Je neuvěřitelné, jak to utíká. Ani se nenadějete a dítě se vás snaží krmit piškoty, chodí a leze po bytě, žere hlínu, při troše rodičovské představivosti občas i něco řekne, ocumlává HDMI kabel (jiný mu nechutnal a časem jsem pochopil proč, tenhle byl zapojen do televize a jemně brněl, už si s ním hrát nesmí… ale kdo z nás nezkoušel oblíznout plochou 4.5V baterku, že jo, a ti odvážní z mladší generace dali i 9V) a prostě je mu rok. Výročí jsme zapili lahví Champagne Pierre Legras Cuvée Harcourt Grand Cru Blanc de Blancs Brut, což je docela zajímavá záležitost. Jeden z mnoha Legrasů (web) v Champagne, čistě hrozny Chardonnay z Chouilly, školeno na kalech v lahvi téměř deset let a následně, jelikož základem je dobrý ročník z konce devadesátých let, leželo i po degoržování nějaký ten pátek v lahvi. Připraveno pro Studio Harcourt Paris (web), jehož fotografie dost možná znáte, styl mnoha portrétů je nezaměnitelný a leckteré legendární záběry francouzských hvězd jsou právě od nich.
Samotné víno, s velmi elegantní vinětou, má navodit atmosféru 30. let, soukromý večírek francouzské umělecké a intelektuální elity, posezení v art deco křesle… U nás bylo ale konzumováno, záhy potom co dítě usnulo, ve variaci na Fat Boy pytle od Wegettu, bez společnosti intelektuální elity, ovšem s novým dílem Hry o trůny :-) A taky dobrý! Krásné vytrvalé perlení malých bublinek, zlatá výrazná barva. Již znatelně naleželé, s medovými tóny, pytlík s ořechy a nějakou tou křížalou, možná až lehce rancio tón, ale k tomu stále ještě příjemná citrusová ovocitost, pěkná mineralita, stále působí velmi čerstvě. V chuti bezvadně suché, živé, vyvážené a dokonale pitelné šampaňské, nijak plné a spíše lehčího střihu, ovšem pěkně dlouhé a minerální. Ze začátku působilo kulatějším a jednodušším dojmem, slušelo mu výraznější nachlazení kdy krásně ožilo. Stále ale nic vyloženě složitého a poměrně snadno přístupné, po pravdě jsem čekal trochu komplexnější dojem (možná ne jako třeba Brut Saint Vincent 1996 od jmenovců R&L Legras, ale hodně blízko), určitě ale nezklamalo.
Páchal jsem nepečený dort, ale vyfotit ho bylo nutné ještě ve formě, nějak to technologicky nevyšlo a výrobek poněkud tekl. No co, snědli jsme ho lžící… a dítě částečně rukama :-)
