Čím tak oslavit výročí osvobození? Inu upekli jsme kozlíka se špenátem a medvědím česnekem, popili dobrého piva a vína, a večer se sešli s partou vinných nadšenců prochutnat několik fajn lahví. První části ochutnávky byla „revize“ vín ročníku 2011 od Petra Kočaříka. Pokud si vzpomínáte na článek z velkobílovického bodování, tak tam jsem byl drobátko zmaten z Rulandského šedého právě od tohoto vinaře, víno to bylo výborné, ale působilo jako doplněno další odrůdou. Vinař na článek reagoval dlouhým e-mailem s kompletním popisem vzniku vína a také tímto: „Je vyloučeno, že bych šeďák dodělal Hibernalem, to nedělám. Co vyloučeno ovšem není je záměna vín. Je možné, ale velmi nepravděpodobné (maximálně jednou za deset let), že s etiketou PG skončila láhev RR 11 nebo HB 11. Lahve leží ve sklepě bez etiket, lepí se až před expedicí. Proto jsem se rozhodl Ti poslat tyto lahve k posouzení. Do Bílovic si to zajedu ochutnat na košt.“ Vzorky zdarma od vinařů či dovozců ze zásady neotevírám sám, ale vždy jako součást ochutnávky ve více lidech, a to jsme učinili i s touto sadou. Ukázalo se, že ta vína pěkně zrají (naposledy jsem o nich psal v září 2012), a Petr Kočařík prostě umí. Všechna to jsou VÍNA. Poctivá, libovolné z nich bych rád pil, mají něco do sebe, což se mi na domácí scéně úplně často nestává.
Neuburské 2011 je víno svěží, jemnější ovocité ve vůni, lehce pikantnost. Čisté, poctivé. Suché, živé, fajn kyseliny, již trochu zakulacené, dotyk minerality, dobrá stavba, délka a pitelnost, moc příjemné. Vyvážené, tak akorát bílé na celý večer, takové uměřeně bezva.
Pinot Gris 2011 byl vzorkem, o který tu šlo nejvíce, kvůli kterému to vlastně celé vzniklo. Tmavší zlatavá barva. Efektní, bohatší vůně, sladší ovocná, výrazná. Suché, plnější v chuti, znát dřevo, bohaté, delší, pěkná až citrusová kyselina, živé, dobře pitelné. Ne tak robustní jak bývá u vinaře zvykem, ta kyselina opravdu až trochu „ryzlinková“ (resp. na ročník a sběr při 22-23°NM nečekaná), a voňavější. Já se nemůžu pomoct, ale natolik odlišné od vína co jsem chutnal dříve, že tomu i nadále nerozumím :-) Nic to nemění na faktu, že víno se mi opravdu moc líbí. Zbytek v lahvi, pořádně rozdýchaný, zkusím ještě dneska večer a uvidíme… (doplněno po 24 hodinách od otevření: hmmm, tak teď bych šedou opravdu tipoval, byť kyselina je stále netypicky výrazná, ale vůně se velmi uhladila a zvážněla a celek je o dost kulatější a typičtější… a pak si něco hodnoťte.)
Ryzlink rýnský 2011 trochu připomněl Národní park 2009 z Dobré vinice, svěží čerstvou ale trochu oxidativní vůní, jablka, ovšem celek dost fajn. Suché, živé, nijak složité v chuti, ale pěkně postavené, s výbornou kyselinou, příjemně pitelné byť nijak zvlášť dlouhé. Bavilo mne to.
Hibernal 2011 je víno barvy zlaté, sladké bohaté expresivní vůně, květiny, citrusy, exotické ovoce, něco dřeva, rybíz, nejblíže to má projevem k nějaké lepší na dřevě připravené směsi odrůd Sauvignon a Sémillon z Bordeaux. Suché, bezva kyselina, velmi solidní struktura a délka, efektní, moc fajn. Tohle je víno, kterým uchvátíte mnohé.
Svatovavřinecké 2011 voní sladce peckovinově ovocně, možná až trochu do višňového zákvasu či uleželého kompotu, lákavě. V chuti šťavnaté, bezva kyseliny, dobrá délka, pitelnost. Tohle všechno je doplněno drahým dřevem a jakoby nastřeleno o úroveň výš, nejsem si jist, zda je to úplně dobře a úplně to tomu základu sluší. Každopádně oproti zkušenosti před pár měsíci dřevo zdaleka nevystupuje tolik a myslím, že ještě nějaký ten rok či dva by vínu prospěl.
Pinot Noir 2011 je barvy nijak tmavé. Ve vůni velmi mladé a zatím poněkud nepřístupné, lehce divočeji zasmrádlé, ale jinak povedeně peckovinové, s dobře použitým dřevem a odrůda úplně jasná. Ono to možná nezní nějak lákavě, ale já bych to nejspíš poslal směrem k Burgundsku a ještě bych tomu nechal čas :-) Ve velké sklenici se docela pěkně otevíralo. V chuti mladé, čerstvé, velmi pěkně postavené s bezva kyselinou, opět peckovinová ovocitost, šťavnaté, poměrně dlouhé, pěkné. (doplněno po 24 hodinách od otevření: pěkná charakterní burgunda, jen ať zraje v klidu v lahvi)
