K jakému vínu se často vracíte? Ověřujete, jak se vyvíjí v čase, vzpomínáte na zážitky s ním z let minulých? Kterým vínem jste se zásobili před několika lety? A co si našlo ve větším množství cestu do vašich zásob v poslední době, čemu se hodláte věnovat pravidelně v letech následujících? Sám se řadím do kategorie vínomilců „zkoumačů“. I mnohá vína, která mi dost chutnala, si znovu nekupuji a pokračuji dál, k novým objevům a zklamáním. Pravda, čím dál častěji se některými záležitostmi zásobím (viz i Kupujte svá oblíbená vína), abych si pak nemohl stěžovat, že se vyprodalo. Ale více než tři lahve to bývají málokdy, to už mi to víno musí opravdu hodně sedět a mít opravdu dobrý poměr ceny a kvality. Je samozřejmě pár lahví, kterých jsem doma protočil mnoho desítek (základní Riesling Orschwihr 2008 Valentina Zusslina, Kékfrankos 2007 od Ráspiho, La Croix Mouton, Cabernet Moravia 2009 od Tomáše Čačíka, Riesling Maidenburg 2006 z Reistenu, crémanty od Luciena Albrechta… o všem jsem tu opakovaně psal, krom bublin mají všechna ta vína jako společný jmenovatel cenu zhruba dvě stovky či spíše méně a kvalitou tuto cenovou kategorii značně převyšují). V posledních dnech pak vylovil z chladničky dvě moc fajn vína. Jedno z nich mne provází už mnoho let a jsem strašně rád, že jsem si tenkrát udělal zásoby. Druhé nepiju tak často, ale už nějakou dobu se k němu rád vracím jako k jistotě z Čech.
Ryzlink rýnský 2007 pozdní sběr z mělnické viniční trati Neuberská od Školního statku Mělník asi netřeba představovat, tohle víno budí pozornost už nějaký ten pátek a jak to tak vypadá, ještě mu kondice chvilku vydrží. Za poslední rok jsem ho měl několikrát, někdy cítil trochu více barvy & laky, někdy byl vyloženě nadšen a jindy mi nějaký X faktor trochu chyběl, vždycky to ale byl hodně nadprůměrný klasický rýňák a krásná ukázka vína z Čech. U té poslední lahve mám v poznámkách hutnější, důraznější vůni, již docela uleželou, s medovo-kořenitými a těžšími květinovými tóny. Víno suché, s moc pěknou kyselinou, plnější a delší, sympatické (byť v chuti možná mírně disharmonické, uvidíme jak bude vypadat nedopitá láhev dnes), kopírující v chuti vůni.
Na téma Pinot-Chardonnay 2004 z Dobré vinice jsem toho napsal už tolik, že snad ani nemá smysl se opakovat. Už v červnu roku 2009 vlastně psal něco podobného jako dnes. Někde doma bych dokonce našel školní práci Luboše Osičky s různými detailními analýzami tohoto vína, změřil kde co a možná by ta čísla vysvětlila, proč obsah lahve vypadá jak vypadá (mám tu jen antiradikálovou aktivitu, 60.1 mg.l-1 kyseliny gallové). Totiž furt stejně :-) Některé lahve působí nazráleji než jiné, ale v zásadě se všechny poznámky nějak moc neliší od těch tři roky starých. Víno nevypadá, že by se chtělo sesypat, a v kondici nejspíš vydrží i do pěkných deseti let věku. Tedy… ze všech těch obrovských zásob mám poslední tři lahve, které si nyní musím pošetřit. Pinot-Chardonnay 2004 je od letoška příspně na příděl, láhev ročně :o) A když bude nějaký svátek, možná otevřu Dobroslava…