Winepunk nejen pro vinné devianty

Jeden kamarád vždycky říkával, na adresu různých kapel, že „to není žádný punk, protože kytarista umí hrát.“ První věci, které jsem od Ondry Kopičky (ex-Vinograf, nyní Winepunk) pil, byla punková opravdu hodně. Vlastně jsem si říkal, že jsou to záležitosti jen pro někoho, kdo k nim má opravdu silný vztah (rozuměj přímo a téměř exkluzivně jejich autora) a několik „vinných deviantů“ a nadšenců zkoumajících veškeré extrémy, do kterých může víno dospět, úmyslně či prostou nezkušeností. Včera večer Ondra představil aktuální obsah svého sklepa ve Veltlínu, hlavním štábu pražské hipsterské vinné komunity. Vypadalo to na davovku s určitě zajímavou atmosférou, ale účast jsem bohužel nestíhal. Podařilo se mi však vína přechutnat o pár hodin dříve a tak se podělím o zážitky. Na webu Winepunku najdete o jednotlivých vzorcích i celém nanovinařství vše důležité, takže se omezím na prosté degustační poznámky a dojmy.

Winepunk 2010 je víno divočejší, kořenité, suché, lehké, velmi řízné, tvrdé, živé s až perličkou na jazyku. Červené vhodné k nachlazení a pití v létě, tohle trochu punkové opravdu je.

Winepink 2010 v kategorii punku také zůstává, bílé v sudu po červeném (finálně bledá růžová) co chytlo něco jako flór a vyvinulo se směrem k sherry. Po pravdě na první ovonění by mne to, a že jsem fanoušek sherry a piju jí hodně, docela zmátlo, voní to jak slušné fino. Časem vylovíte nějaké živočišnější tóny a hlavně chuť už tolik ve stylu sherry není, je velmi suchá, slupkovitě zemitější, slušně dlouhá, s výraznou kyselinou, divočejší. Vůně mne ale dostala.

halfRED 2011 mne dost bavilo už na Jiných vínech, je to přirozené, živější, čerstvé peckovinově ovocité červené, suché, čisté, šťavnaté, parádně pitelné, velmi sympatické. Bezva věc, líbí se mi velmi.

日没 (Ničibocu) 2012 jsem zase chutnal na přehlídce oranžových vín, kde z něj dvakrát nadšen nebyl. Ovšem tohle byl jiný demižon (tj. nejen víno o něco hotovější), více na kalech a řádově zajímavější. Intenzivní, voňavé, bylinkově výluhové, efektní, suché, delší, s výraznou tříslovinou, plnější, delší, skvěle pitelné. V rámci stylu povedený kousek.

Pinot Noir 2012 je odrůdově jasný, mladší, trochu zemitější, výrazný, působí teplejším až lehce připečeným dojmem. Plné, živé v chuti až s decentní perličkou (stále ještě bez síry), ovocitý, ale zatím docela neharmonický, rozhozený. Tohle mi úplně nesedlo, ale možná jsem jen pes na pinoty :-)

ἡδονή (hédoné) 2011 je opět Pinot Noir, ale z hodně přezrálých hroznů a bude následně dolihován. Voní výrazně, do višňového likéru, teple, s kořenitou linkou. Plné, hutné, něco nahořklých připálených tónů, nezaujalo. No uvidíme, co z toho nakonec vznikne.

Višňovka 2011 je bezva. Výrazné, hutné a samozřejmě višňové ve vůni. Suché, silné, s kyselinou, šťavnaté. Povedený macerát.

Superpommeau 2011 si pozornost taky zaslouží, jablečný mošt dlouho redukovaný v kotli na ohni a dolihovaný calvadosem. Výrazná vůně do sušených plodů s tóny kouře, oxidativní štych, sice z jablek ale evokovalo i křížaly z hrušek. Sladší, silné, zemitější tón, délka, stále kyseliny, zvláštní trochu svérázné chuťové odbočky. Taky moc zajímavé.

Trnkovice 2011 vyloženě nadchla. Intenzivní vůně, vrstevnatá, efektní. Nejvíce mi, trnky netrnky, připomínala zauzené sušené švestky. Sladké, výrazné v chuti, parádní mix ovocnosti, natrpklosti, kyselin, dlouhé, krásné.

Kdyby se Winepunk věnoval macerátům, v množství větším než homeopatickém (tj. více než jednotky, max. desítky, litrů), tak si zákazníky rozhodně najde a já budu mezi nimi. Tam výsledky působí nejhotověji, přijde mi že mají největší potenciál zaujmout i mimo omezenou nadšeneckou skupinu. U vín je vidět, že se zatím dost experimentuje. Ono je to i jasné, zkouší různé odrůdy a styly, hrozny nakupovány z všemožných míst než začnou plodit jeho vlastní výsadby. Ale když je surovina dobrá a záměr jasný, jsou výsledky bezva (halfRED z vinice Bočky v Němčičkách). Rozhodně se budu těšit na další věci, které od Winepunka přijdou. A pevně doufám ve vznik dalších nadšeneckých projektů. V Čechách (ale i na Moravě) je tolik úžasných míst, kde by mohla (a dříve to tak často bylo) réva růst a dávat bezva výsledky, že by bylo škoda jich nevyužít…