Spíše než jako poklady, jak ji pojmenovalo vinařství, bych (velkou) část produkce Vinařství Krist označil za rány důvěryhodnosti moravského vinařství (viz dřívější rozhovor s ním a vína přesířená či se syntetickým glycerolem) . Včera pana Krista zase jednou pustili do médií a příležitosti využil. Řekl ale pouze pravdu, však v tom sám jede jako jeden z největších hráčů vůbec, prostě jak to doopravdy je. Tématem byl „burčák“ a dovoz hroznů z Maďarska, zábavné čtení. Ale pokud si myslíte, že je to s vínem jinak, pletete se. Krist je možná jeden z největší případů, ale popisuje běžnou praxi (těch, co pracují jen s hrozny z ČR, je stále mnoho, ale i v malých sklípcích můžete dostat dovoz a ani to netušit). Pan Krist tvrdí, že „Vinařství používá jak hrozny z vlastní produkce, tak hrozny nakoupené většinou od rodinných příslušníků. Zásadou je celoroční dohled nad vinohrady, ze kterých hrozny nakupují.“ Vzhledem k obřím cisternám burčáku a dalším s vínem, původem „v Maďarsku“ či „na Slovensku“, má Krist nejspíše velmi rozlehlou rodinu (možná tím myslel křesťany). O celoročním dohledu nad vinohrady z jeho strany také velmi výrazně pochybuji. Malé lži, větší lži, sudová Pálava…
Přemýšlel jsem, které další novinky zrovna k té výše přidat, ale nic mi nepřišlo úplně vhodné. Až na tohle. Ženatý australský politik Peter Dowling, mimo jiné předseda etické komise, poslal své milence fotografii penisu ponořeného ve sklence červeného vína. Ilustrační fotografii, s dovolením, vynechám. Víno jako součást erotických hrátek není nic nového, ale zrovna tahle praktika mne trochu překvapila. Ještě bych tak chápal namáčení do slámovky či ledovky a… ale ne. To, že na dvouletý vztah využíval státní finance, je už jen detail navíc.