Pokud bychom sestavovali žebříček nejlepších/nejslavnějších vinařství Alsaska, jména Domaine Weinbach a Domaine Zind-Humbrecht by byla pravděpodobně někde úplně na vrcholu. A ač jde v obou případech o vinařství pracující biodynamicky (a jen s hrozny vlastních vinic), nemluvím tu o nějakém žebříčku „vinných deviantů“, jde prostě o špičky regionu se vším všudy. Weinbach, vinařství řízené ženskou rukou, mi přijde takové intuitivně elegantně skvělé, napsal jsem tu o nich ostatně delší zpověď. Zind-Humbrecht, proslavený hlavně špičkovými sladkými víny, je i přes minimální intervence ve sklepě jakoby více „německy“ důrazný a vybudovaný (v rámci charakteru ročníku). Taky ho řídí člověk, který jako první ve Francii získal titul Master of Wine, zajímavostí je i označování lahví na stupnici 1-5 dle sladkosti (jen v roce 2007 byla jejich vína tak netypicky suchá, že použil i nulu). Na přímý souboj, ač v něm má člověk trochu tendenci hledat „v čem je tenhle horší“ i v případě skvělých vín (o tom už jsem psal), jsem se opravdu těšil. Ukázalo se, že má ovšem i trochu zlověstnější podtext než jen seznámit vínomilce se skvělými víny...
Weinbach je víno ze sortimentu firmy Neubauer & syn, Zind-Humbrecht patří do portofolia Víno Nejedlý. Jenže obě byla prezentována již pod novou značkou Premier Wines, která vznikla spojením těchto dvou subjektů (a pro koncového zákazníka může být pozitivní zprávou, že maloobchodní marže u bývalého sortimentu Neubauera se sníží spíše k úrovni, co používal Nejedlý, vína tak budou značně dostupnější). Martin Nejedlý se netajil tím, že utáhnout dvě podobná špičková a rozhodně ne levná vinařství, na trhu kde Alsasko zase tolik nejede (rozuměj „kupa lidí si ho doveze sama nebo skrze kamarády, je to blízko“), nebude nejspíš dlouhodobě možné. A zvolí tedy jen jedno z nich. Vlastě si říkám, zda mám něco psát, abych nějak nepřispěl k volbě, která nutně jednu skupinu zákazníků nepotěší :-) Ale výsledkem souboje jsem se netajil už na degustaci a ostatně u každého páru vín jsme i hlasovali, hrát roli budou jistě i hodnocení mezinárodních kritiků (ve většině případů, ač oba podniky mají i vína 100/100 či 20/20, o trochu lépe dopadá Zind-Humbrecht) a další složitější ekonomické a jiné faktory.
Domaine Weinbach Pinot blanc Reserve 2011 posloužil jako aperitiv před začátkem srovnávání, čerstvá elegantní „bíle vinná“ vůně, jemnější, sympatická. Suché, živé, tak akorát plné, lehká ovocná krémovost, jemné, pitelné a naprosto dokonale vyvážené. Ve své jednoduchosti krásné, ale za 450,- se to kouzlo bude jen těžko vysvětlovat běžnému spotřebiteli a i pro mne je to po pravdě poněkud za hranicí toho, co bych za podobné víno zaplatil...
U srovnání šeďáků se nepovedlo dodržet stejné ročníky, což mohlo mírně nadržovat vinařství Zind-Humbrecht, ale u posledního páru totéž fungovalo ve prospěch Weinbachu a tak je to vlastně fér. Domaine Weinbach Pinot Gris cuvée Ste. Catherine 2009 (vinice Clos de Capucins přímo u vinařství, výsadby z 80. a 90. let, 14.5 % alkoholu) má opět poměrně čerstvou, jemnější a elegantní vůni, až překvapivě vzhledem k alkoholu a nějakému tomu zbytkovému cukru, složitější, s kombinací ovoce a již se objevujících tónů podhoubí. V chuti jasný zbytkový cukr, ale díky kyselině ještě „suché“, kulatější, důrazné, delší, znát alkohol, hutnější. Voní krásně, ale ta chuť je poněkud utahaná a chybí tomu živost.
Domaine Zind-Humbrecht Pinot Gris Rotenberg 2008 (Wintzenheim, 14 % alkoholu) má efektní zlatou barvu a bohatou, sladší, medovou s až lehce barvy & laky tónem vůni, velmi efektní, důraznou, evokuje až sladké víno. V chuti plnější, hutnější, již trochu naleželé, suché s pěknou kyselinou, kořenitý tón, délka. Efektní až líbivý projev, ale parádně udělaný. Na mně je to taky až příliš hutné, tohle je pro mne víno na jednu skleničku (ideálně k jídlu) a ne popíjení večer, ovšem celek vyváženější než Weinbach. Skóre 1:0 pro Zind-Humbrecht.
A jdeme na ryzlinky. Domaine Weinbach Riesling Cuvée Théo 2009 (Clos de Capucins, keře opět z 80/90. let, 14 % alkoholu) má pěknou nazlátlou barvu, vůně na úvod lehce zaprděná ale postupně se krásně otevírá, klasický příjemný projev, ovocitost, bylinky, mírně barvy & laky a uleželost, mineralita, čerstvé, elegantní, trochu složitější a velmi příjemné. Suché, citrusově čerstvé, delší, parádně pitelné, vyvážené sympatické víno doznívající s trochou grepové nahořklosti. Vysoký alkohol je v něm skryt naprosto dokonale a v rámci ročníku opravdu úspěch.
Domaine Zind-Humbrecht Riesling Clos Häuserer 2009 (vinice pod Grand Cru Hengst a občas dostává hrozny z mladších výsadeb právě z Hengstu, keře z roku 1973, 13.5 % alkoholu) měl výraznější barvu do zlaté, vůně ovocnější než u Weinbachu, důrazná, teplejší, meruňkový kompot, hutnější, působí až dezertním dojmem a to se opakuje i v chuti. Je tam zbytkový cukr (15 g/l), ale díky kyselině opět spíš (polo)suchý dojem, plné, důrazné, velmi efektní, hutné, sušené meruňky, délka. Nabušené, koncentrované víno. Na body u kritiků a nejspíše i podstatné části zákazníků asi jasně vyhraje, ale… já bych tedy mnohem raději pil elegantnější jemnější Weinbach. Stav 1:1.
V ryzlincích pokračujeme, tentokrát tou nejvyšší ligou (když nepočítáme ty různé sladké Sélection de Grains Nobles), byť opět z ročníku na tuhle odrůdu spíše problematickým (osmičky a desítky bývají o třídu výše, byť najdete výjimky). Domaine Weinbach Riesling Grand Cru Schlosberg 2009 (30 let staré keře, 13.5 % alkoholu) má zlatou barvu a fantastickou klasickou vůni, elegantní a jemnější, s tóny citrusů, minerální, bylinkovou, teplejší karamelový tón, komplexní. V chuti čerstvé, suché, bohatší strukturované víno, překvapivě svěží a příjemná kyselina, délka, parádní vyváženost. Krásný rýňák.
U Domaine Zind-Humbrecht Riesling Grand Cru Rangen de Thann 2009 (40 let vinice, 13.5 % alcohol), vína z jedné z nejslavnějších vinic v Alsasku a také asi nejstrmější (psal je tu o ní), jsem si šel opakovaně ověřit, zda jedna z rozlévaných lahví náhodou nebyl Gewürztraminer. Bohatá, hutná, důrazná medová vůně s kořenitými a těžšími květinovými tóny, citrusovost, mandarinka. Suché s dotykem zbytkového cukru, plné, se slušnou kyselinou, delší, hutnější, efektní. Fakt to hodně připomínalo tramín, nebo alespoň směs s ním, prý je to ovšem jeden z charakteristických znaků této polohy. Jednu láhev mám doma z dřívějšího nákupu naslepo, určitě ji nechám ještě několik let ležet. V tomhle souboj bez váhání bod pro Weinbach a vede 2:1, šlo o víno odrůdově charakterističtější a celkově příjemnější na pití (jinak řečeno víc bodů zdaleka neznamená, že je to víno, které budete raději pít… viz jeden starší článek).
A na závěr o něco více cukru a další z velkých alsaských odrůd. Domaine Weinbach Gewürztraminer Grand Cru Furstentum 2007 (30 let vinice, 13.5 % alkohol) má trochu výhodu staršího a skvělého ročníku. Tmavší, zlatá barva. Sladší, efektní květinová vůně, poměrně bohatá, zajímavá, okamžitě zaujme ale nevnucuje se, uměřená. Sladké a hutnější v chuti, ovšem s výbornou kyselinou, uhlazenější a elegantní, dlouhé, sofistikované sladší víno. Tohle bych, upřímně, úplně klidně pil. A že slaďáky a tramín zrovna nevyhledávám :-)
Domaine Zind-Humbrecht Gewürztraminer Grand Cru Rangen de Thann 2009 (40 let vinice, 14 % alkohol) je víno ještě daleko od momentu, kdy by bylo vhodné ho pít. Temná hutná barva. Poněkud zaprděná vůně, hutná, kouřový tón, těžké květinové vůně až v takové té bolehlavové parfémové podobě. Hutné, sladké v chuti, kořenitost, zatím ne úplně vyvážené, hořčinka v závěru. To víno vás převálcuje, je únavné, chybí tomu lehkost. Skvěle hodnoceno kde kým, ale pro mne (a čert vem biodynamiku, špičkovou polohu a prestižního producenta) v současné podobě jen těžko pitelné, jediné víno které jsem odlil. Za pár let se to nejspíš srovná, ale v tomto souboji jasný bod pro Weinbach a tím pádem i jeho vítězství 3:1.
Weinbach! Weinbach! Vozte Weinbach! :-) Pravda, bude se vám prodávat hůř než Zind-Humbrecht…
