Tibor Melecsky v tekuté podobě

V úterý dorazil do vinného baru Veltlín Tibor Melecsky, v minulosti polovina vinařství Strekov 1075, aby představil svou vlastní produkci. Ročně připravuje a i do budoucna připravovat chce zhruba pět tisíc lahví, což je podle něj ještě rozumné množství, které zvládne stoprocentně ruční prací. Z celého procesu kompletně vyřadil stroje, a to nejen elektrické. Hrozny šlape nohama, o přetáčení vín se postará gravitace. Bez strojů je prý ve sklepě pokoj, úplný klid. Hrozny zatím získává z ověřených poloh ve Strekově a od vinohradníků které zná. Jeho vína jsou svérázná, sám říkal že jde o seberealizaci, prostě „Tibora v tekutém stavu“. Do Prahy dorazil vlakem s produkcí v krosně a prý se hodně těšil, jak budou vína chutnat právě zde a mimo atmosféru vinařství. Dovezl osm vzorků z prvního ročníku, 2012, ta již lahvovaná (a některé vlastně vyprodaná) i jen pro účely degustace stočená ze sudu.

Na úvod tři různé podoby suchého Veltlínského zeleného 2012. První, nejlehčí varianta, pochází z Údolí Márie, hrozny macerovány dva měsíce bez síry (1/3 celé, nepomleté). Tmavší, zlatá barva. Poměrně voňavé, ale jemnější a sympatické, květy, byliny, trochu čajové výluhy. Suché, lehčí, s bezva kyselinou a trochou tříslovin, přímočaré, svíravější, ale neuvěřitelně dobře pitelné až „chlastací“. Není divu, že už je prakticky vypito. Další dva veltlíny jsou z trati Starý vrch, macerováno dva a půl měsíce se zhruba desetinou třapin. V prvním případě úplně bez síry při maceraci a školeno v 200l maďarském akátu, v druhém na úvod mírně zasířeno a doškoleno v sudu už 300l. Nesířený kousek tmavší zlatý a poměrně kalný, opalizující, nechce se čistit a již brzy bude nalahvován nejspíše v téhle kalné podobě. Vůně divočejší, již dost „oranžové“ víno a znatelný vliv nového akátového sudu, výrazná, bylinková, k tomu sladší zralé podzimní ovoce, evokuje svíravost. V chuti suché, plné, intenzivní, třísloviny, svíravost, bohatost, dlouhé, důrazné, mladičké, pěkně udělané v rámci stylu. Lehce zasíření varianta taktéž tmavá zlatá barva ale prakticky úplně čistá, tohle víno sedimentovalo dobře. Důraznější, pěkná vůně, méně bylinková, více některé „odrůdové“ veltlínové znaky jako až pepřovitá kořenitost, složitější, komplexní. Suché, výrazné, svíravé, třísloviny, ale všechno docela dobře vyvážené, dlouhé, ovoce, kyseliny, dřevo, vše to hraje dohromady. Preferoval bych zatím tuhle variantu a líbilo se mi hodně.

Rizling vlašský 2012 z Kalvárie, macerován s minimální sírou dva měsíce, hodně účastníků bavil, ale mne to zas tolik neoslovilo. Zlatooranžová barva, kalnější, jablíčkově oxidativní tóny, evokuje svíravost, dost zřetelné prchavky (těkavky, ale to slovenské slovo se mi moc líbí) byť odvětrávající. Pikantnější, kořenitější v chuti, tříslo, svíravost, těkavky, hrubší, trochu připomínalo perry, hruškový cider.

Červenou sadu zahájila směs Pinot Noir se spolu kvasícími Frankovkou a Svatovavřineckým a troškou Veltlínského zeleného taktéž 2012. Hodně selský, přímočarý a trochu divočejší projev, zemitost, červené peckoviny, dost znát nový dub. Suché, bezva kyseliny, jednodušší, šťavnaté, oproti předchozím bílým vínům vlastně méně tříslovin, snadno pitelné.

Svätovavrinecké 2012 z trati Góré s minimální sírou při fermentaci byl stočen ze sudu. Tmavší barva, ale víno očividně nijak hutné, mladistvá slinosbíhavá ovocitá vůně. Živé, mladičké s ještě až mírnou perličkou, šťavnaté, lehčí, s dotykem dřeva, výborně pitelné, příjemné víno.

Frankovka Modrá 2012 taktéž z Góré, macerováno delší dobu bez síry a školeno v 300l dubu. Klasika tak jak ji mám rád, již nyní poměrně komplexní a bohatá šťavnatá frankovka, plná energie, se strukturovaným tělem, delší, krásně udělaná, minerální. Možná nebude na úrovni Terroir Frankovky ze Strekov 1075, přeci jen má trochu jiný charakter, je to takové radostnější, mladistvěji nevázané, ale ve výsledku poskytne podobně bezva zážitek.

A na závěr Pinot Noir 2012 s delší macerací bez síry z trati Kálvária. Spíše světlejší barva. Až trochu likérově přezrálá vůně, peckoviny v alkoholu, něco těkavek. Přímočaré, plné, až přezrále ovocné byť s dobrou kyselinou, všeho až jakoby moc, těká alkohol, ne úplně vyvážené. Tohle mne moc nebavilo.

Před ochutnávkou a v jejím průběhu mluvil Tibor o mnohých věcech. O radosti a energii ve sklence dobrého vína, jak rád pije a třebas i hodně a že víno by tedy nemělo unavovat, jak se některá vína chodí prakticky ke každému jídlu a jiná jsou spíše jídlem sama o sobě. O improvizace při tvorbě vína a ponechávání prostoru experimentaci. Jak začal s novými sudy, co budou postupně stárnout, primárně z dubu a akátu, ale postupně chce vyzkoušet i sudy z dalšího dřeva… třeba taková frankovka z třešně by mohla být bezva. Vzhledem k minimální produkci mám obavu, že vín zde příliš na prodej nebude, byť něco se určitě objeví (ceny ale neznám). Mezi veltlíny bych si ale určitě vybral, o báječné frankovce nemluvě. Byl to moc příjemný večer a doufám, že Tiborovi se bude dařit. Ve Strekově začíná být zajímavých vinařů už docela slušná koncentrace :-)