoval do ochutnávek… ale toho času, láhev doma s rodinou vs. celý večer pryč někde ve vinotéce mají jasného vítěze). Až příliš mnoho příjemně naceněných a slibných vín prostě v lepším případě jen ceně odpovídalo, šlo o relativně nenáročné pití co mne vlastně moc neoslovovalo.
Statisticky větší úspěšnost jsem slavil s víny prestižních špičkových producentů, respektive jejich „vysokoobrátkovými řadami“ (u neznámých vinařství sice leckdy objevíte poklad, ale je to objevování časově a finančně náročné). Kupa slavných vinařů nejen z Francie, kteří připravují malé šarže top vína za klidně stovky euro z velmi omezené plochy unikátních terroirů, zároveň prodává i něco výrazně levnějšího, typicky z nějaké méně prestižní přilehlé apelace, ale zpracováno v podobném duchu jako jejich vlajkové lodi. Nebo si pořídí podnik třeba v Languedocu. Dovozci si pak rvou vlasy, protože mít právo koupit bedýnku jejich špičkového vína znamená vzít si paletu doplňkové základky za pár euro, i když by ji normálně třeba ani prodávat nechtěl, jelikož v tomhle segmentu už toho mají dostatek. V následujících měsících se tu na blogu objeví těchto doplňkových vín celkem dost, leckdy jde totiž o bezva nákup. A sem tam je přímo srovnám i s velkým vínem téhož producenta, aby se neřeklo.
Domaine de la Mordorée (web) je producentem sídlícím v apelaci Tavel, odkud připravují bezva červená. K tomu přídávají nějaký ten Lirac, vína z apelace Côtes du Rhône a především velká vína z Châteauneuf-du-Pape (takové ty záležitosti ke sto bodům v amerických magazínech, ale i ostatní vína často 90+). Na vinicích jedou směrem organické/dlouhodobě udržitelné produkce. Momentálně mají přes padesát hektarů na téměř čtyřiceti různých místech, což se projevuje i v diverzitě vína. My se tu mrkneme na jejich úplně základní kousky zařazená jako pouhé Vin de France (resp. to starší jako Vin de Pays du Gard), vína v maloobchodních cenách už tady v ČR okolo 180,- Kč.
La Remise de la Mordorée rouge 2011 je červeným z mladých výsadeb, okolo deseti let, půl napůl odrůdy Merlot a Marselan (což je kříženec mezi Cabernetem Sauvignon a Grenache). Burgundská láhev, kovová záklopka, kvalitní korek. Velmi temná barva, až neprůhledná, fialový tón. Mladá, pikantnější vůně, temně ovocitá, fialky, štiplavost, teprve na cestě, pocitově nejblíže velmi mladé Rhôně. Suché, šťavnatě tmavě ovocité, důrazné v chuti, teplejší, docela znát alkohol (14 %), ale přitom nijak hutné a slušně pitelné. Docela fajn, ale nějak vyloženě mne to nezasáhlo. Teda až do momentu, kdy jsem si dal sklenku ke králíkovi načerno s přílohou v podobě vánočky, tohle kombo bylo skvělé :-) A tak je to s podobnými víny skoro vždycky, obvykle rozkvetou v kombinaci s jídlem.
Re:NAISSANCE 2008 je v podstatě totéž, jde o původní jméno vína a vinice jsou logicky mladší. Barva opět velmi temná směrem do fialové, trochu naleželejší, stále téměř neprůhledná. Vůně temná, výrazná, pikantní štiplavost, ovoce především do švestek a možná přezrálých višní, působí svěže. Silné v chuti, ovocité, kulatější, hladší a vyváženější než mladší bratříček, delší doznívání do švestek až povidel, vyvážené, pěkně pitelné. Láhev vypita znatelně rychleji než u ročníku 2011 a fungovala i samostatně. Přes vysoký alkohol 14 % trochu prázdnější ve středu chuti, má to výrazný nástup a příjemný konec, ale jakoby tomu trochu chybělo v té hlavní hmotě. Přesto hodně slušné pití, které rozhodně láká vyzkoušet jejich vyšší řady.
