Dostal se mi do rukou, v rámci testování novinek u Vinorum, také Battonage Furmint 2011 z tokajského vinařství Gizella. Vzniklo docela zajímavě, je složena z hroznů dvou různých vinic (78 % Kastély, 22 % Szil-völgy) a sběry dělí čtrnáct dní. Částečně lisovány celé hrozny, částečně odstopkováno. Něco kvašeno spontánně, něco selektované kvasinky. Část malolaktická fermentace, nové i staré sudy, vše ale celou dobu na kalech. Burgundská láhev, kvalitní celokorek, trochu divoká viněta. Výrazná ovocná vůně, žluté ovoce, hrušky, tropické ovoce, poměrně dost znát i dřevo, máslovost. Suché, dotyk cukru spíše jen přispívá poměrně plné chuti, dobrá kyselina vše udržuje živé a neutahané. Krémově kulatější, sladce ovocné, dřevo evokuje styl přímo kvašení v něm a hraje docela velkou roli, dobrá délka. Na mne to je až drobátko vlezlé, což jinými slovy znamená, že má šanci nadchnout davy :-) Dost mi to připomnělo některé Viogniery dělané komplet ve dřevě na kalech.
Po degustaci v říjnu loňského roku jsem nakoupil do zásob sérii ryzlinků z alsaského vinařství Dirler-Cadé. Zatím otevíral jen znovu Cuvée Grès 2008 s o dost lepším výsledkem než napoprvé a také vyzkoušel jejich elitní Grand Cru Kessler „Heisse Wanne“ 2007 (úžasný, ale nemohu k němu teď najít poznámky), nedávno do sbírky sáhl znovu. Riesling Belzbrunnen 2007 (více o něm viz starší článek, kde je i foto lahve, liší se jen ročníkem) je víno již docela pěkně nazrálé a jakoby „klasičtější“ než trochu svérázná osmička, hodně voňavé, květinové, med a lehce kořenité tóny, doširoka rozkročené, bohaté. Chuť je oproti tomu užší, tvrdší. Víne je úplně suché, s bezvadnou výraznou kyselinou, ale mně to stále přijde sympatické a vyvážené, kyselina nevyčuhuje a zbytek vína si s ní poradí, dlouhé s minerální až lehce slanou linkou, výtečně postavené. Osmička byla asi o chlup zajímavější, tohle je parádní ryzlinkofilní klasika.
