Barbólo, Parbólo či raději Noto?

Před nějakou dobou jsem projížděl sérii vín odrůdy Nebbiolo ze sortimentu Františka Šamly a nějak se mi furt nedaří sepsat report. Minulý týden dovozce objevil ve sklepě „zapomenuté“ dva ročníky docela zajímavého vína a podělil se, o nich se zmíním hned. Vinařství Boeri Alfonso, od kterého mám moc rád Moscato d’Asti (a psal o degustaci Barbery), nabízí také zajímavé Monferrato Rosso z vinice Bricco Quaglia pod názvem Noto. Jsou to vlastně jeho top hrozny Barbery doplněné o mladší výsadby Nebbiola, to celé školeno v nových barrique sudech. Měl jsem fajn naleželejší vrstevnatý plný ročník 2005 a nedávno také 2006, víno poměrně tmavé, intezivní, sladce ovocné, vypálené dřevo, tmavá až džemová ovocitost, ale neutahené s dobrou kyselinou, dlouhé, hutné, stále docela čerstvě působící ale pěkně zrající a s potenciálem. Takové trochu „moderní bordó“, komplikovaně zařaditelné do odrůdy nebo místa, ale bohaté, dobře pitelné, zaujme mnohé a v soutěžích celkem strhne pozornost, cena okolo čtyř stovek odpovídá. Původně se ovšem jmenovalo úplně jinak.

Spojením jmen odrůd Barbera a Nebbiolo vinaři vzniklo Barbólo. Jenže producentům slavného Barola se to tak nějak nelíbilo a vinař si vysloužil návštěvu finanční policie. Problém nejdříve řešil tím, že u již nalahvovaných vín zamaloval část písmene B. A hned tu máme Parbólo! Nakonec ale jméno raději překopal úplně. Barbólo 2002 bylo víno hodně tmavé, kalnější s výrazným depotem, již hodně naleželé, se zbytky ovoce, kořenité. V chuti suché, trpčí, hodně kyselin, svíravé, nevyvážené. Tohle už to mělo za sebou, ale vzhledem k jednomu z nejhorších ročníků v oblasti za docela dlouho (byť jeho top Barbera byla nedávno ještě docela v kondici) se není čemu divit. Parbólo 2003 na tom bylo o hodně lépe a ukazovalo, jak se možná bude vyvíjet Noto z teplejších ročníků. Víno tmavé, poměrně voňavé, hutnější, naleželé ale stále s pěknou tmavou ovocitostí a i přes deset let věku furt i výraznějším dřevem, komplexní. Suché, plnější, teplejší, důrazné červené, docela výrazné tříslo, decentní trpkost, postupem času a hlavně druhý den uhlazenější, bohatší, pěkná věc.