Jednou z nejzajímavějších degustací, na které jsem v posledních měsících byl, bylo setkání s Alfredem Tesseronem z Château Pontet Canet, prakticky jediného z velkých jmen v Bordeaux pracujících ve vinicích za pomoci biodynamických principů (pro zájemce zde celý web na téma Biodynamics is a Hoax, ať tu reportuji vyváženě ;-). Chutnali jsme vertikálu jejich vín minulého desetiletí (devítka je neuvěřitelně vyvážené krásné víno, ale nadchla mne i dvoutisícovka a bavila prakticky všechna ostatní), sledovali decentní změny stylu i vliv ročníků, poslouchali příběh o momentu, kde to Tesseron vzdal a prostě ten rok šplíchnul i za cenu, že budou muset začít zase znovu… (docela by mne zajímalo těch několik dní „souboje“ mezi ním a jeho technických ředitelem, kterým je Jean-Michel Comme, osoba ve skutečnosti zodpovědná za celý posun vinařství tímto směrem). Vinařství, krom biodynamiky ve vinici, testovalo i různé postupy ve sklepě.
V poslední době postupně omezovali nové dubové sudy a spíše se přikláněli k použitým, zkoušeli ale třeba populární betonová vajíčka (viz třeba Meinklang, ale třebas můj oblíbený biodynamický vinař Franz Weninger s vajíčky moc spokojen nebyl, obzvláště ne na červená), ale příliš jim nevyhovovala plocha kontaktu s kaly a výsledné „tučné“ vyznění vín. Nyní, po třech letech testů s různými velikostmi a tvary, Pontet Canet přechází částečně na zrání v amforách! Vyrábí je přesně podle jejich požadavků místní firma, navíc s obsahem půdy z pozemků vinařství. Pro Merlot je tam vápenec, pro Cabernet drcený štěrk, vína tak zůstávají částečně v kontaktu s terroir ze kterého vzešla. Amfor mají osmdesát, zatím jich použili padesát a chtějí se dostat celkem na stovku. Obsah je 900l a nezakopávají je :-) V ročníku 2012 bude v jejich grand vin celých patnáct procent právě z amfor, leží v nich rozděleny podle jednotlivých specifických viničních parcel. To mi přijde jako slušný krok, u takhle významného hráče. Držím palce!
Chorvatsko se stane 1. července letošního roku osmadvacátým státem Evropské Unie. Pro místní vinaře to znamená nečekaný problém, o kterém se navíc dozvěděli až v podstatě před pár týdny. Z důvodů nepříliš pochopitelných (lobbing itálie?) se dostalo do problémů jméno tamního tradičního vína. Od prvního července nesmí být víno označené jako Prošek prodáváno v obchodech ani restauracích, týká se to jak Chorvatska tak zahraničí. Nařízení neplatí jen pro nově připravená vína, ale týká se i všech zásob. Proč tohle všechno? Inu Prošek je prý až příliš podobný názvu Prosecco. Chápete to? Nejen že jde o naprosto odlišné produkty, dezertní víno ze sušených hroznů versus šumivka připravovaná druhotnou fermentací v tanku, které zas tolik podobně nezní a rozhodně se velmi odlišně píší, ale Prošek má mnohasetletou tradici (termín Prosecco je, ač existují zmínky o tomto názvu z roku 1754, ve velkém spíše moderní záležitostí dvacátého století). Ochrana proška jakožto „tradičního názvu“ byla stažena, jako o novém jménu se uvažovalo o „Vino Dalmato“. Beru, že třeba tuzemák prostě nemá s pravým rumem nic společného a jmenovat by se tak neměl, ale tohle mi přijde na hlavu postavené. Podle ministerstva zemědělství informace výše není úplně přesná (jenže situaci popsalo třikrát různě, takže tam mají asi větší bordel než u nás) a po vstupu do EU Chorvatsko zahájí proces k registraci Proška jako tradiční ochranné známky. Což nic nemění na období, kdy to s ním bude komplikované. No uvidíme :-)
