Rady sommeliéra, Bordeaux, polosladká červená

Narazil jsem nedávno na článek v lidovkách snoubení vína s jídlem / výběru vhodného vína. A přiznám se, že už titulek mi přijde problematický, „Jak se neztrapnit při výběru vína?“. I sám sommelier, mimochodem skvělý, pak v rozhovoru prohlásí, že škála kombinaci je nepřeberná a „je to velmi komplikované“, autorka článku pak jako bonus doplní obraty o „těžké hlavě“ z rozhodování a „oroseném čele“. Tohle mne fakt štve. Podobné věci jsou důvodem, proč neustále padají poznámky o snobském pití, proč se kupa lidí raději obrátí k pivu. Působí to zbytečně složitě a zákazník, který si není zrovna jist výběrem, je místo příjemného zážitku zbytečně frustrován. Ano, odpovědi na otázky, co se přesně hodí k tomu či onomu, nejsou vždycky přímočaře triviální, ale pokud z toho budeme dělat podobnou vědu, tak bude většina normálních konzumentů koukat na každého, kdo zatočí sklenkou a zamyšleně přičichne, jako na povýšeného náfuku. Zákazník se skutečně bude bát „neztrapnit“ při vlastní volbě. Jako bonus se bude bát, že pokud požádá o radu sommeliera, tak ten mu doporučí jako ideál něco drahého a pak se na něj bude dívat svrchu, když ho požádá o něco výrazně levnějšího. Zažil jsem to a je to otrava (pravda, většina zážitku se sommeliery ale byla příjemnějších). Prosím, nedělejme z výběru vína operaci mozku, cílem je si večeři v restauraci užít…

Asi nejdůležitějším momentem pro obchod s vínem byla v minulých týdnech samozřejmě En Primeur degustace v Bordeaux. Dav kritiků se sjel přechutnávat nehotová vína (část z nich, dnes je to již kolorit, s poznámkami, jak hloupý ten systém je, ale že si prostě nemohou dovolit zůstat pozadu…) a vynést verdikt o ročníku. Kdo se o téma zajímá, tak určitě četl kvanta různých článků a je seznámen s tím, kdo dostal hodně bodů a kdo ne. Ale letos to bylo takové o něco klidnější, těch snah být první a podobně, jakoby zájem byl o chlup menší. A dokládá to i začátek vlastní prodejní kampaně. Žádný velmi pomalý start s levnými víny, okamžitě na začátku vyšlo i několik „pecek“ (například Château Mouton Rothschild) a také ukázalo cenovou politiku – i více než 30% pokles cen oproti loňsku (u kupy vín to jsou spíše jednotky nebo nic, zajímavější čísla jsou u větších ryb, byť pokles alespoň na úroveň roku 2008 samozřejmě čekat nejde). Ono kdo by to taky jinak kupoval, že jo, když jsou na trhu i starší vína s cenami níže než tyhle novinky ze zdaleka ne velkého ročníku. Co letos nakoupíte? Jsem si říkal, že když se mi loni narodil syn, tak bych mu něco pěkného uložit mohl, ale uvidím…

A na závěr něco zábavného, takové malé PR jednoho vinařství z Modrých hor, novým trendem budou polosladká (pro Čínu samozřejmě normálně docukřená) červená, navíc z prý unikátního terroiru :-) Těšíte se? Já tedy doufám, že se s lahví něčeho podobného někde na návštěvě hned tak nesetkám…