Ke včerejší večeři jsme páchali trochu pikantnější Asii a volba vína nakonec padla na „Z…“ (neuvedeného) ročníku 2011 alsaského biodynamického vinařství Valentin Zusslin, jednoho z mých velkých oblíbenců pokud jde o ryzlinky a šumivky, však jsem toho zde napsal hromady. Zetko vzniká v počtu několika málo stovek lahví z Grand Cru vinice Zinnkoepflé, z parcely osázené staršími (50+ let) keři většiny alsaských odrůd. A jako takové samozřejmě označení Grand Cru nést nemůže, je to tedy pouhé všeobjímající alsaské bílé. Podtitul vína Petite tête au soleil je pak překladem Zinnkoepflé (o vínech z této vinice jsem psal zde), místní vinice je slunná a poměrně teplá, dle legend v těchto místech obyvatelé oslavovali boha slunce.
Klasická protáhlá láhev, kovová záklopka, kvalitní korek. Víno je poměrně aromatické a odrůdově nejspíš převládá (nebo se alespoň nejvíce projevuje) tramín a muškát, trochu kořenité, poměrně jemné a elegantní. V chuti pak lehčí, nasládlejší, krémově kulatější ale i s příjemnou kyselinou a dobrou délkou. Struktura trochu připomíná spíš některé tamní Pinot Blanc a Gris vína. Jde o uhlazenější, „líbivější“ záležitost, ale povedenou a s jídlem se popralo úplně v klidu. Na jen tak popíjení už je to na mne nasládlé příliš, chce to s něčím zkombinovat. Vinařovo „péčko“, stejně připravená záležitost ale z Grand Cru Pfingstberg, je víno svěžejší a živější, toho dáte láhev v klidu i jen tak. Obě stojí 250 u Matějky, ale není v běžné nabídce (ideální nahlásit se na maillist, vždy dá vědět, co nového se zrovna chystá přivézt).
O víkendu padla též láhev Chablis „Dessus La Carrière“ 2010 vinařství Gilbert Picq, velmi zajímavého menšího producenta z obce Chichée. Rodina nevlastní žádné Grand Cru vinice, ale kvalita jejich základních kousků i 1er Cru (a hlavně starých keřů!) je dost vysoko. Všechna vína jsou připravována jen v nerezu, v kontaktu s kaly, z vinic s redukovaným výnosem a v trochu koncentrovanějším stylu. Kvasí spontánně, omezují filtraci a tak. Tohle konkrétní víno je směsí dvou různých poloh, západně orientované Semon a jižní Paradis, které se nacházejí nad opuštěným vápencovým lomem. A vždy jde o poslední víno ročníku, které vinař vypouští na trh.
Burgundská láhev, tlustá kovová záklopka a kvalitní celokorek. Pěkná citronová barva. Výraznější příjemná vůně, čerstvá, minerální, žlutě ovocitá, fajn. Velmi suché, s parádní říznější kyselinou, pěkně postavené, relativně plné, delší, seriózní nerezové bílé. Slušné Chablis. Víno a vinař mají skvělou pověst, úplně na zadek jsem si z toho ale nesedl, prostě tam nějak chyběl X faktor (láhev jsem dopíjel postupně několik dní, mám jich běžně otevřeno několik a jen výjimečně ním teď doma zmizí celá sedmička za večer). Měl jsem dvě lahve s odstupem několika měsíců, překvapivě ta první působila o chlup naleželeji a v poznámkách mám i decentní oříškové a medové tóny. Kupováno za necelých 350 u 1er.cz.
