V rámci páchání pravidelných dvoustránek pro iN Magazín Hospodářských novin jsem se věnoval odrůdě Sauvignon blanc a tudíž i doma trochu trénoval. Po nějaké době (když nepočítám korkovou láhev asi před dvěma měsíci, tak brutálně že jsem měl chuť si víno uložit pro prezentaci vady na degustacích) mi ve sklence skončilo Le G de Château Guiraud tentokrát v ročníku 2011, směs přibližně 80 % Sauvignonu a 20 % Sémillonu od jednoho z nejprestižnějších producentů sladkých vín v Sauternes, Bordeaux. Víno školené ve dřevě za pravidelného promíchávání kalů, ze zralých ale botrytidou nenapadených hroznů z mladších (~ 15 let) výsadeb. Ale oproti typickému Sauternes jde o víno krásně suché. Ostatně jsem tu z něj hýkal blahem už několikrát se všemi detaily. Novinkou u vinařství je vlastně jen to, že je nyní certifikovaně organic, jako jediné vinařství spadající do Premier Grand Crus Classé, a toto víno již z bioprodukce.
Víno je v čiré bordó láhvi, s kovovou záklopkou a korkem. Vůně hodně čerstvá, svěží a výrazná, tenhle ročník jede jakoby na trochu lehčí a „zelenější“ herbální notě (někdy umí být až trochu tropický), přidává se angrešt, citrusovost, ne úplně dozrálá broskev a dotyky dřeva, docela efektní a příjemné. Suché, plně působící, krásná výrazná kyselina, čerstvost, minerální tóny, dobrá délka, šťavnatá pitelnost. Povedený kousek. V En Primeur zakoupen pod 250,- Kč a to je víc než odpovídající cena.
Už je to více než rok, co jsem dostal set vín od brněnského dovozce Privatewine, což je menší podnik „při práci“, který se snaží vozit spíše kvalitní vína v levnějším spektru (primárně z Itálie, Německa a Rakouska) než nějaké velké záležitosti, jen výjimečně vína v nabídce překračují cenou 250 korun. Chutnalo mi Morellino di Scansano 2010 od Poggio Nibbiale, příjemné tmavě lesně ovocité a trochu živočišné červené, tvrdší, šťavnaté, fajn. Od Weingut Klosterhof jsem měl ostřejší, citrusové, svěží přímočaré Chardonnay 2010, Blanc de Noir klaret z Pinotu Noir (jemně narůžovělé, čerstvé, šťavnaté, takové „německy suché“ s trochou zbytkového cukru) a Riesling kabinett trocken 2010, opět taková přímočařejší ale slušně udělaná ovocnější záležitost, dobře pitelná, jasně zařaditelná. No a teď o víkendu otevřel základní „estate“ Riesling trocken 2011 od Weingut Seehof z Rheinhessen.
Uzavřeno pod šroubovým uzávěrem. Pěkná výraznější žlutá barva. Čerstvá, příjemná vůně již s nějakým tím zráním. Žluté ovoce, svěžest, citrusovost, bylinky, mateřídouška a celkově prostě takový „to je fajn ryzlink“ dojem. Hodně suché, řízné, kyselina opravdu perfektní, ovocité, pěkně postavené, delší. Velmi slušný seriózní ryzlink, který bude určitě i zajímavě zrát, a za 220 kaček dobrý nákup. Od vinaře jsem měl ještě Portugieser (tj. Modrý portugal), trochu selštější sympatické lehčí červené, byť by mne bavilo více, kdyby tam nebyl dotyk cukru. Každopádně ten ryzlink byl výtečný a nalákal mne zkusit od vinařství nějaká další vína a zjistit o nich víc.
